Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Tomáš Matonoha svádí hvězdy brněnské vědy

Tomáš Matonoha svádí hvězdy brněnské vědy

Kdy se začnou na Marsu zalévat květiny recyklovanou močí? Jak vznikají černé díry? Která mutace genu způsobí, že je leukémie dědičná? A jak to všechno souvisí s Brnem? Nejen na tyto otázky se v pilotních dílech nového seriálu Svedu vědu ptá herec a moderátor Tomáš Matonoha. Pro odpověď si zašel k těm nejpovolanějším – za špičkovými vědci působícími v našem městě. Nejde přitom jen o rozhovory se světovými vědeckými hvězdami. Tomáše zajímá i mlhovina, která se vznáší nad jejich pracovišti. Díky kameramanům se tak podíváte do kuchyně vědeckých center, která se zapojují do globálních projektů.

V uplynulých měsících pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno vznikly první tři díly, které se dotýkají nejen hvězd, ale také otázek života a smrti. „V době depresivních covidových dní jsme chtěli zaznamenat důležitost vědy a hlavně výzkumníků, díky nimž svět zvládne i tuto krizi. A neměli jsme to tak těžké. Kamkoli jsme se rozhodli podívat, tam jsme potkali týmy lidí, kteří pandemii navzdory, měli touhu neustále měnit svět a posouvat jej dál. A to mi dodávalo naději, že nic není tak zlé, jak se může zdát,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Každý týden zveřejníme jeden z celkem tří dílů - najdete je na www.sveduvedu.cz nebo na facebook.hvezdarna.cz nebo youtube.hvezdarna.cz

Svůj výzkum vesmíru odhalí světový astrofyzik Norbert Werner. Mladý astrofyzik, který mohl zůstat ve Stanfordu a pracovat pro NASA. Svým výzkumem černých děr skutečně udělal díru do světa a teď jej chce prohlubovat na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Jeho snem je objevit jiné vesmírné civilizace. A co je nejkrásnější: stále jej fascinuje pohledu na nebeskou oblohou posetou hvězdami. Pohltí svým nadšením pro vesmír i vás?

Pokud nejste až takový romantik, ale lákají vás spíše technické věcičky, pak budete nadšeni z kluků z kosmické firmy SAB Aerospace. Nejen že vyvinuli a hlavně vystřelili ke hvězdám dispenzer, díky kterému čtyřikrát zlevnili umísťování družic na orbitu. Chystají se tam dokonce vyslat žáby a pracují i na výzkumu recyklace moči pravých kosmonautů. Proč? Prozradíme vám v dalším díle, v němž Tomáš Matonoha bude svádět brněnského Elona Muska… 

Odvyprávíme vám také příběh, který dokazuje, že díky spolupráci vědců a lékařů umíme zachránit nejen jeden lidský život, ale životy celých rodin. Zjistěte, jaká drama se skrývají pod prosklenou střechou CEITECu nedaleko bohunické nemocnice… Ve třetím díle seriálu Svedu vědu nás hvězdy brněnské genetiky a medicíny totiž zavedou do světa lidí trpících akutní lymfoblastickou leukemií. Před deseti lety tito pacienti neměli světlé vyhlídky. Díky výsledkům brněnského bádání ale již nyní celý vědecký a medicínský svět ví, že právě tento druh rakoviny má genetický původ a tak je snadnější pomáhat nejen samotným pacientům, ale i jejich rodině.

Šestadvacetiletý Jakub dnes žije normální život mladého muže. Chodí do práce, občas si zahraje milovaný hokej, po kterém si zajde na pivo. Jenže ještě před jedenácti lety bylo všechno jinak. Jakub byl přesvědčený, že mu už mnoho života nezbývá. V patnácti letech mu oznámili, že trpí akutní lymfloblastickou leukemií. Podstoupil léčbu chemoterapií a celou devátou třídu absolvoval distančně. Tehdy se lékařům ve Fakultní nemocnice Brno podařilo vyléčit a Jakubovi se rozjel opět život mladého člověka. Na střední škole se ale dozvěděl, že se mu nemoc vrátila. Jedinou možností jak se vyléčit bylo najít vhodného dárce kostní dřeně. Jenže to nebylo tak snadné… jak to s mladým Jakubem dopadlo a jakou roli v jeho příběhu sehráli brněnští vědci?

Pokud se vám bude náš pohled na vědu líbit, pokusíme se přinášet příběhy našich vědeckých hvězd i na podzim. Do té doby nám to můžete dát najevo na sociálních sítích Hvězdárny a planetária Brno a na webu www.sveduvedu.cz. Tam se můžete podívat nejen na samotná videa, ale můžete zjistit i více informací. Projekt také můžete sledovat na www.idnes.cz/technet 

Projekt podpořil Jihomoravský kraj, prostřednictvím programu Jihomoravský kraj fandí vědě. Videa vznikla v režii Hvězdárny a planetária Brno.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac - prvá štvrť

Mesiac vo farbe, časť mesačných vyvrelých hornín je sfarbená do modra

Další informace »