Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Finále 22. ročníku Astronomické olympiády na Fyzikálním ústavu v Opavě

Finále 22. ročníku Astronomické olympiády na Fyzikálním ústavu v Opavě

První tři nejúspěšnější finalisté. Uprostřed vítěz Alex Faivre, vlevo od něj „stříbrný“ Jan Herzig a vpravo pak Julie Pazdírková, která skončila třetí
Autor: Radka Křížová

Letošní ročník Astronomické olympiády zná své vítěze také v kategorii CD. Ve dnech 14. až 16. května 2024 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 22. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Alex Faivre z gymnázia v Uherském Brodě.

Do ústředního kola postoupilo ze školních a posléze krajských kol celkem 22 nejlepších studentů z celé republiky. Program finále byl velmi nabitý a samotná soutěž se skládala ze čtyř částí. Letošnímu finále nepřálo jasné počasí, takže finalisté nemohli na pozorovací terase Fyzikálního ústavu řešit úlohy zaměřené na orientaci na noční obloze. O tuto část soutěže pak byla rozšířena úloha v Unisféře.

Maximální soustředění finalistů během řešení teoretických úloh je zřejmé... Autor: Radka Křížová
Maximální soustředění finalistů během řešení teoretických úloh je zřejmé...
Autor: Radka Křížová
Ve čtvrtek dopoledne soutěžící počítali teoretické příklady, které zahrnovaly výpočet negravitačních efektů pohybu těles ve Sluneční soustavě, určení hodnoty astronomické jednotky nebo hraniční hmotnost bílého trpaslíka. Odpoledne pak bylo vyhrazeno na praktickou část, která probíhala v Unisféře a byla zaměřena na orientaci na noční obloze i poznávání astronomických objektů podle jejich snímků. Poslední částí pak byly úlohy datové analýzy, které finalisté řešili v pátek dopoledne a které byly tentokrát zaměřeny na zpracování dat z měření radiálních rychlostí neznámé hvězdy a výpočet vzdálenosti hvězdokupy.

V rámci doprovodného programu čekala studenty také projekce několika „fulldome“ pořadů v Unisféře (http://unisfera.slu.cz/ ) a promítání absolventských popularizačních filmů absolventů studijního programu Multimédia a popularizace. Společná slavnostní večeře pak proběhla ve čtvrtek večer v místnostech Uni Space, které slouží k popularizaci vědy a jsou v objektu rektorátu Slezské univerzity.

Účástníci finále u modelu planety Saturn při procházce Opavou městským modelem Sluneční soustavy Autor: Jan Hladík
Účástníci finále u modelu planety Saturn při procházce Opavou městským modelem Sluneční soustavy
Autor: Jan Hladík

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti ředitele Fyzikálního ústavu prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky, tři nejúspěšnější studenti pak také věcné ceny. Na medailových pozicích se umístili:

  1. Alex Faivre, Gymnázium J. A. Komenského, Uherský Brod, (vloni 2. místo)
  2. Jan Herzig, Gymnázium J. Š. Baara v Domažlicích, (vloni 3. místo)
  3. Julie Pazdírková, Gymnázium Vsetín, (vloni 16. místo)

Není bez zajímavosti, že …

  • mezi účastníky finále bylo také 7 studentek, což znamenalo nejvyšší zastoupení žen ve finále Astronomické olympiády v posledních letech…
  • v pátek se soutěžící prošli po jednotlivých planetách modelu Sluneční soustavy a dostali se až k Saturnu, tedy pod kostel v Jaktaři, při zpáteční cestě se museli vypořádat s řadou srážek, naštěstí jen dešťových…

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2024/25 probíhá její 22. ročník. Koncem května budou následovat ústřední kola zbývajících dvou kategorií EF a GH.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie CD by se neobešlo bez organizačního zajištění týmem Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě pod vedením RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. Přípravu a hladký průběh finále dále organizačně zabezpečili Bc. Lucie Dospivová, paní Lenka Polášková, Mgr. Veronika Kurečková, RNDr. Martin Blaschke, Ph.D. a RNDr. Jan Hladík, Ph.D.

Úlohy finále připravili: Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Bc. Radka Křížová, Bc. Marco Souza de Joode, Lukáš Linhart, Bc. David Kománek, David Němec, Jindřich Jelínek, MSci.  a RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.

Zadání finále recenzovali: RNDr. David Břeň, PhD., doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. a RNDr. Miroslav Randa, Ph.D.

Porotci finále byli: Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Bc. Radka Křížová, David Bálek, Lukáš Linhart, Tomáš Patsch, RNDr. Martin Blaschke, Ph.D. a RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.

Partneři finále

Hlavním partnerem finále je MŠMT a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan pro strategie a rozvoj, FPF Slezské univerzity v Opavě
místopředseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Jakub Vošmera, MMath., Ph.D.
člen Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: vosmera@astro.cz
Tel.: 731 509 424




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »