Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Evropskou jižní observatoř navštívil předseda Senátu Milan Štěch

Evropskou jižní observatoř navštívil předseda Senátu Milan Štěch

Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil v nedávných dnech předseda Senátu České republiky Milan Štěch (na snímku uprostřed) doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou (na snímku třetí zleva).
Autor: ESO.

Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil dnes, 14. ledna 2017, předseda Senátu České republiky Milan Štěch, doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. Paranal je jedním z vědecky nejvýznamnějších pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO) a Astronomický ústav AV ČR je hlavní českou institucí, která se  hned několika projekty podílí na spolupráci v rámci členství ČR v ESO.

Mezi hlavní projekty patří výzkum centrální černé veledíry v centru v naší Galaxie. Tomu se věnuje tým pod vedením profesora Vladimíra Karase (skupina relativistické astrofyziky), a to za pomocí nejvýkonnějšího dalekohledu světa - VLT na observatoři Paranal, kde lze počítačově spřáhnout až čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 metru.

Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení, který na observatoři ESO na hoře Paranal šest let pracoval, nyní pracuje na observatoři v Ondřejově a právě začleňuje největší český dalekohled (průměr 2 metry) do programu pozorování exoplanet (planet u jiných hvězd), kterému se na ESO v Chile věnoval.

Astronomický ústav AV ČR se podílí také na práci v dějinách vůbec největšího vědeckého projektu - systému radioteleskopů ALMA na náhorní plošině Chajnantor v Chile v nadmořské výšce 5000 metrů. Pozorování v milimetrové a submilimetrové oblasti spektra, která provádějí radioteleskopy ALMA a APEX, detekují chladný molekulární plyn. Ve své práci, věnující se vytrhávání plynu z disku pohybem galaxie v kupě galaxií, používá měření z těchto přístrojů Dr. Pavel Jáchym z oddělení Galaxií a planetárních systémů. Jeden z "uzlů" ALMA je právě na Astronomickém ústavu AV ČR. Koordinujeme použití antén ALMA pro výzkum Slunce.

Noční obloha na observatoři Paranal. Autor: Petr Horálek/ESO.
Noční obloha na observatoři Paranal.
Autor: Petr Horálek/ESO.

Pozorování planetek pod vedením Dr. Petra Pravce z Oddělení meziplanetární hmoty dalekohledem o průměru 1,54 m na observatoři ESO na La Silla. Tento dalekohled jsme modernizovali nákladem přibližně 10 milionů Kč (česká firma ProjectSoft, a.s. z Hradce Králové) a za to jsme získali pozorovací čas. Pozorujeme především na dálku, tedy dalekohled ovládáme z Ondřejova.

Prvním českým astronomem v ESO byl tragicky zesnulý Dr. Stanislav Štefl. Od roku 2007 je ESO otevřeno pro české astronomy, kteří mohou využívat nejmodernější přístroje, které ESO nabízí, pro svůj výzkum. Projektů je hodně, mohli bychom jmenovat další jako např. výzkum bílých trpaslíků Dr. Adély Kawky a Dr. Stephane Vennes ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Od roku 2015 má Česko také svého fotografického ambasadora Evropské jižní observatoře, kterým je fotograf Petr Horálek. Jeho snímky pořízené na observatořích budou k vidění v připravované výstavě i audiovizuálních pořadech nově vybudovaného planetária Supernova, které sídlí v německém Garchingu hned vedle budovy vedení ESO.

Kontakty a další informace

prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Ředitel Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 323 620 116
E-mail: vladimir.karas@cuni.cz

Bc. Petr Kabáth, Dr. rer. nat.
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 323 620 143
E-mail: petr.kabath@asu.cas.cz

Petr Horálek
Fotografický ambasador Evropské jižní observatoře
Tel: +420 736 124 431
Email: horalek@astro.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská jižní observatoř

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ESO, Paranal observatory, Evropská jižní observatoř


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »