VenusExpress míří do atmosféry Venuše Autor: ESAJediná oběžnice Venuše, evropská sonda VenusExpress, brzy ukončí své zkoumání planety. Sonda už přesluhuje a dochází jí palivo ke korekcím dráhy, ale ještě než úplně skončí, vyzkouší se vlastnosti atmosféry pro brždění budoucích kosmických sond a jejich případné navedení na kruhovější dráhu s menší spotřebou paliva. Využila by se k tomu atmosféra Venuše a právě toto je posledním velkým úkolem sondy pro nadcházející léto.
Mise u Venuše trvá už osm roků, takže se právem blíží ke svému konci. A je to určitě ten nejlepší konec kosmické sondy, když při svém zániku ještě poskytne cenné informace. Inženýři navedou sondu kontrolovaně do hustších vrstev atmosféry, než v minulosti a pokusí se zjistit, jak na to VenusExpress zareaguje. Je také možné, že se zbrzdí příliš a mise definitivně skončí.
VenusExpress aerobraking v atmosféře Venuše Autor: ESA, C. CurreauKrátké lehounké doteky s atmosférou, které se už zkoušely, probíhaly ve výškách 165 km. Nyní je v plánu ponořit sondu do nižších výšek kolem 130 km. Experimentální aerobraking by měl probíhat v období od 18. června do 11. července. Během této fáze budou probíhat omezeně i vědecká měření magnetického pole, slunečního větru a analýza atomů. Také by mělo probíhat měření teploty a tlaku.
VenusExpress aerobraking v atmosféře Venuše Autor: ESA, C. CurreauJak bylo řečeno, během této závěrečné fáze může sondě definitivně dojít palivo, stejně jako může zaniknout v hustých vrstvách atmosféry. Pokud ještě přečká tyto náročné momenty, bude moci ještě v omezené míře provádět vědecká měření, ale na konci letošního roku by měla každopádně zaniknout v atmosféře Venuše.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé