< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s Mgr. Pavlem Gabzdylem, příběh Měsíce
Jindřich Suchánek Vytisknout článek

Hlubinami vesmíru s Mgr. Pavlem Gabzdylem, příběh Měsíce

Pavel Gabzdyl, milovník Měsíce
Autor: TV Noe

Jaké těleso je Měsíc? Co o něm v současnosti víme? Pavel Gabzdyl, geolog a astronom Hvězdárny a planetária Brno se Měsícem zabývá dlouhodobě a vnese nám jistě do našeho povědomí i nové skutečnosti, které možná i překvapí.

Nejprve se zaměříme na to, jaké jsou nové poznatky o vzniku Měsíce.

I vnitřní stavba Měsíce nám poodhalí zajímavou podobu jeho složení.

Proč přivrácená strana je tolik odlišná od odvrácené? Čím je to způsobeno?
Víte, že na Měsíci je třetí největší kráter ve sluneční soustavě?

Nás host nám přiblíží i mnohé další skutečnosti, a tak našeho souputníka poznáme trochu blíže a stojí to zato.

Pavel Gabzdyl (vlevo) hovořil o Měsíci s Jindřichem Suchánkem v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
Pavel Gabzdyl (vlevo) hovořil o Měsíci s Jindřichem Suchánkem v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

Premiéru odvysíláme v sobotu 2. března 2024 ve 21:00 na TV Noe.

Podobnosti o vysílání https://www.tvnoe.cz/porad/39614-hlubinami-vesmiru-s-mgr-pavlem-gabzdylem-pribeh-mesice

Po odvysílání premiéry bude pořad ve videotéce TV Noe https://www.tvnoe.cz/

Neuvěřitelný Měsíc je web na adrese mesic.astronomie.cz, který Pavel Gabzdyl vytváří od roku 1998 Autor: TV Noe
Neuvěřitelný Měsíc je web na adrese mesic.astronomie.cz, který Pavel Gabzdyl vytváří od roku 1998
Autor: TV Noe




O autorovi

Jindřich Suchánek

Jindřich Suchánek

Jindřich Suchánek je český publicista a popularizátor astronomie. Je autorem populárního vědecko-popularizačního pořadu Hlubinami vesmíru, který vznikl v roce 2007 na stanici TV Noe.

Další články autora (147)

Štítky: Hlubinami vesmíru, Pavel Gabzdyl, Neuvěřitelný Měsíc

42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »