Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí představení Sluneční souperbouře, jehož částí je i film Neuvěřitelné Slunce.  Zatímco Sluneční superbouře je postavené především na dokonalých simulacích, tak Neuvěřitelné Slunce stojí na reálných záběrech. Na těch nejlepších, jak můžete na světě vidět - ze sondy Solar Dynamics Observatory.

Jedenáctiminutový film Neuvěřitelné Slunce ukazuje naši denní hvězdu očima té nejdokonalejší sluneční observatoře, jakou má lidstvo momentálně k dispozici, totiž očima sondy Solar Dynamics Observatory Ta sleduje Slunce nepřetržitě od roku 2010. Z jejího rozsáhlého archivu byly vybrány ty nejzajímavější záběry a poskládány do sekvence, která nejen vyrazí dech, ale hlavně velmi názorně ukáže, co se vlastně odehrává na zdánlivě klidném slunečním povrchu a v jeho nejbližším okolí.

Pavel Karas, scénárista a režisér představení Neuvěřitelné Slunce

 

 

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Vzhledem k náročnosti těchto algoritmů by zpracování tak velkého množství snímků i na výkonném čtyřjádrovém procesoru zabralo takřka půl roku. Proto autor pořadu Pavel Karas využil svých znalostí a zkušeností nabytých během doktorského studia na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a spolu se svým studentem Petrem Bartoněm přepsal program prof. Druckmüllera pro grafické karty (tzv. GPU). S využitím masivního výkonu moderních grafických karet se tak podařilo zkrátit dobu, potřebnou pro zpracování, na pouhých pět dní.
 
Pavel Karas dodává: Ani tak dokonalý kus techniky, jakým sonda Solar Dynamics Observatory bezesporu je, se nevyhne občasným výpadkům, které souvisí mimo jiné i se zvýšenou sluneční aktivitou. Musel jsem si navíc napsat i program, který zpracované snímky prošel, automaticky detekoval takové výpadky a chybějící snímky dopočítal. I tak bylo potřeba výsledná videa pečlivě projít a několik málo míst ještě ručně doretušovat.
 
Odborným konzultantem při tvorbě pořadu byl Miloslav Druckmüller, profesor Vysokého učení technického v Brně. Tento matematik si vysloužil již před několika lety světové renomé díky fantastickým snímků ze zatmění Slunce, z nichž svými metodami „vylovil“ nečekané množství detailů. V současné době úzce spolupracuje s havajskou univerzitou a je světově uznávaným odborníkem na zpracování slunečních snímků. Díky jeho algoritmům odhalují sluneční fyzikové ve snímcích celou řadu nových informací, které jim mohou pomoci najít klíč k jedné z největších záhad současné astronomie – jak vlastně naše hvězda funguje.

Neuvěřitelné Slunce, jako součást představení Sluneční superbouře, uvidíte v brněnském digitáriu v únoru a březnu tohoto roku. Podrobný program najdete na stránkách www.hvezdarna.cz/program.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sluneční superbouře v brněnském planetáriu
[2] Český matematik ukazuje světu nejostřejší Slunce!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Pavel Karas, Neuvěřitelné Slunce, Miloslav Druckmüller


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »