Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava pro Helia

Výstava pro Helia

TSE2017
Autor: Miloslav Druckmüller, Tülin Bedel, Peter Aniol, Shadia Habbal

Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.

Z vystavy prof. Druckmullera Autor: Zuzana Druckmüllerová
Z vystavy prof. Druckmullera
Autor: Zuzana Druckmüllerová
Výstavu zahájil doc. Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jako odborník na Slunce a dění na jeho povrchu i v jeho nitru  pronesl příjemné a zasvěcené entrée, z něhož vynikla unikátní informace: "prof. Druckmüller posunul laťku nejen u zpracování pozemských snímků úplného zatmění Slunce, stejně tak získal z dat některých kosmických slunečních sond více, než snad doufali jejich konstruktéři".

Pak se již slova ujal sám autor, prof. Miloslav Druckmüller. I když na své místo musel, dočasně obrněn berlemi a nepochůzí sádrou, víceméně doskákat, jakmile dostal do ruky mikrofon, byl k nezastavení. Vzpomínka střídala vzpomínku, příběh stíhal příběh. Zjistili jsme, že vystavené obrazy nejsou jen pouhým záznamem prostého stavu věcí, magnetického chaosu nad Sluncem, kde spolu bojují ionty a elektrony. Za každým je mimo jiné schován příběh. Příběh spojující práci mnoha lidí, kteří snímky pořídili, kteří sestavili dalekohledy, připravili experimenty. A na jeho vrcholu pak nalezneme krásu i vědu.

Z vystavy prof. Miloslav Druckmüllera Autor: Zuzana Druckmüllerová
Z vystavy prof. Miloslav Druckmüllera
Autor: Zuzana Druckmüllerová
Výstava, která ostatně potrvá až do 15. února právě v centru FotoŠkoda ve Vodičkově ulici v Praze, není však pouze výstavou. Její návštěvníci si mohou vystavené obrazy, špičkově vytištěné firmou FotoŠkoda zakoupit a přispět tak k dokončení dokumentárního filmu s názvem Helios, který natáčí společnost Cine4net, s.r.o. pod vedením režiséra Ondřeje Sovíka. Film, který mapuje jak vědecké pozadí expedic za pozorováním úplného zatmění Slunce, tak jedinečnou atmosféru miliónů návštěvníků, kteří se za touto strhující přírodní podívanou vydávají z celého světa, je téměř před dokončením.

Cílem tohoto dokumentárního filmu je seznámit širokou veřejnost s inspirativním zaujetím profesora Miloslava Druckmüllera a jeho spolupracovníků, kteří zásadním způsobem přispěli k obnově mezinárodního vědeckého  zájmu o pozorování úplných zatmění Slunce, jakožto nástroje výzkumu sluneční koróny. Film Helios chce ukázat, že česká věda má světovou úroveň a právem můžeme být na její představitele hrdí.

Z vystavy prof. Druckmüllera Autor: Zuzana Druckmüllerová
Z vystavy prof. Druckmüllera
Autor: Zuzana Druckmüllerová
Ve filmu diváci uvidí úžasné snímky pocházející z archivu profesora Druckmüllera, především ty, které nejsou veřejně dostupné. V dokumentu se objeví rozhovory s organizátorkou expedic, významnou sluneční fyzičkou Shadií R. Habbal z Havajské univerzity, se kterou profesor úzce spolupracuje. Rozhovor poskytl také astronom Jiří Grygar anebo André Kuipers, astronaut ESA, který ve filmu popisuje svůj dojem ze zatmění pozorovaného z oběžné dráhy. A jak jsme již řekli, k jeho dokončení stačí již jen krok, možná i jen malý krůček, kterému může pomoct každý z nás.

Vernisáž skončila, výstava ještě trvá. Ovšem tak jako 15. února skončí, skončí i za miliardu let možnost pozorovat úplná zatmění Slunce, hlavní astronomický zájem nejen autora snímků, ale i mnoha dalších astronomů. To je sice dlouhá doba, Měsíc se od Země vzdaluje opravdu jen pomalu. Ovšem příležitost shlédnout tuto unikátní výstavu se krátí, tak ji nepromarněme.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Výstava


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »