Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výzkum superhmotné černé díry v centru Galaxie dalekohledy ESO oceněn Nobelovou cenou za fyziku 2020
Jiří Srba Vytisknout článek

Výzkum superhmotné černé díry v centru Galaxie dalekohledy ESO oceněn Nobelovou cenou za fyziku 2020

Centrální části naší Galaxie - ESO/VLT/NACO
Autor: ESO/S. Gillessen et al.

Reinhard Genzel a Andrea Ghez společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2020 za práci na výzkumu superhmotné černé díry Sagittarius A* v srdci naší Galaxie, Mléčné dráhy. Reinhard Genzel, ředitel německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, a jeho tým prováděli pozorování zdroje Sagittarius A* po téměř 30 let s použitím flotily přístrojů a dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO).

Reinhard Genzel a Andrea Ghez (profesorka na University of California, Los Angeles USA) si rozdělili polovinu Nobelovy ceny, a to „za objev superhmotného kompaktního objektu v centru naší Galaxie“. Druhou polovinu letošní ceny za fyziku získal Roger Penrose (profesor na University of Oxford, UK) „za objev, že vznik černé díry je robustní předpovědí obecné teorie relativity“.   

Gratuluji všem laureátům Nobelovy ceny! Velmi nás těší, že výzkum superhmotné černé díry v centru naší Galaxie byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku roku 2020. Jsme hrdí, že teleskopy ESO, které stavíme a provozujeme v Chile, sehrály klíčovou roli při tomto objevu,“ říká Xavier Barcons, generální ředitel ESO. „Práce, kterou vykonali Reinhard Genzel s dalekohledy ESO a Andrea Ghez s americkými dalekohledy Keck na Havaji, přinesla bezprecedentní pohled na objekt Sagittarius A*, který potvrdil předpovědi Einsteinovy obecné teorie relativity.“    

ESO velmi blízce spolupracovala se skupinou kolem Reinharda Genzela po 30 let. Od počátku 90. let 20. století R. Genzel a jeho tým společně s ESO vyvinuli přístroje navržené ke sledování drah hvězd pohybujících se v oblasti kolem Sagittarius A* v samotném středu Galaxie.     

А я знаю как найти правильную ссылку на гидру по этому поделюсь с вами и зеркалом и официальной ссылок на hydraruzxpnew4af гидра сайт официальный настоящий

А я знаю как найти правильную ссылку на гидру по этому поделюсь с вами и зеркалом и официальной ссылок на hydraruzxpnew4af сайт гидра отзывы

Pozorovací kampaň zahájili v roce 1992. Tehdy využívali přístroj SHARP pracující na dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope) na Observatoři La Silla v Chile. Později tým v rámci pokračujícího studia objektu Sagittarius A* začal využívat také extrémně citlivé přístroje pro dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) a interferometr VLTI na Observatoři Paranal, konkrétně NACO, SINFONI a nakonec GRAVITY.

V roce 2008, po 16 letech sledování pohybu hvězd obíhajících kolem Sagittarius A*, získal tým nejlepší empirický důkaz, že v centru naší Galaxie se skutečně nachází superhmotná černá díra. Obě skupiny, ta pod vedením Reinharda Genzela i Andrey Ghez, pečlivě sledovaly pohyb jedné konkrétní hvězdy, označené S2, která prošla nejbližším bodem své dráhy kolem Sagittarius A* v květnu 2018. ESO provedla na observatoři Paranal řadu vylepšení, aby přesná měření polohy a rychlosti hvězdy S2 umožnila. Tým R. Genzela zjistil, že vlnová délka světla vyslaného hvězdou v blízkosti superhmotné černé díry se prodloužila, došlo zde k efektu označovanému jako gravitační rudý posuv. Poprvé tak byla potvrzena předpověď Einsteinovy obecné teorie relativity v blízkosti superhmotné černé díry. Ve stejném roce o něco dříve stejný tým také oznámil, že pohyb hvězdy S2 se odehrává po dráze ve tvaru růžice, což je důsledek takzvané Schwarzschildovy precese, efektu opět předpovězeného Einsteinem.           

R. Genzel a jeho tým se zapojili také do vývoje přístrojů, které budou instalovány na budovaném dalekohledu ESO/ELT (Extremely Large Telescope). Ten jim umožní superhmotné černé díry zkoumat ještě detailněji.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států – Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie – a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy – VISTA pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama – Cherenkov Telescope Array South. ESO je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor – APEX a ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Soňa Ehlerová; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Bárbara Ferreira; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (ESO2017, 6. října 2020)



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Superhmotná černá díra, Nobelova cena, Tisková zpráva ESO


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »