Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Pozorovací protokol z 6. expedice BD. Autor: Archiv meteorických expedic.
Pozorovací protokol z 6. expedice BD.
Autor: Archiv meteorických expedic.
V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.

Úvodní obrázek: Vzor pozorovacího protokolu používaného od r. 1957. Zobrazený vzor je však druhotný, prvotní nesl nadpis  International Meteor Year. Byl připraven k Mezinárodnímu geofyzikálnímu roku, jehož součástí měl být i Mezinárodní meteorický rok, ten však nakonec nebyl zorganizován.

K těm neúspěšným patřila 5. expedice (dle brněnského datování - BD) s názvem VSELEX (Vsetín – Leonidy - expedice). Zprávu o ní jsem pro kroniku získal od Jiřího Sedláčka více než o dva roky později. Konala se od 12. do 20. listopadu 1957 na vsetínské hvězdárně pod vedením Zdeňka Kvíze. Jejím účelem mělo být teleskopické pozorování Leonid. Zúčastnilo se jí 8 pozorovatelů z Brna (mezi nimi předseda MS v Brně Jaromír Mikušek a Michael Dymáček, po r. 1968 známý disident), ze Vsetína se zúčastnila Jana Kozlová.

První pozorovací noc byla z 13. na 14. listopadu, jenže se brzy zatáhlo a tím veškeré pozorování skončilo.

Pozorovatelé však nebyli ubytováni na hvězdárně (ta byla v té době podstatně menší než v současnosti), nýbrž v turistické noclehárně, jejíž nejdůležitější vlastností bylo, že v ní byla zima. Na stravu chodili pozorovatelé do závodní jídelny (neurčeného podniku), kde byli podrobování osobním prohlídkám pečlivými vrátnými.

Z nedostatku jiných možnosti chodili pozorovatelé po městě a třásli se zimou. Večer pak hráli až do časného rána společenské hry.  V následujících dnech pokračovaly procházky městem, přičemž byl vymyšlen neotřelý druh zábavy - byly navštěvovány obchody a požadovány předměty, které tyto nemohly nabídnout: v nábytkářství neměli paralaktický stůl, ve fotopotřebách „superschmidt“, v n. p. Kniha kupodivu nebyl k dispozici Bonner Durchmusterung. Teprve prodavačka v potravinářství partu „prokoukla“, když po ní byl požadován meteorický prášek do pečiva, takže následoval úprk z prodejny.

Jinou drobnou událostí se stalo přepadení části skupiny zbylými členy, kteří na kolemjdoucí skočili, samozřejmě v noci, z brány hřbitova. Reakce na to byla úměrná zděšení přepadených. Jinak, kromě toho, že R. Dočkálek rozbil na ubikaci skleněné dveře, se už nic zvláštního nestalo.

6. expedicí dle BD, rovněž neúspěšnou, byla LYTREX (Lyridy - Třebíč - expedice), pořádaná ve dnech 19. - 23. dubna 1958 pod vedením J. Mikuška a J. Grygara.  Kromě 9 pozorovatelů z Brna byli přítomni p. Bartoš z Břeclavi, Věra Derková z Val. Meziříčí a Jiří Kaňkovský.  Programem expedice bylo vizuální pozorování metodou nezávislého počítání a pozorování teleskopických meteorů v polích různě vzdálených od apexu. Zprávu o průběhu expedice mi podal, opět s dvouletým zpožděním, její brněnský účastník Zdeněk Bečka.

Další průběh expedice je zapotřebí trochu vysvětlit. Význačným zájmem pubescentů v oněch dobách byla amatérská výroba toho, čemu se dnes říká „zábavní pyrotechnika“, jež tehdy byla ovšem neprodejná. Kromě toho se jednalo o období „praekosmonautické“, ale raketové modelářství jako organizovaná činnost ještě neexistovalo. Se zřetelem na tyto skutečnosti lze pochopit, že mladší účastníci ještě před odjezdem na expedici vyráběli pyrotechnické pomůcky, které, ač citlivé na náraz, poslal M. Dymáček jako spoluzavazadlo. To naštěstí došlo v pořádku. Hlavním druhem zábavy se pak stalo vypouštění raket. Bohuslav Pavelka (ve věku již adolescentním) dokonce vypouštěl rakety přímo z ruky. Tyto aktivity byly příčinou toho, že při odjezdu bylo účastníkům kompetentními osobami naznačeno, že do Třebíče příště expedici pořádat nemusí.

Dalším druhem zábavy byl badminton. Zcela zvláštní aktivitou bylo zakládání různých komisí: KOMPOST (komise pro ostudu, skládající se z „pyrotechniků“), KOLIK (komise pro likvidaci katastrof), KOKODÁK (komise pro koordinaci dalších komisí), komise pro literaturu, hudbu, styk s místním obyvatelstvem a to možná ještě není všechno.

Pozorovat se podařilo jen jednu noc, takže získaný materiál byl pro zpracování nevyužitelný. Jediným kladným „výstupem“ expedice bylo uspořádání astronomické besedy pro žáky zemědělské školy.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Kvíz, Meteorické expedice, Meteorický roj, Jiří Grygar, Pozorování 


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »