Vyhledávání v článcích
Útok hackera
Omlouváme se za problémy s dostupností a aktualizací těchto stránek v poslední době. Byly způsobeny útokem hackera.
Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů
20.-22.října se v Rokycanech koná tradiční Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů .lenové ČAS mají slevu 50% na účastnickém poplatku.Space shuttle odstartoval
Po téměř týdenním čekání vyplněném odklady z technických důvodů a nepřízní počasím se dnes v noci v 1:17 hodin našeho času vydal na cestu do vesmíru raketoplán Discovery. Po dosažení oběžné dráhy se pustil do stíhání Mezinárodní kosmické stanice (ISS), se kterou by se měl spojit v pátek večer. Posádku ve složení Brian Duffy (velitel), Pamela Melroy (pilot), Leroy Chiao, Bill McArthur, Jeff Wisoff, Mike Lopez-Alegria a Koichi Wakata (Jap.) čeká náročná výprava s množstvím složitých úkolů. K modulu Unity připojí strukturu označovanou Z1, což je základní díl konstrukce na rozsáhlá pole slunečních panelů. Dále namontují PMA-3, stykovací modul pro další výpravy raketoplánů. Čtveřici astronautů čekají 4 výstupy do volného prostoru v předpokládané celkové délce 30 hodin. Rovněž je v plánu výpravy vykládka dalšího zařízení pro budoucí posádky stanice. Let STS-92 je v pořadí jubilejním 100. letem amerického raketoplánu v dvacetileté historii tohoto kosmického letounu.Zdroj: SpaceViews News z 11. října.
Cassini se blíží k Jupiteru
S tím, jak se postupně meziplanetární sonda Cassini blíží k Jupiteru, začínají se na tuto planetu zaměřovat přístroje na palubě. Ze vzdálenosti 84 miliónů km byly pořízeny první snímky planety, na kterých jsou velmi zřetelně viditelná oblaka, bouře i oblačné pásy. Jupiter je vhodným cílem pro otestování přístrojů sondy Cassini. Už první snímky Jupitera jsou velmi kvalitní a ukazují na výjimečnou stabilitu sondy. Snímky jsou až nečekaně ostré a jasné, ačkoliv byly pořízeny dlouhými expozicemi a v různých spektrálních oblastech. Experti zároveň řeší potenciální problém s komunikačním systémem atmosférické sondy Huygens, která po oddělení samostatně vstoupí do atmosféry měsíce Titan. Podle předběžných testů se může stát, že v důsledku Dopplerova jevu vzniklého při rychlém vzdalování obou sond, dojde k takovému posunu frekvencí vysílaného signálu z Huygense, který už nebude schopen přijímač na Cassinim zachytit. Na vyřešení tohoto problému se intenzívně pracuje, možností je několik, například změna dráhy pouzdra Huygens. Konečné rozhodnutí by mělo padnout na jaře příštího roku. Času je relativně dostatek, Cassini má dorazit k Saturnu v roce 2004.Zdroj: Cassini Mission status z 5. října.
Start družice HETE-2
Raketa Pegasus vynesla včera na oběžnou dráhu astronomickou družici HETE-2 (High Energy Transient Explorer) určenou k výzkumu záblesků gama záření. Družice byla umístěna na dráhu 590 x 650 km se sklonem 1.95 stupně k rovníku. Přístroje na palubě družice budou schopny rychle detekovat počátky gama záblesků a během několik sekund poskytnou informace potřebné pro sledování dalšími dalekohledy v čase, kdy samotný záblesk bude stále ještě probíhat. Určení polohy zdroje záblesku bude mnohem přesnější než umožňoval přístroj BATSE na nedávno ukončené observatoři Compton. HETE-2 je náhradou za družici HETE, která odstartovala v roce 1996 též pomocí rakety Pegasus, ale kvůli selhání jejího třetího stupně nebyla uvolněna a neotevřely se sluneční panely. Raketa Pegasus je vypouštěna z paluby upraveného letounu L-1011, který tentokrát startoval ze základny Kwajalein Missile Range ve středním Pacifiku.Zdroj: SpaceViews News z 9. října.
Podivné "volné" planety
Astronomové objevili 18 nových planet, které nepatří k žádné hvězdě a volně plují mezihvězdným prostorem. Existence takových planet je velkou výzvou pro současné teorie tvorby planet, protože podle nich planety vznikají kondenzací prachového a plynného disku kolem centrální hvězdy v procesu, jež trvá desítky miliónů let. Objevené planety se nacházejí ve hvězdokupě Sigma Orionis, která není starší než 5 miliónů let. Zároveň se jedná o první planety, které byly pozorovány přímo ve viditelném a infračerveném oboru spektra a byly též získány informace o jejich teplotách a složení. Podle teplot se skutečně jedná spíše o obří plynné planety než o hnědé trpaslíky. Je-li hvězdokupa skutečně stará 5 miliónů let, pak se hmotnosti planet pohybují v rozmezí mezi 8 a 15 hmotnostmi Jupitera, je-li hvězdokupa mladší, pak nejmenší z planet mohou mít hmotnost jenom 5 Jupiterů. Pro hnědé trpaslíky je uváděn interval hmotností 15 - 75 Jupiterů. Přestože zařazení do určité třídy objektů je terminologická záležitost, stejně je nutno vymyslet teorii, která vysvětlí vznik a vývoj takových objektů mimo sluneční systémy.Zdroj: American Association for the Advancement of Science ze 5. října.
Planetka 2000 DP107 je dvojitá
Planetka s označením 2000 DP107, která prolétla v těsné blízkosti Země 19. září, byla studována pomocí radaru na observatoři Arecibo na frekvenci 2380 MHz, což odpovídá vlnové délce 12,6 cm. Pozorování provedená ve dnech 30. září a 3. října ukázala, že se jedná o binární systém. Odhadované průměry složek jsou 800 a 300 metrů. Předběžná analýza dat naznačuje, že orbitální perioda oběhu složek kolem společného těžiště je 1,77 dne s velkou poloosou 2,6 km s nejistotou 10%. Tato čísla dále vedou k hustotě planetky 1600 kg/m3.Zdroj: IAU Circular No. 7503 ze 3. října.
Zpřesnění "kosmického metru"
Astronomové určili za použití testovacího interferometru na Palomarské observatoři vzdálenost hvězdy Zeta Geminorum. Podle nových měření se hvězda nachází ve vzdálenosti 1 100 světelných roků s chybou 13%, což je 3x lepší přesnost než dosud uváděná hodnota. Dotyčná hvězda patří mezi Cefeidy, skupinu proměnných hvězd, u kterých je znám vztah mezi jejich absolutní jasností a periodou změn jasnosti. Cefeidy jsou používány pro určování vzdáleností ve vesmíru. Přístroj Palomar Testbed Interferometer (PTI) je tvořen dvěma dalelohledy o průměru 40 cm a poskytuje obraz s ostrostí, které by dosáhl dalekohled o průměru kolem 500 metrů. Díky tomu bylo možno zjistit, že Zeta Geminorum mění svůj průměr o 5 stomilióntin stupně během 10 dnů. To spolu s předchozími Dopplerovskými měřeními, podle kterých je změna průměru hvězdy 4,2 miliónu km, umožnilo určit vzdálenost hvězdy. PTI je testovacím exemplářem interferometru, který bude v blízké budoucnosti nainstalován na Keckově observatoři.Zdroj: Caltech News release z 27. září.
"První světlo" na dalekohledu Magellan I
Další z v současné době budovaných velkých dalekohledů má za sebou významnou událost příhodně nazvanou "první světlo". Tentokrát se jedná o první ze dvojice 6,5m dalekohledů Magellan, které staví společenství několika amerických universit na vrcholu Cerro Las Campanas v Chile. Poprvé se dalekohled podíval na oblohu 15. září a jeho cílem byla galaxie NGC 6809. Už první snímek ukázal, že optický systém dalekohledu je výjimečně kvalitní a dokáže využít výhod dobrého seeingu na observatoři Las Campanas. Astronomové věří, že pomocí obou dalekohledů budou moci sledovat slabé objekty až na hranici samotného vesmíru. Dalekohled bude nyní podléhat několik měsíců trvajícímu testování a do ostrého provozu by měl být uveden v únoru 2001. Jeho dvojče je zatím ve výstavbě.Zdroj: Carnegie Institution Press release z 25. září.
Pohyby hvězd v blízkosti jádra Galaxie
Astronomický tým z Kalifornské university vedený Andreou Ghezovou změřil pohyby hvězd v těsné blízkosti jádra naší galaxie. Jeho výsledky ukazují, že hvězdy jsou v této oblasti urychlovány obří černou dírou. Pomocí Keckova dalekohledu byly sledovány pohyby 200 hvězd a u třech z nich bylo možné přímo určit rychlosti. Ukázalo se, že rychlost těchto tří hvězd se zvýší o 400 000 km/hod. každý rok. Za 4 roky sledování se jejich rychlost zvýšila o 1,6 miliónu km/hod. Jedna z těchto hvězd oběhne černou díru v jádře galaxie jednou za pouhých 15 let. Od černé díry jsou vzdáleny pouhých 10 světelných dnů, ale A. Ghezová předpokládá, že do ní nespadnou a budou obíhat dále. Vzhledem ke vzdálenosti 24 000 sv. r., která nás dělí od jádra Galaxie, jsou tato čísla naprosto unikátní.Zdroj: University of California Press release z 20. září.
Eros je starý, původní
Čtyři články uveřejněné v nejnovějším čísle časopisu Science shrnují nejdůležitější objevy učiněné na základě dat, která pořídila v blízkosti planetky Eros sonda NEAR-Shoemaker. Potvrzuje se, že asteroid je primitivním vzorkem hmoty z doby počátků Sluneční soustavy s homogenní vnitřní strukturou, u kterého nedošlo k diferenciaci materiálu na kůru, plášť a jádro. Povrch je v některých částech těžce kráterován, zatímco jinde je poměrně hladký. Největší kráter má průměr 5,5 kilometru. Četné je zastoupení tzv. eject, tedy hmoty vyvržené při dopadech meteoritů. Tato ejecta mají rozměry až do 100 metrů. Asteroid je kompaktním tělesem, ne slepencem menších komponent, jak je běžné u řady jiných planetek. Hmotnost Erosu činí 6.687 x 1015 kg, jeho hustota 2700 kg/m3 je srovnatelná s hustotou zemské kůry. Rotace planetky je stabilní a úniková rychlost na jejím povrchu je v rozsahu 3.1 až 17.2 m/s.Zdroj: John Hopkins University APL Press release z 21. září.
Observatoř ASCA končí
Atlantis úspěšně přistál
Americký raketoplán Atlantis, let s označením STS 106, ukončil nočním přistáním výpravu k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Jednalo se o 23. přistání na Floridě v řadě. Raketoplán se dotkl přistávací dráhy v 10:56 LSEČ. Během letu trvajícího 12 dnů uskutečnil 185 obletů naší planety a procestoval skoro 8 miliónů kilometrů. Ve spojení s kosmickou stanicí strávil téměř 7 dnů a 22 hodin. Hlavním cílem výpravy bylo připravit kosmickou stanici na pobyt první stálé posádky. Astronauté vyložili půl tuny nákladu ze zásobovací lodi Progress a 2,5 tuny z vlastního raketoplánu. Mezitím už je na startovací rampě na Cap Canaveral připravován další raketoplán, Discovery, který ke kosmické stanici odstartuje 5. října. Úkolem Discovery bude připojit ke stanici další modul označovaný jako Z1, což je základna pro mohutnou soustavu sluneční panelů. Ta bude na stanici dopravena v prosinci.Zdroj: STS-106 Mission Status Report # 25 z 20. září.
Sonda k Plutu nepoletí
Z finančních důvodů pozastavila NASA práce na kosmické sondě určené k blízkému průzkumu systému Pluto-Charon. Sonda označovaná jako Pluto Kuiper Express (PKE) měla odstartovat ze Země v roce 2004 a po gravitačním urychlení v blízkosti Jupitera v roce 2006 dorazit k Plutu v roce 2012. Ovšem údajně z důvodů rostoucích nákladů byly práce na této sondě zastaveny a plnou podporu dostal druhý projekt průzkumu vnějších částí Sluneční soustavy, sonda k měsíci Europa zvaná Europa Orbiter. Obě sondy měly být původně velmi podobné. Výprava k Plutu je ovšem podle řady vědců velmi aktuální, protože planeta se pomalu vzdaluje od Slunce, což způsobuje ochlazování její atmosféry. Pokud by se s výpravou ještě dlouho váhalo, zmrzlá atmosféra se uloží na povrchu planety a vědci ztratí možnost ji na dobu 200 let zkoumat. Kromě toho navíc v roce 2006 skončí na dlouhou dobu možnost využití gravitačního pole Jupitera pro let k Plutu.Zdroj: SpaceViews News z 16. září.
Kráter na Kentaurovi
Pozorování planetky 8405 Asbolus pomocí HST naznačují, že se na povrchu tohoto tělesa nachází čerstvý kráter mladší než deset miliónů let. Planetka Asbolus o průměru 80 km patří do skupiny Kentaurů, malých těles podobných kometárním jádrům a nacházejících se mezi drahami Jupitera a Neptuna. Během pozorování provedeného kamerou NICMOS se ukázalo, že zatímco spektrum jedné části povrchu planetky je hladké jen s několika málo absorpčními čarami, spektrum jiné části povrchu je velmi komplikované, obsahující řadu absorpčních čar. Povrchy objektů vnějších částí Sluneční soustavy jsou v důsledku vnějších vlivů ztmavlé a zčervenalé, zatímco vnitřní, okolním vlivům nevystavený led je světlý. Zdá se tedy, že v astronomicky nedávné minulosti došlo k impaktu nějakého tělesa na povrchu planetky Asbolus a k vyvržení tohoto světlého ledu na její povrch.Zdroj: STScI Press release 00-31 ze 14. září.
Atlantis se spojil s ISS
Americký raketoplán Atlantis, let označený STS-106, odstartoval v pátek ve 14:45 LSEČ z Kennedyho kosmodromu na Floridě. Po 8,5 minutách dosáhl orbitální dráhy a pustil se do stíhání Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Posádku raketoplánu tvoří velitel Terry Wilcutt, pilot Scott Altman a specialisté Edward Lu, Jurij Malenčenko Boris Morukov (oba Rusko), Dan Burbank a Rick Mastracchio. Ke spojení obou těles došlo v neděli v 7:51 LSEČ, v době, kdy se kosmická stanice nacházela nad územím Kazachstánu. Raketoplán se připojil k připojovacímu portu na americkém modulu Unity. Spojení neohrozil ani výpadek jednoho ze dvou navigačních zařízení zvaných "startracker" na palubě Atlantisu. Od kosmické stanice se raketoplán odpoutá v sobotu 16. září a na Zemi by měl podle plánu přistát o tři dny později. Let STS-106 je 99. letem amerického raketoplánu.Zdroj: STS-106 information from Kennedy Space Center
První světlo na "čtyřce" VLT
V noci z 3. na 4. září proběhla na observatoři Paranal v Chile významná událost. Poslední ze čtveřice 8,2m dalekohledů tvořících dohromady tzv. Very Large Telescope (VLT) pořídil vůbec první snímky. Dalekohled Yepun, což v jazyce kmene Mapuche znamená "Venuše", se tak zařadil po bok svých kolegů, na kterých podobná událost proběhla v předchozích dvou letech. Následovat bude testovací fáze, během které se prověří a doladí schopnosti přístroje. Už na začátku příštího roku by měly být některé ze 4 dalekohledů spojeny do VLT interferometru s vynikající citlivostí a ostrostí obrazu. Vůbec prvním objektem, na který se nový dalekohled zaměřil, byla planetární mlhovina v souhvězdí Šípu, následovala jedna trpasličí a jedna spirální galaxie. Pořízené snímky byly věsmes velmi dobré kvality. Po 15 letech výstavby jsou tak všechny čtyři dalekohledy funkční.Zdroj: ESO Press release z 4. září.
Nový radioteleskop v provozu
Nově postavený radioteleskop na observatoři Green Bank má za sebou první úspěšné pozorování. Přístroj oficiálně pojmenovaný Robert C. Byrd Telescope se 22. srpna zaměřil na rádiovou galaxii a pulsar. Pozorování proběhlo na frekvenci 403 MHz. Následovat bude zkušební provoz, jehož cílem je doladit výkon přístroje a poté bude dalekohled předán k běžným astronomickým pozorováním. Radioteleskop, který je největším plně pohyblivým přístrojem svého druhu na světě, má unikátní vzhled. Není totiž kruhový jak je běžné, ale eliptický o průměru 100 - 110 metrů a je složen z 2004 panelů, z nichž každý je samostatně kontrolován použitím laserového systému. Navíc přijímač není umístěn ve středu antény, ale mimo její osu, čímž se jednak zvětší sběrná plocha a jednak odstraní chyby vzniklé difrakcí a odrazen. Přístroj za 74,5 miliónu dolarů nahradí slavný 91m teleskop, který se zhroutil v roce 1988.Zdroj: SpaceViews News z 31. srpna.
Původ rentgenového záření komet odhalen
Rentgenová observatoř Chandra přispěla k vyřešení záhady původu rentgenového záření detekovaného u komet. Dalekohled detekoval rtg. záření pocházející z části komety LINEAR přivrácené ke Slunci. Před 4 roky se rtg. družici ROSAT podařilo objevit stejné záření pocházející ze známé komety Hyakutake. Nyní jeden z přístrojů na palubě Chandry zjistil, že rtg. záření komety pochází z vysoce ionizovaných atomů kyslíku a dusíku, které ztratily třeba až šest elektronů. Vědci předpokládají, že tyto silně nabité ionty pochází z vnější vrstvy sluneční atmosféry zvané korona, kde se teploty dosahují miliónu stupňů. Když ionty prolétávají kolem komety, přitahují negativně nabité elektrony z kometárních atomů a molekul. Elektrony přeskakují z neutrálních atomů na ionty a při přechodu z vyšších energetických hladin na nižší emitují rtg. záření. Ionty se tímto procesem neutralizují. Toto vysvětlení bylo navrženo už v roce 1997 a dalekohled Chandra jej nyní potvrdil.Zdroj: NASA Space Science News z 23. srpna.
