Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Obří katalog slunečních hodin

Obří katalog slunečních hodin

Sluneční hodiny v Berouně, ulice Sadová
Autor: Miloš Nosek

V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze zařadit i sluneční hodiny. U nás taková evidence do 80. let chyběla. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vznikla tehdy myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Mravenčí pílí studentů pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy byla tato práce v roce 1990 v první etapě dovršena, ale pokračuje dodnes.

Aby evidence slunečních hodin byla použitelná pro širší veřejnost a jednotlivé příznivce slunečních hodin, je nutné provádět aktualizaci, doplňování dat a vzniklou databázi zpřístupnit. Náš katalog vznikl díky aktivitě několika málo nadšenců. Díky nim došlo i k ustavení pracovní skupiny Sluneční hodiny v rámci Astronomické společnosti v Hradci Králové. Evidence slunečních hodin v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku je od roku 2007 spravována zejména členy této pracovní skupiny.

Katalog slunečních hodin vznikl původně z údajů uvedených v diplomových pracích na Přírodovědecké fakultě UK v Praze z let 1981 až 1990. Údaje byly doplňovány, katalog zahrnoval území České republiky a byl rozšířen o Slovensko. Koncem roku 2004 zahrnoval 2094 hodin.

Sluneční hodiny, Břevnovský klášter Autor: Jiří Kočí
Sluneční hodiny, Břevnovský klášter
Autor: Jiří Kočí
Později přišel nápad doplnit katalog o hodiny ze zahraničí, z míst, kam lidé jezdí na dovolenou či na výlety. Nyní jsou v katalogu uváděny hodiny z 51 zemí. Koncem roku 2024 zahrnoval celkem 7 259 hodin. Z České republiky zde bylo 4575 hodin, 419 z Polska, 384 z Německa, 371 z Rakouska, 339 ze Slovenska, 294 z Itálie, 265 z Francie, 101 ze Švýcarska a 93 z Velké Británie. Stav hodin tehdy dokumentovalo 35 407 obrázků, na kterých se podílelo celkem 1 512 autorů fotografií a 68 dalších osob. Katalog je umístěn na stránce https://astro.troja.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php

Každý návštěvník webu může uváděné informace doplnit či upřesnit, nahlásit chyby nebo dosud neevidované hodiny. Proto se katalog stále rozrůstá.

Katalog umožňuje vyhledávání hodin v určitém místě či zobrazení hodin na mapě v okolí zvoleného místa. Návštěvník stránek si tak může před výletem nebo dovolenou najít stanoviště s hodinami a zvážit, které z nich stojí za jeho návštěvu. Z katalogu lze vygenerovat statistiky počtu hodin v okresech či krajích, počty hodin podle typu, dle umístění, roku vzniku, podle jejich stavu apod.

Kromě vlastního katalogu web na výše uvedené adrese uvádí odkazy na články o slunečních hodinách, na literaturu z oboru slunečních hodin a na stránky pracovní skupiny Sluneční hodiny při Astronomické společnosti v Hradci Králové, která katalog spravuje. Lze se tak dozvědět o akcích, které plánuje a třeba se jich i zúčastnit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Katalog slunečních hodin



O autorovi

Miloš Nosek

V roce 1989 jsem zhotovil první sluneční hodiny a další pak vyhledával a fotil. Zjistil jsem, že se svým vzhledem a provedením liší a chtěl jsem vědět proč.

Hodiny navrhuji, pomáhám architektům a spolupodílím se na realizaci hodin. Do konce roku 2024 jsem pomáhal při vzniku 170 hodin. Ve spolupráci s památkáři jsem se podílel přibližně na dvaceti obnovách, restaurátorských pracích, návrzích replik a opravách historických hodin.

Dvoje hodiny, na kterých jsem se podílel, v mezinárodní soutěži „Le ombre del tempo“ získaly 1. a 3. místo.

Jsem spoluautorem knihy „Sluneční hodiny na pevných stanovištích“ a jedním z administrátorů on-line verze katalogu slunečních hodin. Jsem autorem knih „Sluneční hodiny v Královéhradeckém kraji“ a „Sluneční hodiny - Návrhy, realizace a příklady z domova i ze světa“.

Jsem jedním ze zakládajících členů pracovní skupiny Sluneční hodiny při Astronomické společnosti v Hradci Králové a jejím aktivním členem. Činnost skupiny je uvedena na webu http://slunecni-hodiny.euweb.cz/index.html.

Štítky: Sluneční hodiny


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »