13. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 3. do 4. 4. 2021. Měsíc ubývá od úplňku k poslední čtvrti. Nad jihozápadem je vidět Mars v souhvězdí Býka. Doplní jej večerní kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně jasná nova v souhvězdí Kassiopeia. Perseverance se přesunula na místo, kde vyloží vrtulníček Ingenuity. Starship SN11 by měla vykonat zkušební let a pokus o přistání. Všechny starty raket v uplynulém týdnu byly úspěšné a jako bonus byl k vidění efektní zánik druhého stupně Falconu 9. Před 55 lety odstartovala sonda Luna 10, která se stala první umělou družicí Měsíce.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 4. dubna ve 12:03 SELČ.
Planety:
Na večerní obloze je vidět nad jihozápadem Mars (1,3 mag) procházející od Hyád k rohům Býka. Spolu s ním zaujme na tmavší obloze také šikmý kužel zvířetníkového světla.
Ranní planety, tedy Saturn a Jupiter jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Venuše se dá pozorovat na snímcích koronografu SOHO (dlouhé čárky kolem jasného zdroje vznikají přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru).
Aktivita Slunce je velmi nízká. Předpovídaný přílet slabého oblaku CME nastal 24. března a způsobil slabší polární záře ve vysokých šířkách. Viditelné byly tedy na Aljašce, Islandu a severu Skandinávie.
Velmi zajímavé zpracování snímku úplného zatmění Slunce z roku 1919 prezentoval Petr Horálek, který ke zpracování použil program Miroslava Druckmüllera. Toto zatmění 29. 5. 1919 bylo velmi sledované, protože snímky hvězd v okolí zakrytého Slunce potvrdily platnost Einsteinovy obecné relativity (světlo se v gravitačním poli Slunce zakřiví a hvězdy jsou trochu jinde, než kdyby tam Slunce nebylo).
Jinak, jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Nova Cas 2021 je stále poměrně snadno viditelná hvězda nedaleko otevřené hvězdokupy M52, která náhle zjasnila 18. března. Z večerní oblohy zmizí Měsíc, takže její pozorování na tmavé obloze bude pohodlné i s malým triedrem.
Opět je možné pozorovat zvířetníkové světlo. Mělo by to jít i z tmavšího okraje města, pokud směrem k západu není další velké město.
Autor: Tadeáš Valent
Kosmonautika
Perseverance se přesunula na místo, kde bude nyní vyložen vrtulníček Ingenuity. Všechny dosavadní operace byly úspěšné a nyní nastává přibližně měsíc dlouhé okno testů tohoto technologického demonstrátoru, který se pokusí o první let v atmosféře Marsu. Vyložení na povrch má proběhnout během šesti dnů a mělo by být dokončeno na začátku dubna.
Starship SN11 skutečně zatím neletěla. Musel se vyměnit jeden z motorů a ani po dalším statickém zážehu není jasné, kdy by se mohlo letět. Snad vše dopadne dobře, aby si SpaceX z první éry testů zachovala alespoň jeden „muzejní exemplář“, který kdy letěl a přistál, protože od SN15 se přechází na vylepšené prototypy.
Autor: Roskosmos
V uplynulém týdnu proběhly také oba plánované starty, rakety Electron a Falconu 9 – Starlink (L22). Jako bonus došlo navíc k efektnímu zániku druhého stupně Falconu 9 z předchozí mise Starlinků (L17) – obvykle dojde k zažehnutí stupně a deorbitaci nad oceánem, zde však zážeh neproběhl podle plánu. 25. března proběhl i úspěšný start rakety Sojuz-2.1b s družicemi sítě OneWeb.
2. dubna je v plánu start čínské rakety CZ-4C s družicí Gaofen-12.
Výročí
29. března 1941 (80 let) se narodil americký astrofyzik Joseph Hooton Taylor Jr., nositel Nobelovy ceny za fyziku 1993 spolu s Russelem Alanem Hulsem, za objev binárního pulsaru, nového typu objektu, který pomohl ověřit fungování obecné teorie relativity Alberta Einsteina (zde konkrétně nepřímý důkaz vyzařování gravitačních vln). Pulsar PSR B1913+16 objevili na observatoři Arecibo v roce 1974 a ze změny oběžné doby neutronové hvězdy a jeho tmavého souputníka potvrdili, že binární systém vyzařuje gravitační vlny tak, jak předpovídá teorie relativity. Přímé pozorování gravitačních vln se povedlo až v roce 2015 na speciální dvojici detektorů LIGO.
29. března 2006 (15 let) nastalo zatím poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné blízko Evropě. Pás totality přecházel například přes Libyii a Egypt a nejblíže Evropě Měsíc zcela zakryl naší mateřskou hvězdu v Turecku, kam se vydalo nejvíce českých a slovenských expedic. Díky mimořádně příznivému počasí a výhodné poloze na Zemi šlo o jedno z nejvíce fotograficky dokumentovaných slunečních zatmění, které překonalo až americké zatmění 21. 8. 2017. Právě toto zatmění vneslo poprvé více do povědomí široké laické i vědecké veřejnosti práci Miloslava Druckmüllera. Velmi dobře se za jeho činností ohlíží dokument Helios.
31. března 1966 (55 let) odstartovala sonda Luna 10, která se 3. dubna stala první oběžnicí Měsíce.
3. dubna 1841 (180 let) se narodil německý astrofyzik Hermann Carl Vogel. V devatenáctém století se podílel na výzkumu hvězd pomocí spektroskopie. Všiml si posunu čar tu k červenému a pak modrému okraji spektra, což lze vysvětlit s pomocí Dopplerova jevu jako projev pohybu dvojice hvězd kolem společného těžiště. Tím objevil spektroskopické dvojhvězdy.
Výhled na příští týden
- večerní zvířetníkové světlo
- výročí: Comptonova gama observatoř
- výročí: Mars Odyssey, start
- výročí: Venus Express, navedení u Venuše
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
