Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

IRDT1.jpg
Svého druhu unikátní nafukovací brzdící a návratové zařízení Demonstrátor-2 (D-2R) se znovu připravuje k letové zkoušce v kosmických podmínkách. Podle informací zástupců NPO im. S. A. Lavočkina je tento experiment naplánován na září 2005.

Start nafukovacího návratového zařízení Demonstrator-2 (v anglické terminologii IRDT - Inflatable Reentry Descent Technology) byl původně plánován na červenec 2005. Start se uskuteční z atomové ponorky pomocí nosné rakety "Volna", která vznikla konverzí balistické vojenské rakety RSM-50. Cílem této zkoušky je potvrdit možnosti využití pneumatických brzdících systémů s pružnou tepelnou ochranou pro dopravu různých nákladů z vesmíru na Zemi.

Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 3/2005

apisss.jpg
Právě vyšlo letošní třetí číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • P. Gabzdyl: Tvář sopek
  • J. Tichá: Drtivý dopad
  • J. Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni
  • M. Švanda: Jak byla změřena rychlost světla
František Martinek Kosmonautika

HST a Měsíc: výběr místa pro obydlenou základnu

Aristarchus_Clementine.jpg
Astronomové nyní využívají Hubblův kosmický dalekohled (HST) k průzkumu Měsíce za účelem zjištění nejvýhodnějších oblastí pro vybudování dlouhodobé obydlené základny.

Předcházející mise zkoumaly Měsíc v širokém spektru vlnových délek elektromagnetického záření. Avšak v žádném případě nebylo dosaženo takového rozlišení, jakého je schopen HST při výzkumu Měsíce v oboru ultrafialového záření - předpokládá se získání fotografií, na nichž bude možno rozlišit oblasti o velikosti 50 m.

František Martinek Sluneční soustava

Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru

Saturn_ring.jpg
Data z kosmické sondy Cassini naznačují, že majestátný systém Saturnových prstenců má svoji vlastní atmosféru - nezávislou na atmosféře planety. V průběhu těsného průletu kolem prstence byly některé přístroje na palubě sondy Cassini schopny zjistit, že v okolí prstenců se nachází velice řídká atmosféra, složená především z molekul kyslíku. Je velice podobná atmosférám kolem Jupiterových měsíců Europa a Ganymed.
František Martinek Sluneční soustava

SOHO a 1000 komet v blízkosti Slunce

SOHO_1000.jpg
Toni Scarmato, vysokoškolský učitel z Itálie, objevil na fotografiích pořízených kosmickou sluneční observatoří SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) již 999. a 1000. kometu, když si prohlížel poslední fotografie ze dne 5. 8. 2005. "Tuto kometu chci věnovat své ženě Rosy a svému synovi Kevinovi jako kompenzaci za čas, strávený objevováním komet na snímcích z observatoře SOHO," prohlásil Scarmato.
František Martinek Kosmonautika

Rusko připravuje turistický výlet na Měsíc

Sojuz_Mesic.jpg
Ředitel ruské konstrukční kanceláře RKK Eněrgija Nikolaj Sevastjanov představil ve čtvrtek 18. 8. 2005 na mezinárodním letecko-kosmickém aerosalonu MAKS-2005 projekt dvanáctidenního letu k Měsíci s jeho obletem, určený pro kosmické turisty. Scénář letu předpokládá, že po dvoudenním letu na oběžné dráze se kosmická loď Sojuz s posádkou na palubě připojí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zde posádka stráví dva dny, aby si odpočinula a adaptovala se na podmínky beztížného stavu.
František Martinek Vzdálený vesmír

Naše Galaxie není jen tak obyčejnou galaxií ve vesmíru

Milky_Way_galaxy.jpg
Galaxie, označované někdy jako hvězdné ostrovy, rozdělujeme podle tvaru na eliptické, spirální, spirální s příčkou a nepravidelné. Dlouhou dobu se předpokládalo, že naše Galaxie patří mezi "normální" spirální galaxie, jak se o tom můžete dočíst ve starších knihách a časopisech. Nedávno však astronomové provedli doposud nejkomplexnější průzkum struktury naší Galaxie a získali nové důkazy o tom, že se velmi odlišuje od běžných spirálních galaxií. K pozorování použili kosmický dalekohled NASA s názvem Spitzer Space Telescope, který byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn 25. 8. 2003.
Jan Palouš Ostatní

26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie proběhne za rok v Praze

Ve dnech 14. - 25. srpna 2006, tedy přesně za rok, se v České republice uskuteční 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Toto vrcholné světové zasedání astronomů se koná jednou za tři roky a do hostitelské země se vždy sjede několik tisíc astronomů z celého světa. Nad pražským valným shromážděním Mezinárodní astronomické unie převzali záštitu president republiky Václav Klaus, předseda Akademie věd Václav Pačes, rektor University Karlovy Ivan Wilhelm, rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany, rektor Masarykovy university v Brně Petr Fiala a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

František Martinek Kosmonautika

Japonská sonda Hayabusa se blíží k planetce Itokawa

hayabusa1.jpg
Téměř dva roky a tři měsíce po startu (9. 5. 2003) se japonská sonda Hayabusa dostala "na dohled" ke svému cíli - k planetce (25 143) Itokawa. Během dosavadního letu absolvovala gravitační manévr při průletu kolem Země v květnu 2004 a poprvé při výzkumu planetek zahájila setkávací manévr s tzv. blízkozemní planetkou. K vlastnímu setkání dojde v průběhu příštího měsíce.
František Martinek Kosmonautika

Sergej Krikaljov ustanovil nový rekord v pobytu ve vesmíru

Krikaljov.jpg
Dnes, tj. 16. 8. 2005 v 9:44 moskevského času, se stal Sergej K. Krikaljov, současný velitel dlouhodobé posádky na Mezinárodní kosmické stanici ISS, novým rekordmanem v kumulované délce pobytu ve vesmíru. Předcházející rekord, který držel od srpna 1999 další ruský kosmonaut Sergej V. Avdějev, měl hodnotu 747 dnů 14 hodin 14 minut a 11 sekund. K jeho dosažení absolvoval Avdějev tři pobyty na kosmické stanici MIR.
Pavel Marek Ostatní

6. Herzbergerské setkání dalekohledů - pojeďte se podívat 1m DOBSONEM

image001.jpg

O víkendu 2. - 4. září 2005 se koná již 6. ročník Herzbergerského setkání dalekohledů. Setkání se uskuteční pár desítek kilometrů za našimi západními hranicemi asi 50km za Drážďanami.

Česká astronomická společnost - POSEC, přístrojová a optická sekce a soukromá astronomická observatoř SKYMASTER si Vás tímtodovoluje pozvat na tuto jistě velmi zajímavou akci.

Podrobnosti na stránce POSEC.

František Martinek Kosmonautika

Mars Reconnaissance Orbiter - další průzkumník Marsu

MRO_1.jpg
Dne 12. srpna 2005 ve 13:43 SELČ byla směrem k planetě Mars vypuštěna další americká kosmická sonda MRO - Mars Reconnaissance Orbiter, která by měla významně přispět k rozšíření našich znalostí o rudé planetě. Startovní hmotnost sondy dosáhla více než dvou tun (2180 kg). Její start zabezpečila nosná raketa Atlas V-401 o výšce 57 m a startovní hmotnosti 333 tuny.
Marcel Bělík Multimédia

Astrofotograf roku 2005 - uzávěrka se blíží

logo_2005.jpg
Milí fotografové noční oblohy. Velmi rychle se blíží uzávěrka fotosoutěže "Astrofotograf roku 2005", která je již 15. srpna. Máte tedy poslední možnost zaslat na Hvězdárnu v Úpici své příspěvky do této soutěže a zůčastnit se tak boje o titul "Astrofotograf roku 2005". Pokud se obáváte, přečtěte si článek našeho předního odborníka na zpracování obrazu a velmi zkušeného foto- i astro-fotografa Prof. RNDr. Milose Druckmullera, CSc. z VUT Brno, který tuto akci podpořil.
František Martinek Sluneční soustava

Planetka Sylvia a její dva měsíce

Planetka_Sylvia_1.jpg
Astronom Franck Marchis (University of California, Berkeley, USA) s týmem spolupracovníků z Observatoire de Paris (Francie) objevili první trojplanetku: dvě malé planetky obíhají po různých drahách kolem větší planetky s názvem (87) Sylvia, která byla objevena v roce 1866. Některé z planetek, obíhajících kolem Slunce, tak mohou vlastnit svůj miniaturní "planetární systém".
František Martinek Vzdálený vesmír

Spitzerův dalekohled objevil "neviditelné" černé díry

Spitzer_kvasary.jpg
Velké množství těch největších černých děr, nacházejících se ve vesmíru, konzumovalo okolní hmotu tak říkajíc "za zavřenými dveřmi" - alespoň doposud. Americký kosmický dalekohled Spitzer Space Observatory, který svým ostrým infračerveným "zrakem" pronikl přes oblaka galaktického prachu, zjistil, že se zde nacházejí chybějící populace černých děr, známých jako kvasary.
Pavel Suchan Ostatní

Netopýři, tma a hvězdy v pražské ZOO tuto sobotu

V sobotu 13. srpna 2005 od 11.00 přibližně do 23.00 se v pražské zoologické zahradě uskuteční Den netopýrů. Letos se koná ve spolupráci pražské ZOO s Českou astronomickou společností. Zoologická zahrada Praha připravila soutěže a zajímavá povídání o tajuplných nočních letcích, Česká astronomická společnost zase pozorování oblohy dalekohledy a informace o civilizačním problému - světelném znečištění.

František Martinek Vzdálený vesmír

Hubblův kosmický dalekohled vyfotografoval galaktické ZOO

HST_galaxy.jpg
Pohledem do hlubokého vesmíru vypátral Hubblův kosmický dalekohled (HST) celý "zvěřinec" galaxií. Velké množství zobrazených galaxií je různorodou směsí objektů s unikátními charakteristikami, které se nacházejí ve vybrané malé oblasti vesmíru. Některé z galaxií jsou velké, jiné naopak velmi malé. Některé z nich se nacházejí relativně blízko, jiné jsou velmi vzdálené. Stovky těchto slabých galaxií nebyly nikdy předtím pozorovány, než bylo jejich světlo zachyceno dalekohledem HST.


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »