Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Komety ve Sluneční soustavě možná pocházejí ze stejné oblasti

Komety ve Sluneční soustavě možná pocházejí ze stejné oblasti

Sonda Rosetta detailně studovala kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Všechny komety možná sdílely společné místo svého zrodu; tak to alespoň vyplývá z nových výzkumů. Vůbec poprvé astronom Christian Eistrup aplikoval chemické modely na čtrnáct dobře známých komet a překvapivě dospěl k jasnému závěru – všechny komety by mohly mít společný původ. Jeho vědecká práce byla přijata k publikování v časopise Astronomy & Astrophysics.

Komety putující napříč Sluneční soustavou jsou složeny především z ledu, prachu a drobných částic. Jejich jádro může být velké až několik desítek kilometrů. „Komety se nacházejí doslova všude a některé mají velmi zajímavé dráhy kolem Slunce. V minulosti se komety mnohokrát srazily se Zemí,“ říká Christian Eistrup. „Víme, z čeho se komety skládají a jaké molekuly v nich jsou přítomny. Jejich složení kolísá, avšak běžně jsou považovány za jednu skupinu ledových koulí. Proto jsem chtěl vědět, jestli komety patří skutečně do jedné skupiny či zda mohou tvořit rozdílné podmnožiny."

Co když budu aplikovat naše současné modely na komety?“, přemýšlel Christian Eistrup během svého studia na Leiden University. V průběhu výzkumu vědecký tým na Leiden University, jehož členem byla i Ewine van Dishoeck, držitelka ceny Kavli Prize, která vyvinula modely k předpovídání chemického složení protoplanetárních disků – tj. disků z prachu a plynů obklopujících mladé hvězdy. Porozumění těmto diskům může přispět k pochopení problematiky vzniku hvězd a planet. Příhodně se tyto modely ukázaly být pomocí ve studiu komet a jejich původu.

Napadlo mě, že by bylo zajímavé porovnat naše chemické modely s publikovanými daty o kometách,“ říká astronom. „Naštěstí mi pomohla Ewine van Dishoeck. Sestavili jsme několik statistik ke zjištění, jestli neexistovalo specifické období či oblast v mladé Sluneční soustavě, kde naše chemické modely souhlasí s publikovanými údaji o kometách.“ Jejich výzkum byl úspěšný, ale i překvapující. Astronomové očekávali, že shodu vykáže alespoň část komet. Ukázalo se však, že všech čtrnáct komet vykazovalo stejný trend. „Byl zde jediný model, který se hodil na všechny komety, což ukazuje na to, že by mohly mít společný původ.“

A tak jejich původ může být blízký mladému Slunci, když bylo ještě obklopeno protoplanetárním diskem a naše planeta se postupně formovala. Model předpokládá místo v okolí Slunce, uvnitř kterého se oxid uhelnatý nacházel v podobě ledu – relativně daleko od mladého Slunce. „V těchto oblastech teplota kolísala od 21 do 28 kelvinů, což je kolem -250 °C. To je velmi nízká teplota – tak nízká, že při ní téměř všechny molekuly existovaly v podobě ledu.“

Komety mohly na Zemi dopravit látky potřebné pro vznik života Autor: NASA/JPL-Caltech
Komety mohly na Zemi dopravit látky potřebné pro vznik života
Autor: NASA/JPL-Caltech
Na základě našich modelů víme, že během ledové fáze probíhají některé reakce – i když velmi pomalu, v časovém horizontu 100 000 až jeden milión roků,“ dodává Christian Eistrup. Avšak pokud komety pocházejí ze stejné oblasti, proč nakonec skončí na rozmanitých drahách v různých místech naší planetární soustavy? „Ačkoliv si nyní myslíme, že se komety vytvořily v určitých lokalitách kolem mladého Slunce, dráhy některých z nich mohly být narušeny – například gravitací planety Jupiter – což vysvětluje odlišné kometární dráhy,“ objasňuje Eistrup.

Pouhých 14 komet, to je docela malý vzorek. Proto se v současné době snažím získat data o mnohem větším počtu komet a zasadit je do našeho modelu a dále tak prověřovat tuto hypotézu.“ Christian Eistrup rovněž doufá, že astronomové, kteří studují počátky Sluneční soustavy a její vývoj, mohou využít jeho závěry. „Z našich výzkumů totiž vyplývá, že se komety zformovaly v průběhu období, které tito vědci studují, takže tyto informace jim mohou poskytnout nový pohled na věc.“

Komety a život na Zemi, to jde ruku v ruce. „Stále ještě nevíme, jak život na Zemi vznikl. Avšak chemické složení komet mohlo vést k produkci organických molekul včetně stavebních bloků života. A pokud správné komety dopadly na správnou planetu s vhodným prostředím, mohl se zde život začít rozvíjet,“ uzavírá Christian Eistrup. Pokud porozumíme vzniku komet, může to pomoci i k pochopení vzniku života na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universiteitleiden.nl

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Původ komet, Složení komet, Vznik komet


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »