Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. září 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. září 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Odkud pocházejí vaše prvky

Uznání: NASA's GSFC, SVS

Vodík ve vašem těle obsažený v každé molekule vody pochází z Velkého třesku. Neexistují žádné jiné patrné zdroje vodíku ve vesmíru. Uhlík ve vašem těle vznikl jadernou fúzí uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Velká část železa ve vašem těle vznikla během hvězdných supernov, k nimž došlo před dlouhou dobou a daleko od nás. Zlato ve vašich špercích pravděpodobně vzniklo při srážkách neutronových hvězd, které mohly být viditelné jako krátkodobé záblesky gama záření nebo gravitačních vln. Prvky jako fosfor a měď jsou v našich tělech jen v malém množství, ale jsou nezbytné pro fungování veškerého známého života. Zobrazená periodická tabulka je barevně označena tak, aby znázorňovala nejlepší znalosti lidstva ohledně původu jader všech známých prvků. Místa vzniku jader některých prvků, jako je měď, nejsou dosud dobře známa a zůstávají předmětem pozorovacího a výpočetního výzkumu.

Hlavní stránka APOD na webu NASA se stěhuje: Z apod.nasa.gov na science.nasa.gov/apod

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Explore Cosmic History
  2. ScienceAlert.com: LHC Produces 'Primordial Soup' of The Universe Using Less Particles Than Thought Possible
  3. LANL.gov: Hydrogen
  4. Wikipedia: Carbon#Formation_in_stars
  5. NASA: Nuclear Fusion
  6. Wikipedia: Oxygen#Isotopes_and_stellar_origin
  7. Youtu.be: Animation of Supernova Producing a Black Hole
  8. APOD: 2017-10-15 O původu zlata
  9. NASA: What Are Gamma-ray Bursts?
  10. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  11. Planetary.org: “We’re made of starstuff.” What does that mean?
  12. NASA: Periodic Table of the Elements: Origins of the Elements
  13. UnSplash.com: Foto: A fluffy calico cat with split-colored face markings and bright yellow eyes :-)
  14. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  15. Wikipedia: Nucleosynthesis
  16. YouTube.com: Nucleosynthesis: The Formation of Elements in the Universe
  17. NIH.gov: Periodic Table of Elements
  18. Harvard.edu: Non-LTE analysis of copper abundances for the two distinct halo populations in the solar neighborhood

Štítky: Prvky


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »