Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky: Dramatický let Sojuzu 6

Kubasov_Sonin.jpg
Část vyprávění účastníka letu kosmonauta Valerije Kubasova.

Svůj první kosmický let jsem absolvoval v říjnu 1969 na palubě kosmické lodi Sojuz 6 společně s Georgijem Šoninem. Jednalo se o první skupinový let, kdy se na oběžné dráze kolem Země nacházely současně tři kosmické lodě Sojuz. Následující den po našem startu byl vypuštěn Sojuz 7. Na jeho palubě se nacházeli Anatolij Filupčenko, Vladislav Volkov a Viktor Gorbatko. Další den se na oběžnou dráhu dostala třetí kosmická loď - Sojuz 8 - s Vladimirem Šatalovem a Alexejem Jelisejevem.

František Martinek Sluneční soustava

CASSINI: další blízký průlet kolem měsíce Titan

Cassini_Titan.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004. Zaměřuje se na výzkum samotné planety, jejího prstence a magnetosféry, a také některých měsíců, kolem nichž prolétává v menší či větší vzdálenosti. Často zkoumaným měsícem je Titan, největší měsíc planety Saturn. Naposled kolem něj sonda Cassini prolétla 16. 4. 2005.
redakce Ostatní

Přednášky Sisyfa v AV ČR v roce 2005

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2005 konají tradičně v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, a to v místnosti 206 od 17 hod. Po přednáškách následuje diskuze. Přednášky jsou bezplatně veřejně přístupné do vyčerpání kapacity sálu.

27. 4. - středa: Vesmírný program Apollo: otazníky, otazníky, otazníky aneb Pravda je tam venku

Více informací naleznete na stránkách www.sisyfos.cz

František Martinek Ostatní

Ruská astroložka žaluje NASA

mise ke kometi Tempel 1
mise ke kometi Tempel 1
Na moskevský městský soud byla doručena unikátní žaloba. Astroložka Marina Bajová se domnívá, že americká kosmická agentura NASA omezuje její práva. Ve svém moskevském bytě se připravuje na soud kvůli události, ke které dojde ve vzdálenosti 430 miliónů kilometrů od Země.
František Martinek Hvězdy

Pás asteroidů objeven u blízké hvězdy

asteroidbelt_alien.jpg
Americká astronomická družice Spitzer Space Telescope vypátrala přítomnost rozptýleného prachu, vzniklého při vzájemných srážkách asteroidů, vytvářejících "prstenec" kolem blízké hvězdy podobné našemu Slunci. Tento objev poskytuje astronomům ojedinělý pohled na hvězdný systém, podobající se naší sluneční soustavě. To může představovat důležitý krok na cestě ke zjištění, zda a kde se zformovaly další planety podobné Zemi.
František Martinek Kosmonautika

Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

New_Horizons_2.jpg
V laboratořích aplikované fyziky Johns Hopkins University byla v březnu 2005 dokončena montáž první kosmické sondy NASA k planetě Pluto a do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda je pojmenována New Horizons Pluto-Kuiper Belt. Diskutuje se také o možnosti vypuštění druhé sondy New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran.

Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.

František Martinek Sluneční soustava

Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

2004_MN4.jpg
V prosinci roku 2004 vydala NASA zprávu o tom, že se může se Zemí srazit planetka 2004 MN4, kterou objevili 19. 6. 2004 Roy Tucher, David Tholen a Fabrizio Bernardi. Průměr planetky byl určen na 430 až 970 m. Předpokládané datum možné srážky bylo vypočteno na 13. 4. 2029. Pokud by ke srážce opravdu došlo, v okamžiku dopadu by se uvolnila energie 1 600 Mt TNT. Po dopadu by vznikly obrovské vlny tsunami, které by zasáhly velkou část zemského povrchu, kde by došlo ke značnému zpustošení pevniny. Pravděpodobnost možné srážky se tehdy odhadovala na 1 : 300.
František Martinek Kosmonautika

Evropa chce vyslat na Mars pojízdnou laboratoř

ExoMars.jpg
V červnu 2011 odstartuje k planetě Mars evropská kosmická sonda. Projekt je však zatím ve stadiu rozpracování. Stále ještě nebylo rozhodnuto, jak bude sonda vypadat. Počátkem dubna letošního roku se uskutečnila v Birminghamu (Velká Británie) mezinárodní konference o problémech výzkumu vesmíru. Na této konferenci evropští vědci velice důrazně apelovali na to, aby součástí této výzkumné mise k Marsu byla i pojízdná laboratoř jako součást programu Aurora. (V rámci dlouhodobého programu Aurora, jehož konečným cílem má být přistání evropských kosmonautů na Marsu, se počítalo mj. s projektem laboratoře ExoMars - viz titulní obrázek.)
František Martinek Kosmonautika

DART - automatické setkání ve vesmíru selhalo

DART_2.jpg
Neúspěchem skončil experiment NASA, jehož cílem byla prověrka technologií automatického setkání a spojení ve vesmíru. Start družice DART (Demonstration for Autonomous Rendezvous Technology) se uskutečnil 15. 4. 2005 z americké základny Vanderberg Air Force Base v Kalifornii. Jedná se o bezpilotní družici vybavenou technologiemi laserového naváděcího systému, který umožňuje spojení s cílovým objektem bez přímé účasti člověka (ať už na palubě objektu či dálkově z řídícího centra).
Pavel Suchan Světelné znečištění

Den Země a upozornění na světelné znečištění

Na tradičním pražském Dni Země (v sobotu 23.dubna), který pořádá Sdružení Tereza, se letos poprvé objeví stanoviště České astronomické společnosti. Jeho názvem "Tma, lidé a hvězdy..." chceme upozornit na problematiku neustále se zvyšujícího světelného znečištění na naší planetě, které nevadí jenom astronomům, ale především poškozuje noční životní prostředí.

František Martinek Multimédia

Nádherná galaxie NGC 300

NGC_300.jpg
Tato barevná fotografie poměrně blízké galaxie NGC 300 vznikla složením dvou snímků. Jeden byl pořízen ve viditelném světle dalekohledem o průměru 2,5 m na Las Campanas Observatory, který patří Carnegie Institution of Washington. Objekty, zaregistrované tímto dalekohledem, jsou na snímku zobrazeny červenou a žlutou barvou. Druhý snímek pořídila americká astronomická družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer). Tato družice pozoruje vesmír v oboru ultrafialového záření a na oběžnou dráhu kolem Země byla vypuštěna 23. 4. 2003. Objekty, které vyzařují ultrafialové záření, jsou na fotografii zobrazeny modrou barvou.
Pavel Koten Kosmonautika

Nový šéf NASA, nová šance pro HST

HST.jpg
Ve čtvrtek byl Michael Griffin jmenován novým, v pořadí 11. ředitelem kosmické agentury NASA. Mezi jeho hlavní priority bude patřit bezpečnost letů raketoplánů, urychlení vývoje jejich nástupce a dokončení Mezinárodní kosmické stanice. Připustil rovněž možnost nové servisní výpravy k Hubbleovu kosmickému dalekohledu.
František Martinek Ostatní

Evropa plánuje výstavbu superdalekohledu

OWL.jpg
Jak informovala BBC, na setkání Britské národní astronomické společnosti v Birminghamu byla publikována informace o zahájení prací na evropském projektu výstavby mimořádně velkého dalekohledu.

Nový dalekohled bude mít 10krát větší průměr než dosavadní největší dalekohledy (Keck I a II, Havajské ostrovy) a bude schopen pořizovat 40krát podrobnější snímky než známý Hubblův kosmický dalekohled (HST) na oběžné dráze kolem Země.

František Martinek Kosmonautika

Huygens přistál do ledových oblázků

Titan_detail.jpg
Britští vědci z Open University publikovali další výsledky výzkumů, které získali prostřednictvím přístrojů evropského modulu Huygens, jež se oddělil od americké sondy Cassini a v lednu 2005 přistál na povrchu Titanu - největším měsíci planety Saturn. Ledové oblázky byly zcela jistě tím prvním, do čehož narazil modul Huygens při přistání na Titanu.


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »