Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Blízká planetární soustava se podobá Sluneční soustavě!

Blízká planetární soustava se podobá Sluneční soustavě!

Epsilon Eridaní s pásem asteroidů a obří planetou
Autor: NASA/SOFIA/Lynette Cook

Létající observatoř NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) nedávno dokončila detailní výzkum blízké planetární soustavy. Průzkum potvrdil, že tento planetární systém má architekturu pozoruhodně podobnou naší Sluneční soustavě. Hvězda Epsilon Eridani (ε Eri), která se nachází na jižní obloze a od Země ji dělí 10,5 světelného roku, je nejbližší planetární soustavou kolem hvězdy podobné Slunci. To je velmi výhodná poloha ke studiu procesu, jak vznikají planety kolem hvězd, jako je naše Slunce.

Předcházející výzkumy naznačovaly, že Epsilon Eridani je obklopena diskem drobných částic, který je označován astronomy za pozůstatek materiálu stále ještě obíhajícího kolem hvězdy i po ukončení tvorby planet. Toto „smetí“ může mít podobu plynu a prachu, stejně tak i malých kamenných a ledových těles. Disky z pozůstatků materiálu mohou být široké, nesouvislé nebo soustředěné do pásů materiálu, podobně jako vypadá hlavní pás planetek v naší planetární soustavě nebo Kuiperův pás – oblast za drahou Neptunu, kde se nacházejí stovky tisíc těles složených z horniny a ledu. Kromě toho pečlivá měření pohybu hvězdy Epsilon Eridani napovídají, že planeta o téměř stejné hmotnosti jako Jupiter obíhá kolem hvězdy ve vzdálenosti srovnatelné se vzdáleností Jupitera od Slunce.

Prostřednictvím nových snímků, které pořídila observatoř SOFIA, Kate Su z University of Arizona se svými spolupracovníky byla schopna rozhodnout mezi dvěma teoretickými modely umístění „teplého“ prstence, tvořeného prachem a plynem, v soustavě Epsilon Eridani. Tyto modely byly na základě dřívějších dat získány pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope.

Jedna teorie naznačuje, že teplý materiál ve dvou relativně úzkých prstencích drobného materiálu v soustavě Epsilon Eridani odpovídá poloze hlavního pásu asteroidů a dráze planety Uran ve Sluneční soustavě. Při využití tohoto modelu teoretikové naznačují, že největší planeta v planetární soustavě možná bude jako obvykle souviset s přilehlými prstenci drobných částic.

Jiný model přisuzuje přítomnost teplého materiálu v podobě prachu vznikajícího ve vnější části útvaru podobného Kuiperovu pásu ve Sluneční soustavě a zaplňující prstenec materiálu směrem k centrální hvězdě. V tomto modelu se teplý materiál nachází v širokém pásu a není koncentrován do prstenců podobných pásu asteroidů ani nesouvisí s žádnou planetou ve vnitřním regionu.

Vnitřní a vnější část soustavy Epsilon Eridani v porovnání se Sluneční soustavou Autor: NASA/JPL/Caltech/R. Hurt (SSC)
Vnitřní a vnější část soustavy Epsilon Eridani v porovnání se Sluneční soustavou
Autor: NASA/JPL/Caltech/R. Hurt (SSC)
Při využití dalekohledu na létající observatoři SOFIA Kate Su se svými spolupracovníky zjistila, že teplý materiál v okolí hvězdy Epsilon Eridani je ve skutečnosti rozložen podobně, jak to napovídá první model. Jedná se přinejmenším o jeden úzký prstenec, spíše než o široký souvislý disk.

Uskutečnit tato pozorování bylo možné, protože létající observatoř SOFIA má na své palubě větší dalekohled než kosmická observatoř Spitzer Space Telescope, a to 2,5 metru v průměru v porovnání s observatoří Spitzer, která je vybavena teleskopem o průměru 0,85 metru. To umožnilo vědeckému týmu na palubě observatoře SOFIA rozlišit detaily, které jsou třikrát menší než to, co vidí observatoř Spitzer. Kromě toho výkonná kamera na palubě létající observatoře pro oblast středního infračerveného záření s názvem FORCAST (Faint Object infraRed CAmera for the SOFIA Telescope) umožnila astronomům studovat velmi silnou infračervenou emisi teplého materiálu v okolí hvězdy Epsilon Eridani na vlnových délkách 25-40 mikronů, kterou nelze pozorovat z pozemních observatoří.

Vysoké prostorové rozlišení observatoře SOFIA kombinované s unikátním pokrytím vlnovou délkou a impozantním dynamickým rozsahem kamery FORCAST nám umožňuje rozlišit tepelnou emisi kolem hvězdy Epsilon Eridani, což potvrzuje model, který umísťuje teplý materiál do blízkosti dráhy planety typu Jupitera,“ říká Kate Su. „Kromě toho objekt planetární hmotnosti je potřebný k ohraničení vrstvy prachu z vnější strany, což se podobá úloze Neptunu ve Sluneční soustavě. Skutečně je působivé, jak se Epsilon Eridani, mnohem mladší verze Sluneční soustavy, vyvíjela velmi podobně jako naše soustava.“

Studie byla publikována 25. dubna 2017 v časopise Astronomical Journal.

Létající observatoř SOFIA byla vybudována na palubě dopravního letadla Boeing 747SP, které nese dalekohled o průměru 2,5 metru. Jedná se o společný projekt NASA a German Aerospace Center, DLR. NASA’s Ames Research Center v California’s Silicon Valley organizuje program, vědecké a letové operace observatoře SOFIA ve spolupráci s Universities Space Research Association, Columbia, Maryland a German SOFIA Institute (DSI) na univerzitě ve Štuttgartu. Základnou pro létající observatoř je NASA’s Armstrong Flight Research Center's Hangar 703 v Palmdale, Kalifornie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sofia.usra.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety, Epsilon Eridani, Sofia


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »