Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. září 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. září 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pluto ve vylepšených barvách

Uznání: NASA, Johns Hopkins Univ./APL, Southwest Research Inst.

Pluto je barevnější, než jak ho vidíme. Údaje o barvách a snímky ve vysokém rozlišení nejslavnější trpasličí planety naší Sluneční soustavy, pořízené kosmickou sondou New Horizons během jejího přeletu v červenci 2015, byly digitálně spojeny, aby poskytly barevně vylepšený pohled tohoto pradávného světa s nečekaně mladým povrchem. Obrázek s vylepšenými barvami je nejen esteticky hezký, ale i vědecky užitečný, protože vizuálně odlišuje oblasti povrchu s odlišným chemickým složením. Například je zde jasně vidět, že se světlá oblast ve tvaru srdce Tombaugh Regio v pravém dolním rohu dá rozdělit na dvě oblasti, které jsou geologicky odlišné, přičemž nejlevější výběžek, Sputnik Planitia, navíc vypadá neobvykle hladký. Po Plutu sonda New Horizons pokračovala v cestě a v roce 2019 proletěla kolem planetky Arrokoth dostatečnou rychlostí, která jí umožní úplně uniknout z naší Sluneční soustavy.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Pluto
  2. NASA: Dwarf Planets
  3. NASA: New Horizons
  4. APOD: 2015-07-14 New Horizons prolétá kolem Pluta a Charonu
  5. NASA: The Rich Color Variations of Pluto
  6. Reddit.com: Foto: Dear smile please like me. :-)
  7. NASA: The Rich Color Variations of Pluto
  8. APOD: 2013-04-01 Měsíc nebo pánev na smažení
  9. NASA: A Mountain Range within Pluto's 'Heart'
  10. YouTube.com: Channel: NASA New Horizons
  11. NIH.gov: The rapid formation of Sputnik Planitia early in Pluto's history
  12. APOD: 2019-11-18 Průlet kolem planetky Arrokoth
  13. NASA: Solar System Facts
  14. NASA: SpacePlace: Solar System - Hello, Pluto

Štítky: New horizons, Pluto, Sluneční soustava


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »