Co je to za zvláštní skvrnu na Měsíci? To je Mezinárodní kosmická stanice. Tato vesmírná platforma na zemské orbitě byla minulý měsíc s využitím přesného načasování vyfotografována před částečně osvětleným ubývajícím Měsícem. Kompozitní obraz vznikl pečlivým skládáním mnoha snímků s expoziční dobou...
Co je to za neobvyklou skvrnu na Měsíci? To je Mezinárodní kosmická stanice. Tato základna, která obíhá Zemi, byla minulý měsíc fotografována s využitím přesného načasování před částečně osvětleným vypouklým Měsícem. Snímek byl pořízen z Palo Alto v Kalifornii v USA s expozičním...
Měl to být snímek stromů před zapadajícím Sluncem. Někdy ovšem něco nečekaného může být velice fotogenické. Při pořizování předběžných snímků přes hřeben nečekaně přešel člověk se psem. Výsledek byl natolik dobrý, že se po oříznutí stal hlavním obrázkem. Důvod, proč Slunce vypadá tak...
Co je to? V roce 2012 bylo v úzkém pásu, který křižoval severní Tichý oceán a několik států na západě USA, vidět prstencové zatmění Slunce. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, aby mohl zakrýt celé Slunce, takže ho nechává vykukovat přes kotouč Měsíce v...
Co se to přibližuje? Astronauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice to spatřili už ve velké dálce. Brzy se ten objekt zvětšil a stal se tmavou siluetou. Jak se ten objekt blížil, tak silueta začala vypadat jako kosmická loď. Minulý čtvrtek se něco po jedenácté večer (CST) tento objekt...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence byly objeveny v roce 1979 při průletu kosmické sondy Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupitera později potvrdily, že prstence byly vytvořeny impakty...
Co je to za zvláštní skvrnu na Měsíci? To je Mezinárodní kosmická stanice. Tato vesmírná platforma na zemské orbitě byla minulý měsíc s využitím přesného načasování vyfotografována před částečně osvětleným ubývajícím Měsícem. Kompozitní obraz vznikl pečlivým skládáním mnoha snímků s expoziční dobou...
Co je to za neobvyklou skvrnu na Měsíci? To je Mezinárodní kosmická stanice. Tato základna, která obíhá Zemi, byla minulý měsíc fotografována s využitím přesného načasování před částečně osvětleným vypouklým Měsícem. Snímek byl pořízen z Palo Alto v Kalifornii v USA s expozičním...
Měl to být snímek stromů před zapadajícím Sluncem. Někdy ovšem něco nečekaného může být velice fotogenické. Při pořizování předběžných snímků přes hřeben nečekaně přešel člověk se psem. Výsledek byl natolik dobrý, že se po oříznutí stal hlavním obrázkem. Důvod, proč Slunce vypadá tak...
Co je to? V roce 2012 bylo v úzkém pásu, který křižoval severní Tichý oceán a několik států na západě USA, vidět prstencové zatmění Slunce. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, aby mohl zakrýt celé Slunce, takže ho nechává vykukovat přes kotouč Měsíce v...
Co se to přibližuje? Astronauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice to spatřili už ve velké dálce. Brzy se ten objekt zvětšil a stal se tmavou siluetou. Jak se ten objekt blížil, tak silueta začala vypadat jako kosmická loď. Minulý čtvrtek se něco po jedenácté večer (CST) tento objekt...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence byly objeveny v roce 1979 při průletu kosmické sondy Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupitera později potvrdily, že prstence byly vytvořeny impakty...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
