Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Žeň objevů 2015 – to nejdůležitější z astronomie vám už neunikne

Žeň objevů 2015 – to nejdůležitější z astronomie vám už neunikne

Jiří Grygar osmdesátiletý.
Autor: Česká astronomická společnost.

V úterý 12. dubna se na Hvězdárně a planetárium Brno odehraje zcela výjimečná přednáška. Jiří Grygar zde v premiéře odvypráví svůj pohled na vesmír v minulém roce – Žeň objevů 2015. Světově ojedinělý přehled oslaví již 50. narozeniny a v Brně zazní – již tradičně – v premiéře. Kromě několika set diváků přímo v sále digitária na Kraví hoře bude možné premiéru sledovat v přímém přenosu v řadě science centrech České republiky i přímo na Internetu.

Kam se můžete přijít podívat?

Přímý přenos z Brna začíná přibližně v 16.55, skončí před 19. hodinou. Návštěvníci vybraných science center pak dostanou možnost položit Jiřímu Grygarovi vlastní otázku.

Jak si naladit přímý přenos ze svého domova?

Docela jednoduše. Živý přenos prostřednictvím youtube.com najdete na stránkách Hvězdárny a planetária Brno www.zeremevesmir.cz První přenos začne v 16.55, druhý v 19.55. Přednáška trvá přibližně 90 minut. Následně bude k dispozici její záznam.

Jaká je historie Žně objevů?

Aby mohl vzniknout přehled toho, co se v astronomii stalo zásadního v uplynulém roce, musím přečíst něco přes tisíc odborných prací. Samozřejmě je otázka, co nazvat prací. Protože se někdy jedná pouze o sdělení v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie a jindy to může být třeba osmistránkový nebo dvacetistránkový spis o kvintesenci. Ale výsledek je stejný, ve výsledné Žni se vždy objeví jen tak asi dvě věty. Spíš to znamená, že je nutné sledovat všechny hlavní světové časopisy. Jde vlastně o průběžnou práci. Dnes, kdy skončím jednu žeň objevů, tak začínám připravovat další.

Jiří Grygar, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky

Pokud nás neklamou naše záznamy, odehrávají se Žně objevů na brněnské hvězdárně od února 1974. Jiří Grygar byl již v té době známý popularizátor – například jeho kniha Vesmír (spoluautoři Zdeněk Horský a Pavel Mayer) vyšla v roce 1979 a 1983 v neuvěřitelném nákladu sto tisíc výtisků. Když se ale v osmdesátých letech stal scénáristou i moderátorem výjimečně úspěšného televizního cyklu Okna vesmíru dokořán, byl o jeho vystoupení takový zájem, že posluchači běžně stávali pod otevřenými okny přednáškového sálu. Později naši technici zajišťovali zvukový přenos k reproduktorům zavěšeným na stromech v parku a instalovali televizní okruh pro černobílé obrazovky umístěné v planetáriu. Letošní 50. premiéra přitom bude mít – díky přímému přenosu – zcela jistě rekordní počet diváků. Pro naši Hvězdárnu a planetárium Brno je to pak pocta nejvyšší.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Fenomén Žně objevů vznikl v roce 1966 jako osobní pohled Jiřího Grygara na nejzajímavější události, které se v astronomii udály právě v roce 1966. Příval objevů se nezastavil, naopak narůstal, stejně tak i Žeň objevů. Na začátku přitom bylo pět tiskových stran, dnes je její objem srovnatelný s útlou knihou.

V průběhu padesáti roků tak vznikla jedinečná kronika měnícího se pohledu na náš vesmír. Objevila se, ale mnohdy také zmizela mnohá témata. V roce 1968 to bylo heslo „pulsary“, v roce 1979 „gravitační čočky“, v polovině osmdesátých let se v centru pozornosti ocitla Halleyova kometa, dnes to jsou základní otázky o podobě našeho vesmíru, jeho původu i budoucnosti.

V úterý 12. dubna se Jiří Grygar ohlédne již po padesáté. Všechna místa v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno jsou bohužel beznadějně obsazena. Díky České asociaci science center, ve spolupráci se zpravodajským serverem technet.cz, se ale můžete zdarma podívat na přímý přenos premiéry přednášky v 17.00.

Návštěvníci vybraných science center pak dostanou možnost položit Jiřímu Grygarovi vlastní otázku.
V úterý 12. dubna se na Hvězdárně a planetárium Brno odehraje zcela výjimečná přednáška. Jiří Grygar zde v premiéře odvypráví svůj pohled na vesmír v minulém roce – Žeň objevů 2015. Světově ojedinělý přehled oslaví již 50. narozeniny a v Brně zazní – již tradičně – v premiéře. Kromě několika set diváků přímo v sále digitária na Kraví hoře bude možné premiéru sledovat v přímém přenosu v řadě science centrech České republiky i přímo na Internetu. Kam se můžete přijít podívat? Přímý přenos z Brna začíná přibližně v 16.55, skončí před 19. hodinou. Návštěvníci vybraných science center pak dostanou možnost položit Jiřímu Grygarovi vlastní otázku. Jak si naladit přímý přenos ze svého domova? Docela jednoduše. Živý přenos prostřednictvím youtube.com najdete na stránkách Hvězdárny a planetária Brno www.zeremevesmir.czPrvní přenos začne v 16.55, druhý v 19.55. Přednáška trvá přibližně 90 minut. Následně bude k dispozici její záznam. Aby mohl vzniknout přehled toho, co se v astronomii stalo zásadního v uplynulém roce, musím přečíst něco přes tisíc odborných prací. Samozřejmě je otázka, co nazvat prací. Protože se někdy jedná pouze o sdělení v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie a jindy to může být třeba osmistránkový nebo dvacetistránkový spis o kvintesenci. Ale výsledek je stejný, ve výsledné Žni se vždy objeví jen tak asi dvě věty. Spíš to znamená, že je nutné sledovat všechny hlavní světové časopisy. Jde vlastně o průběžnou práci. Dnes, kdy skončím jednu žeň objevů, tak začínám připravovat další.Jiří Grygar, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky Pokud nás neklamou naše záznamy, odehrávají se Žně objevů na brněnské hvězdárně od února 1974. Jiří Grygar byl již v té době známý popularizátor – například jeho kniha Vesmír (spoluautoři Zdeněk Horský a Pavel Mayer) vyšla v roce 1979 a 1983 v neuvěřitelném nákladu sto tisíc výtisků. Když se ale v osmdesátých letech stal scénáristou i moderátorem výjimečně úspěšného televizního cyklu Okna vesmíru dokořán, byl o jeho vystoupení takový zájem, že posluchači běžně stávali pod otevřenými okny přednáškového sálu. Později naši technici zajišťovali zvukový přenos k reproduktorům zavěšeným na stromech v parku a instalovali televizní okruh pro černobílé obrazovky umístěné v planetáriu. Letošní 50. premiéra přitom bude mít – díky přímému přenosu – zcela jistě rekordní počet diváků. Pro naši Hvězdárnu a planetárium Brno je to pak pocta nejvyšší.Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno Fenomén Žně objevů vznikl v roce 1966 jako osobní pohled Jiřího Grygara na nejzajímavější události, které se v astronomii udály právě v roce 1966. Příval objevů se nezastavil, naopak narůstal, stejně tak i Žeň objevů. Na začátku přitom bylo pět tiskových stran, dnes je její objem srovnatelný s útlou knihou. V průběhu padesáti roků tak vznikla jedinečná kronika měnícího se pohledu na náš vesmír. Objevila se, ale mnohdy také zmizela mnohá témata. V roce 1968 to bylo heslo „pulsary“, v roce 1979 „gravitační čočky“, v polovině osmdesátých let se v centru pozornosti ocitla Halleyova kometa, dnes to jsou základní otázky o podobě našeho vesmíru, jeho původu i budoucnosti. V úterý 12. dubna se Jiří Grygar ohlédne již po padesáté. Všechna místa v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno jsou bohužel beznadějně obsazena. Díky České asociaci science center, ve spolupráci se zpravodajským serverem technet.cz, se ale můžete zdarma podívat na přímý přenos premiéry přednášky v 17.00.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno
[2] Záznamy přednášek na Hvězdárně a planetáriu Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Jiří Grygar, Žeň objevů


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen

Nové zpracování 60 snímků, zarovnáno na kometu a hvězdy.

Další informace »