Téměř přesně před třemi lety jsem se vypravil do indického
hlavního města Dillí převzít cenu Kalinga, kterou mi za
popularizaci vědy udělilo UNESCO. Letecký přípoj Lufthansy
z Prahy do Frankfurtu měl však tak velké zpoždění, že jsem
během přistávání viděl ještě ze vzduchu, jak můj přímý
transoceánský spoj do Dillí právě startuje. Ochotná úřednice
Lufthansy na letišti ve Frankfurtu mi však rychle našla
náhradní letadlo a navíc slíbila faxovat na českou ambasádu
v Dillí, že přiletím jiným spojem. Nastoupil jsem proto
bezstarostně do obřího jumba společnosti Air India, abych až
ve vzduchu zjistil, že letíme do tajemného města Mumbai, což
se ale záhy vysvětlilo. Šlo o zbrusu nové jméno proslulé
brány do Indie - Bombaj. Tam jsem ovšem zjistil, že můj kufr
s oblečením nepřilítl; sepsali tedy se mnou zápis o ztrátě
zavazadla a musel jsem pelášit na vnitrostátní letiště,
abych stihl přípoj Indian Airlines do Dillí. Tam mne
ujistili, že kufr se jistě najde, ať si další den zavolám.
Volal jsem, volal, ale marně, a zkušený pracovník ambasády
mne nakonec odvezl zpět na letiště, že to vypátráme na
místě. Zástupce Lufthansy mne pozorně vyslechl a sdělil, že
jelikož jsem do Indie fakticky přiletěl společností Air
India, mají mi kufr hledat oni. Také pracovník Air India mne
přijal neméně zdvořile, ale upozornil, že jsem do Dillí
přiletěl s Indian Airlines, a tudíž to je na nich. Ochotný
představitel Indian Airlines mne poučil, že jelikož mi
letenku vystavila Lufthansa, musí kufr najít oni. Tehdy se
do věci vložil muž z české ambasády; jen mne požádal, abych
se ničemu nedivil. Silným hlasem sdělil představiteli
Lufthansy, že jsem nejvýznamnější český astrolog, a pakliže
mi kufr ihned nesežene, sestavím mu takový horoskop, že ho
vlastní matka nepozná. Načež úředník zesinal (pokud je to
u Inda možné), volal současně dvěma telefony a vzápětí mi
sdělil, že kufr se nachází ve skladišti A3 v levé letištní
hale. Během desíti minut jsem kufr (skoro) měl, neboť
nastalo složité sepisování protokolu s evidentně negramotným
správcem skladu, ale má účast na slavnostním ceremonielu
UNESCO byla zachráněna; už jsem se viděl, jak tu cenu
přebírám v tesilových kalhotách a tričku, v nichž jsem do
Dillí přiletěl.
(Pozn.: Ten avizovaný fax z Frankfurtu na
naši ambasádu v Dillí nikdy nedorazil.)