Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Černá díra pohltila neutronovou hvězdu

Černá díra pohltila neutronovou hvězdu

Umělecké ztvárnění černé díry pohlcující neutronovou hvězdu
Autor: Carl Knox, OzGrav ARC Centre of Excellence

Mezinárodní skupina astronomů včetně pracovníků Australian National University (ANU) informovala, že se jim podařilo vůbec poprvé detekovat černou díru polykající neutronovou hvězdu. Neutronové hvězdy a černé díry jsou mimořádně husté pozůstatky zaniklých hmotných hvězd. Dne 14. 8. 2019 detektory gravitačních vln na území USA a Itálie zaregistrovaly změny prostoročasu jako důsledek kataklyzmatické události, ke které došlo ve vzdálenosti zhruba 870 miliónů světelných roků od Země.

Profesorka Susan Scottová z ANU Research School of Physics prohlásila, že pozorování, které skončilo úspěchem, doplnilo o třetí případ dosavadní seznam pozorovaných událostí, který zahrnuje splynutí dvou černých děr a kolizi dvou neutronových hvězd. Nyní k nim přibylo i pohlcení neutronové hvězdy černou dírou.

Zhruba před 900 milióny roků černá díra pohltila malou, ale velmi hustou stálici označovanou jako neutronová hvězda,“ říká profesorka Scottová, vedoucí General Relativity Theory and Data Analysis Group at ANU a Chief Investigator with the ARC Centre of Excellence for Gravitational Wave Discovery (OzGrav). „ANU SkyMapper Telescope reagoval na upozornění a skenoval celou pravděpodobnou oblast oblohy, kde bylo možné událost očekávat, avšak ve viditelném světle jsme neobdrželi žádné potvrzení jevu.“

Astronomové stále ještě analyzují data k potvrzení přesné velikosti obou těles, avšak počáteční zjištění ukazují s velmi výraznou pravděpodobností na černou díru obklopenou roztrhanou neutronovou hvězdou. Definitivní závěry budou publikovány ve vědeckých časopisech.

Vědci ještě nikdy nedetekovali černou díru menší než 5 slunečních hmotností a neutronovou hvězdu větší než 2,5 hmotností Slunce,“ říká profesorka Scottová.

Na základě těchto zkušeností jsme tudíž přesvědčeni, že jsme opravdu detekovali černou díru pohlcující neutronovou hvězdu. Nicméně je zde nepatrná, avšak zajímavá možnost, že pohlcujícím objektem byla velmi málo hmotná černá díra – mnohem lehčí než jiné černé díry, které známe v okolním vesmíru. To by byla skutečně úchvatná cena útěchy.“

Australian National University hraje vedoucí úlohu při spolupráci Austrálie s americkými detektory gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory), které jsou nejcitlivějšími vědeckými přístroji dosud postavenými a zahrnují dvojici detektorů v amerických státech Washington a Louisiana.

Evropská gravitační observatoř s názvem VIRGO je vybudována u města Pisa na území Itálie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] scientificamerican.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Neutronová hvězda, Černá díra


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »