Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Revoluce v kosmologii

Rozhovory o vesmíru – Revoluce v kosmologii

Rozhovory o vesmíru - Revoluce v kosmologii
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Dnešní epizoda vám přináší živou diskuzi Samuela a Norbiho o kosmologii. Tato událost se za přítomnosti astronomicky nadšeného publika udála v ostravském planetáriu. Čekají vás horká témata jako je studená temná hmota, rozpínání vesmíru, a zda se naše Země nachází ve středu vesmíru. Po hodinové konverzaci bude prostor také na otázky publika.

Kosmologie je pro začínajícího astrofyzika lákavým oborem uplatnění. Spousta vědců se chce podílet na zodpovězení velkých otázek, které zní: Jak vznikl vesmír? Jak vesmír skončí? Proč se nám zdánlivě rozpíná vesmír podle měření dvěma různými rychlostmi? Jaké je složení vesmíru? I když Norbi sám sebe neoznačuje jako kosmologa, a Samo je teoretický fyzik, oba dokáží spolu v diskuzi přijít na velmi zajímavé závěry v odpovědích na tyto otázky; znova a znova prokazují svůj všeobecný přehled v teoretické fyzice.

Kandidáti na temnou hmotu Autor: DgbrtBOT
Kandidáti na temnou hmotu
Autor: DgbrtBOT

Mimo hlavní otázky padne i spousta historických perliček: první pozorovatelé kosmického mikrovlnného pozadí si prvně mysleli, že za tímto šumem je přítomnost holubů na pozorovatelně. Dokonce se dozvíme, že se ještě před 30 lety počítalo jen se zpomalenou expanzí vesmíru. V dnešní době je nejvíce příjímána teorie zrychlené expanze vesmíru, nicméně nedávná pozorování opět obrací naši pozornost ke zpomalujícímu se modelu. Současná astronomická pozorování tedy náš pohled do vesmíru rychle mění.

Toto všechno si můžete poslechnout na YouTube zde:

 




O autorovi

Martin Mondek

Martin Mondek

Martin je (zatím) student Astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně. Když zrovna nestuduje, můžete ho spatřit ve svém přirozeném prostředí na hvězdárně Kraví Hora, kde povídá o noční obloze.

Štítky: Albert Einstein, Temná hmota, Rozpínání vesmíru, Hvězdárna a planetárium Ostrava, Kosmologie, Norbert Werner, Samuel Kováčik, Rozhovory o vesmíru


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »