SPECIÁL: Pozorovatelský deník (komety 11-20)

Kometa, kterou jsem spatřil jako jedenáctou v životě, byla C/2013 UQ4 (Catalina). Tato kometa byla původně objevena jako asteroid, kometární aktivitu projevila až v roce 2014. Ze střední Evropy začala být pozorovatelná v červnu, ale já jsem se o její vyhledání pokusil až 2. července. Byl jsem sice úspěšný, ale nutno poznamenat, kometa mě příliš neuchvátila - ba naopak - byla velmi slabá a difúzní. Její jasnost jsem odhadl na 9,9 mag. V dalších dnech jsem kometu pozoroval ještě dvakrát, ale nijak výrazně už nezjasnila. Zbytek července se nesl ve znamení měsíčního svitu či špatného počasí, kometu jsem se tedy pokoušel znova zpozorovat až na začátku srpna. To už jsem však byl neúspěšný, kometa totiž byla v dosahu malých dalekohledů jen v průběhu července, a to díky blízkému průletu okolo Země.

Další kometa sice byla o něco jasnější, ale takovou kaňkou na ní se staly špatné pozorovací podmínky. Kometa od nás byla viditelná pouze v srpnu 2014, a to jen relativně nízko na ranní obloze. Řeč je o C/2013 V5 (Oukaimeden). Pozoroval jsem ji celkem čtyřikrát a vždy se mi povedlo ji spatřit. Poprvé se tak stalo s malým, 7,6-cm dalekohledem 3. srpna, kdy jsem jí odhadl jasnost na 10,2 mag. Ke konci srpna byla o 2 mag jasnější, ale zato ještě níže nad obzorem. Škoda, že jsme kometu neviděli ještě v září, na jižní polokouli totiž v maximu jasnosti dosáhla až 6 mag.

Zvláštní kometou byla C/2014 Q3 (Borisov). Když byla nalezena, optimistické scénáře hovořily o tom, že by se taktak mohla dostat do vizuálního dosahu. Nakonec se jí to ale povedlo s naprostým přehledem. Kometu jsem se pokoušel najít čtyřikrát, úspěšný jsem kvůli difúznosti objektu však byl jen dvakrát. Poprvé se mi to podařilo 28. října 2014 s jasností 11,1 mag (když se tak dívám do statistik, sám tomu pomalu nemohu uvěřit, takže je pravděpodobné, že jsem tento odhad podcenil). Při druhém odhadu (asi o týden později) byla kometa téměř o 1 mag jasnější.

Viděl jsem nakonec i další Borisovovu kometu, a to tu s oficiálním označením C/2014 R1 (Borisov). Zde to ovšem bylo jen o jednom pozorování z 20. prosince 2014, kdy jsem jasnost komety odhadl na 10,9 mag. Abych se přiznal, na tuto kometu jsem nějak zapomněl, bude to asi tím, že když jsem ji pozoroval, jednalo se o objekt na limitu viditelnosti. U komety mám zaznamenané ještě dva další pokusy o pozorování, ale oba byly negativní.

O mnoho zajímavější kometou byla krátkoperiodická 15P/Finlay. Kometa ve svém návratu na přelomu let 2014 a 2015 předvedla hned dva outbursty, přičemž po obou z nich zjasnila krátkodobě až na 7 mag. Škoda, že k jejímu návratu došlo v zimě. Pozoroval jsem ji sice celkem sedmkrát, ale nejvyšší zaznamenanou jasnost mám hned z prvního pozorování z 25. prosince 2014 večer, kdy jsem ji odhadl na 9,4 mag. Kometu jsem dokázal pozorovat do února 2015, v půli tohoto měsíce jsem k sedmi pozitivním záznamům přidal jeden negativní.

Zlatým hřebem druhé desítky je kometa, kterou jsem odpozoroval jako šestnáctou v pořadí, většině čtenářům dobře známá C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta u nás dlouho nebyla vůbec viditelná, nad jižní obzor se vyhoupla až ke konci roku 2014. Poprvé jsem ji spatřil 26. prosince, už jako velmi jasný objekt (s jasností 5,7 mag) triedrem 8x30. V dalších dnech se kometa dostávala stále výše nad obzor a pozorovatelé tak mohli více a více obdivovat její nádhernou komu zbarvenou do zelena a ohon o délce téměř 2 stupně. Kometa navíc nadále zjasňovala, nejjasnější byla v polovině ledna 2015, kdy jsem ji několikrát pozoroval i pouhým okem a její nejvyšší jasnost mi vyšla na 3,7 mag (soudě podle tohoto odhadu jsem v životě nepozoroval jasnější kometu, ale C/2011 L4 (PanSTARRS) asi jasnější byla, akorát se v době maxima jasnosti nacházela příliš nízko nad obzorem, takže jsem její jasnost patrně podcenil). Další podstatnou věcí je, že u komety C/2014 Q2 (Lovejoy) mám doposud nejdelší pozorovací oblouk ze všech. Naposledy jsem ji totiž spatřil až 21. září 2015. Kometa se tím pádem v dosahu malých dalekohledů udržela téměř 9 měsíců, z toho takřka 2 měsíce byla dokonce v nominálním dosahu pouhého oka. U této komety držím stále i rekord v počtu jednotlivých pozorování. Kometu jsem se pokoušel zpozorovat hned čtyřicetkrát,  39 záznamů je přitom pozitivních. Psaní těchto řádků na mě působí tak trochu nostalgicky, kdo ví, kdy se zase komety, která bude jasná, kondenzovaná, s dlouhým ohonem, pozorovatelná vysoko nad obzorem a ještě ke všemu téměř tři čtvrtě roku, dočkáme. Osobně si myslím, že na kometu C/2014 Q2 (Lovejoy) do smrti nezapomenu.

To další kometa byla naproti tomu "tuctovka", u níž bylo vůbec štěstí, že přežila průlet okolo Slunce. Zmiňuji kometu C/2015 F5 (SWAN-Xingming), jež byla pozorovatelná jen krátce, a to na konci dubna 2015 při rapidním slábnutí na cestě od Slunce. Zpozoroval jsem ji 21. dubna při jasnosti 9,8 mag a potom ještě jednou, ale to už byla slabší. Další pokus o její zpozorování přišel v květnu, ale ten už byl neúspěšný.

Kometou číslo osmnáct se pro mě stala C/2015 F3 (SWAN). Tato kometa byla rovněž malým tělesem a ačkoliv průlet perihelem přežila, jádro bylo touto událostí patrně narušené a kometa nakonec asi o 2 měsíce později pravděpodobně skutečně zanikla. Ještě předtím jsem se ji pokoušel zpozorovat, ze čtyř pokusů jsem byl úspěšný třikrát, ale kometa byla velice difúzní, takže mi vycházela různá jasnost a ve všech třech případech jsem skutečnou jasnost komety nejspíše podcenil. První pozorování jsem provedl stejně jako u komety C/2015 F5 (SWAN-Xingming) 21. dubna 2015, ale v tomto případě to bylo o 27 minut později a při jasnosti 10,7 mag. Při jednom pozorování se mi však podařilo odhadnout jasnost pod 10 mag. Stejně jako u o odstavec výše uvedené komety, i zde byl problém v rychlém slábnutí, v květnu jsem už byl bez šance (jak už ale bylo zmíněno, u této komety se asi jednalo o zánik jádra).

I další kometa má v názvu přístroj SWAN, jde konkrétně o C/2015 C2 (SWAN). Tu jsem spatřil jen jednou, a to 22. dubna 2015 ráno s jasností 10,7 mag. I tato kometa poměrně rychle slábla, takže ač jsem se ještě dvakrát snažil o její úspěšné spatření, už nikdy se mi to nepovedlo.

Druhou desítku mnou pozorovaných komet uzavírá pěkná kometa léta 2015, C/2015 F4 (Jacques). I přes relativně nízkou maximální jasnost 10-11 mag se mi ji podařilo dvakrát spatřit v srpnu (poprvé 10. dne v měsíci s jasností 10,6 mag, podruhé, asi o týden později, byla ještě o něco málo jasnější). Touto kometou jsem byl příjemně překvapený, protože díky její pozici takřka v nadhlavníku a díky výborné kondenzovanosti šlo o velmi lehký objekt na pozorování, a to i pro binokulár 20x80. Léto 2015 bylo velmi teplé a suché, i kolem půlnoci se teplota pohybovala kolem 25 °C, kometu jsem tedy pozoroval za příjemných podmínek z lehátka na zahradě. Na kometu tedy mám jen ty nejlepší vzpomínky. A situaci nezměnilo ani to, že když jsem se ji ještě jednou pokoušel spatřit v září, už se mi to nepovedlo.

Pokračování v dalším článku.

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu