Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. září 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. září 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M83: Jižní větrník

Uznání a copyright: Aldo Zanetti

Krásná a jasná spirální galaxie M83 se nachází ve vzdálenosti přibližně dvanácti milionů světelných let poblíž jihovýchodního cípu velmi dlouhého souhvězdí Hydry. Výrazná spirální ramena, která jsou vyznačena tmavými pruhy prachu a modrými hvězdokupami, dávají této galaxii její populární jméno „Jižní větrník“. Nicméně načervenalé hvězdotvorné oblasti, které se rozprostírají po spirálních ramenech tohoto kosmického větrníku, daly podnět k další přezdívce, a to Galaxie tisíce rubínů. M83 s průměrem pouhých 40 000 světelných let je menší než Mléčná dráha a patří do skupiny galaxií, jejíž součástí je i aktivní galaxie Centaurus A. Jádro samotné M83 je jasné i v rentgenovém spektru, což svědčí o vysoké koncentraci neutronových hvězd a černých děr, které zbyly po intenzivním výbuchu hvězdné tvorby. Na tomto ostrém snímku pořízeném pozemním dalekohledem jsou také vidět hvězdy Mléčné dráhy v popředí a vzdálené galaxie v pozadí.

Hlavní stránka APOD na webu NASA se stěhuje: Z apod.nasa.gov na science.nasa.gov/apod

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Messier 83
  2. HawAstSoc.org: Constellations: Hydra -- Many Heads with one Thought
  3. APOD: 2006-11-23 Vodík v M33
  4. APOD: 2019-06-29 M83: Galaxie tisíce rubínů
  5. APOD: 2008-01-10 Aktivní galaxie Centaurus A
  6. APOD: 2003-02-06 Rentgenové paprsky z M83

Štítky: M83, Spirální galaxie, Southern Pinwheel


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »