Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Podívejte se na planetku Toutatis

Podívejte se na planetku Toutatis

Radarové snímky planetky Toutatis Autor: Steve Ostro, JPL
Radarové snímky planetky Toutatis
Autor: Steve Ostro, JPL
V polovině prosince nás čeká relativně blízké setkání s blízkozemní planetkou Toutatis (4179). Její dráha ve Sluneční soustavě je dobře známa, takže víme, že se této planetky nemusíme obávat. Při jejím blízkém průletu kolem Země bude jasná natolik, že bude pohodlně pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy.

Planetku Toutatis objevil C. Pollas spolu s J. D. Mulhollandem a A. Maurym 4.1.1989 z observatoře Caussols v jižní Francii. Později byly dohledány i starší pozorování této planetky, z let 1976 a 1934. Planetka byla pojmenována po Galském bohovi, ochránci kmene. Pořadové číslo dostala 4179. Jde o blízkozemní planetku typu Apollo. Je to skupina planetek, které se přibližují k Zemi, mají oběžné doby delší, než jeden rok a nejbližší bod dráhy kolem Slunce (perihel) je uvnitř dráhy Země. Název skupiny je odvozen od jména první objevené planetky tohoto typu.

Toutatis z FRAMu, 25.11.2012. Jde 10 snímků, každý s expozicí 30sec složených na pohybující se planetku (hvězdy se proto jeví jako čárky). Autor: Martin Mašek, Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek
Toutatis z FRAMu, 25.11.2012. Jde 10 snímků, každý s expozicí 30sec složených na pohybující se planetku (hvězdy se proto jeví jako čárky).
Autor: Martin Mašek, Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek
Toutatis je zařazena mezi potenciálně nebezpečné planetky, které se mohou velmi přiblížit k naší planetě. Pozorování a výpočty dráhy ukázaly, že nás tato planetka v nejbližších staletích neohrozí. Toutatis obíhá kolem Slunce s periodou téměř přesně 4 roky.

Planetka se k Zemi přibližuje natolik, že je vhodným cílem pro radarová pozorování. I letos by se na ní měl obrátit radioteleskop v Goldstone, USA. Z dřívějších radarových pozorování se ukázalo, že planetka má velice nepravidelný, protáhlý tvar o rozměrech 4,6 x 2,4 x 1,9km.

Toutatis je již nyní vizuálně pozorovatelný středně velkými dalekohledy. Na planetku se zaměřil i český robotický dalekohled FRAM v Argentině. Jasnější 12. hvězdné velikosti bude planetka v období od 8. 12. do 31. 12. 2012. V této době by měla být pohodlně v dosahu malých dalekohledů o průměru objektivu okolo 10cm. Pro pozorování bude vhodné vyhledat místo mimo města, kde není obloha tolik přesvětlená od umělého osvětlení.

K největšímu přiblížení planetky k Zemi dojde 12. 12. 2012 ve vzdálenosti 0,046 AU (6,9 milionů km). To je přibližně osmnáctinásobek vzdálenosti Země – Měsíc. Nejvyšší jasnosti dosáhne planetka o pár dní později, konkrétně 16. 12. Tento den bude mít jasnost 10,5mag. Od začátku do konce prosince projde Toutatis velkou částí oblohy. Bude se pohybovat souhvězdími Kozoroha, Vodnáře, Ryb, Velryby, Berana , Býka a Blíženců. Letošní přiblížení planetky Toutatis bude dobře pozorovatelné i ze střední Evropy (pokud to počasí dovolí).

V době největšího přiblížení k Zemi se bude planetka po obloze pohybovat poměrně rychle, něco málo přes 20 úhlových minut za hodinu. Za hodinu se tedy planetka posune o dvě třetiny úhlového průměru Měsíce. Proto bude potřebné najít, nebo v PC planetáriu vygenerovat vhodné vyhledávací mapky, které budou klíčové pro nalezení a identifikaci planetky na noční obloze.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center
[2] JPL Horizons (efemeridy)
[3] Snímky planetky od NASA
[4] Dráha planetky ve Sluneční soustavě




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »