Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zasáhla Jupiter další kometa?

Zasáhla Jupiter další kometa?

Záblesk na Jupiteru
Autor: Harald Paleske

V roce 1994 narazila kometa Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru, který ji krátce předtím zachytil (a jeho gravitace následně roztrhala). Událost plnila přední stránky novin, protože šlo o první přímé pozorování mimozemské srážky objektů Sluneční soustavy. Náraz byl tak silný, že zanechal skrvny, které přetrvaly několik měsíců a byly patrnější než Velká rudá skvrna na Jupiteru.

Od té doby astronomové pozorovali více srážek objektů s Jupiterem a předpokládá se, že k takovým srážkám dochází neustále (i když nepozorovaně). Dne 13. září 2021 ve 22:39:30 UTC byl pozorován další impakt, a to mnoha astronomy z celého světa.

Dopad ohlásil brazilský amatérský astronom Jose Luis Pereira a o den později jej potvrdil Harald Paleske z německého Langendorfu. Paleske v té době pořizoval videozáznam přechodu stínu měsíce Io, když došlo k události, která se projevila jako dvousekundový záblesk. Po přezkoumání záznamu vyloučil možnost, že by k události došlo blíže k Zemi (přičemž Jupiter byl pouze kulisou).

Po důkladném prozkoumání Paleske určil, že k nárazu došlo na 106,9° jupiterské šířky (CM1) a +3,8° délky, a časově jej zařadil do 22:39:27 UTC 13. září. Dopad nezávisle na sobě pozorovaly dva týmy francouzských amatérských astronomů ze Société Lorraine d'Astronomie (SLA).

Díky projektu DeTeCt byla amatérská i profesionální astronomická komunita široce upozorněna, což umožnilo rychlou reakci. Po celém světě byly zkontrolovány záznamy dalekohledů, které tou dobou byly zaměřeny na Jupiter.

Na základě snímků a videozáznamu poskytnutých pozorovateli byl průměr objektu odhadnut na 20 metrů. Podobně jako v případě komety Shoemaker-Levy 9 se předpokládá, že tento objekt je pozůstatkem větší komety nebo asteroidu, který byl zachycen gravitací Jupiteru, a který se rozpadl krátce předtím, než došlo k nárazu.

Kromě dopadu komety Shoemaker-Levy 9 v roce 1994 nebyl nikdy žádný dopad tak dobře zdokumentován. V následujících dnech a týdnech bude astronomická komunita zkoumat amatérská videa, aby se dozvěděla více o světelných křivkách, které impakt vytvořil. Od toho si slibují získání informací o množství uvolněné energie, dynamice impaktu a fyzikálních vlastnostech samotného impaktoru.

Tato událost krásně ilustruje, jak daleko se astronomie v posledních letech posunula. Zatímco dříve byly srážky s Jupiterem považovány za vzácné, dnes je chápeme jako pravidelný jev. Díky moderním možnostem sdílení dat, vytváření sítí a spolupráce mezi amatéry a profesionály jsou pravidelně detekovány události, které by jinak zůstaly nepovšimnuty.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Jupiter


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »