Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Družice Gaia pomohla změřit průměr Jupiterova měsíce Europa

Družice Gaia pomohla změřit průměr Jupiterova měsíce Europa

Jupiterův ledový měsíc Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech/DLR/Sci-News.com

V březnu 2017 Bruno Morgado, astronom z Brazilian National Observatory se svými spolupracovníky, využil začínající přechody planety Jupiter přes velmi hustý hvězdný region v centru naší Galaxie a zorganizoval pozorovací kampaň za účelem získání dat z předpovězených zákrytů hvězd Jupiterovým ledovým měsícem Europa. K zákrytům hvězd dochází tehdy, když je jejich světlo, které přichází k pozorovateli, blokováno tělesem v popředí – například planetou, měsícem, prstencem nebo planetkou.

Hlavní důvod pro pozorování zákrytů hvězd spočívá v tom, že mohou být využity k průzkumu prstenců a atmosfér planet ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. Taková měření mohou být uskutečněna ze Země – do určité míry je tým Bruno Morgada využil rovněž k výzkumu Jupiterova měsíce Europa.

Použili jsme data z prvního souboru měření družice Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA, k předpovědi pro naše pozorovací místo v Jižní Americe, kdy měla Europa přecházet 31. března 2017 před jasnou hvězdou – na základě těchto údajů jsme vybrali nejlepší polohu pozorovacího stanoviště pro měření tohoto zákrytu,“ říká Bruno Morgado. „To nám poskytlo vynikající příležitost k výzkumu měsíce Europa; tato metoda nabízí preciznost srovnatelnou se snímky získanými kosmickými sondami.“

Data z družice Gaia ukázala, že úkaz bude viditelný z širokého pásu táhnoucího se od severozápadu na jihovýchod napříč Jižní Amerikou. Tři observatoře na území Brazílie a Chile byly schopny pořídit data – celkem osm stanovišť, avšak mnoho pokusů skončilo neúspěchem v důsledku nepříznivého počasí.

Přesto pozorování umožnila zpřesnit průměr měsíce Europa na 3 122,4 kilometru, a to v důsledku velmi přesně určené polohy Europy v prostoru vzhledem k Jupiteru, a také charakterizovat tvar měsíce. Spíše než přesně kulový tvar má Europa podobu elipsoidu. Měsíc je mírně zploštělý, menší rozměr je 3 120,8 kilometru.

Je pravděpodobné, že budeme schopni pozorovat daleko více podobných zákrytů hvězd Jupiterovým měsícem Europa v letech 2019 a 2020,“ říká Bruno Morgado. „Jupiter přechází přes úsek oblohy v okolí centra naší Galaxie, kde nastává dramaticky více možností, že jeho měsíc Europa bude přecházet před jasnou hvězdou v pozadí. To by ve skutečnosti mohlo pomoci zpřesnit skutečný tvar a polohu Europy – a to nejen pro čtvrtý největší měsíc planety Jupiter, ale rovněž pro menší a mnohem méně pravidelné měsíce.“

Předpovědi zákrytů hvězd satelity planety Jupiter Autor: ESA/Gaia/DPAC; Bruno Morgado (Brazilian National Observatory/LIneA, Brazil) et al (2019)
Předpovědi zákrytů hvězd satelity planety Jupiter
Autor: ESA/Gaia/DPAC; Bruno Morgado (Brazilian National Observatory/LIneA, Brazil) et al (2019)
Na základě použití dat z druhé publikované série měření družice Gaia zveřejněné v dubnu 2018 astronomové předpověděli okamžiky dalších zákrytů jasných hvězd nejen měsícem Europa, ale i měsíci Io, Ganymed a Kallisto, které nastanou v následujících letech.

Budoucí úkazy zahrnují zákryty hvězd měsícem Europa (22. 6. 2020), měsícem Kallisto (20. 6. 2020 a 4. 5. 2021), měsícem Io (9. a 21. 9. 2019; 2. 4. 2021) a měsícem Ganymed (25. 4. 2021). Tyto nastávající zákryty budou pozorovatelné dokonce i pomocí amatérských dalekohledů v různých oblastech celého světa. Příznivá poloha planety Jupiter s galaktickou rovinou v pozadí znovu nastane až v roce 2031.

Pozorování zákrytů hvězd nám umožňuje zdálky studovat nejen měsíce ve Sluneční soustavě, ale jsou také významné pro budoucí kosmické mise, které se vydají na průzkum těchto těles,“ říká Timo Prusti, vědecký pracovník družice Gaia. „Jak tyto výsledky ukazují, Gaia je nesmírně univerzální mise: nejen zlepšuje naše znalosti týkající se hvězd, ale také těles Sluneční soustavy.“

Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jupiter, Zákryty hvězd, Družice GAIA, Jupiterův měsíc Europa


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »