Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov objevená v roce 2018
Autor: NASA/ESA/D. Jewitt (UCLA)

Breakthrough Listen, dosud největší výzkumný program zaměřený na hledání důkazů inteligentního života za hranicemi Země, uvolnil data z pozorování objektu 2I/Borizov, což je mezihvězdná kometa, která se nejvíce přiblížila ke Slunci v prosinci 2019. Kometu 2I/Borisov objevil 30. 8. 2019 ukrajinský astronom amatér Gennadij Borisov. Kometa známá též jako C/2019 Q4 se zformovala v cizí planetární soustavě, mimo Sluneční soustavu a byla vyvržena do mezihvězdného prostoru v důsledku blízkého setkání s planetou ve své mateřské planetární soustavě.

2I/Borisov byla zaznamenána jako nové zjevení krátce po tom, co začala reagovat na záření Slunce. Nejblíže se ke Slunci přiblížila 8. prosince 2019 na vzdálenost zhruba 293 miliónů kilometrů. V polovině roku 2020 bude již na své cestě zpět do mezihvězdného prostoru, kde bude putovat milióny roků předtím, než se možná jednoho dne přiblíží k dalšímu hvězdnému systému.

Breakthrough Listen je dosud největší vědecko-výzkumný program zaměřený na hledání důkazů existence civilizací mimo naši Zemi. Program zahrnuje sledování jednoho miliónu nejbližších hvězd vůči naší planetě.

Přibližně polovina nových informací pochází z Parkes radio telescope in New South Wales, Australia. Zbytek byl zachycen velkým radioteleskopem West Virginia's Green Bank Observatory a Automated Planet Finder, což je optický teleskop nacházející se na Lick Observatory in California.

Jestli je mezihvězdné cestování pravděpodobné a jestli existují i jiné civilizace, které jsou motivovány postavit mezihvězdnou sondu, potom určitý zlomek objektů větší než nula existuje v podobě umělých mezihvězdných zařízení,“ říká Steve Croft, astronom z Berkeley SETI Research Center a Breakthrough Listen.

Steve Croft se svými spolupracovníky vyhledával elektromagnetické záření, které je konzistentní se signály, které známe a které jsou vytvářeny technickými prostředky, avšak nejsou slučitelné s šumem pozadí z přirozených astrofyzikálních jevů. To také vyžaduje vyloučení signálů z mobilních telefonů, satelitů, GPS, internetu, WiFi a nesčetného množství dalších lidských zdrojů.

Nedávné prohlášení vědců z projektu Breakthrough Listen prozradilo, že skenování komety 2I/Borisov neodhalilo žádný technický signál, který by potvrdil, že byla identifikována přítomnost pokročilého inteligentního života.

Tým Breakthrough Listen zamýšlí analyzovat systematicky a opakovaně veškerá data dodnes uvolněná,“ říká Andrew Siemion, University of California, Berkeley. „Do současnosti bylo analyzováno pouze 20 % zachycených informací.“

Skupina předtím rovněž skenovala mezihvězdné těleso s názvem ’Oumuamua, které prolétalo napříč centrem Sluneční soustavy v roce 2017 jako první pozorovaný mezihvězdný objekt. Rovněž u tohoto tělesa nebyly zaznamenány vůbec žádné náznaky technických signálů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »