Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2025

15. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 9. dubna 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 13. 4. 2025 ve 2:22 SELČ. Hvězda, která se v noci na neděli bude nacházet nad Měsícem v úplňku, je Spica, nejjasnější hvězda souhvězdí Panny.

Planety
Merkur je na ranní obloze nízko nad obzorem a stejně jako Neptun a Saturn je nepozorovatelný. Venuše (–4,5 mag) už ráno viditelná je. Nachází se za svítání jen nízko u obzoru, ale je velmi jasná. Na večerní obloze už je dobře vidět jen Jupiter (–2,1 mag) a Mars (0,5 mag). Všimnout si nyní můžeme rychlých změn pohybu Marsu vůči hvězdám. Každý den je znát posun vůči Polluxu v Blížencích a přibližně v přímce s Castorem a Polluxem bude v noci na pátek 10./11. dubna. Slabý Uran (5,8 mag) je večer nevysoko na obloze.

Venuše nízko nad obzorem 4. dubna 2025 Autor: Martin Gembec
Venuše nízko nad obzorem 4. dubna 2025
Autor: Martin Gembec

Aktivita Slunce je mírně zvýšená a stále máme na povrchu jednu skupinu skvrn schopnou středně silných erupcí. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kosmonautika a sondy

Mise Fram2 úspěšně skončila. Poprvé došlo k přistání kabiny Dragonu do vln Tichého oceánu. Šlo o první let pilotované kosmické lodi na polární dráze. Crew Dragon tedy po tři dny přelétal nad oběma póly a odtud odkaz na norskou loď Fram (v překladu „vpřed“). S touto lodí uzpůsobenou k plavbě v polárních oblastech se podařilo dostat nejblíže k severnímu i jižnímu pólu, pokud jde o dřevěné lodi.

8. dubna je v plánu start rakety Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-27, která doveze další tříčlennou posádku na stanici ISS. Posádku tvoří Rusové Segej Ryžikov (3. let) Alexej Zubrickij (1. let) a Američan Jonny Kim (1. let).

O problémech s lodí Starliner si povídal Eric Berger s oběma astronauty, Sunitou Williams a Barry Wilmorem. A podle všeho to s kosmickou lodí u ISS bylo ještě horší, než jsme si dokázali představit. Překlad rozhovoru připravil Lukáš Houška pro Kosmonautix.cz.

Výročí

8. dubna 1980 (45 let) objevil tým astronomů vedený Bradem A. Smithem pomocí pozemských pozorování Saturnův měsíček Telesto. Jedná se o nepravidelné těleso na oběžné dráze měsíce Tethys v jeho Lagrangeově libračním bodě L4. V bodě L5 měsíce Tethys obíhá Calypso.

10. dubna 1880 (145 let) objevil Johann Palisa planetku číslo 216 Kleopatra. Toto těleso je velmi zajímavé svým protáhlým tvarem připomínajícím psí kost. Planetka patří do skupiny kovových planetek a má dva malé měsíčky. Johann Palisa byl slezského původu.

11. dubna 1970 (55 let) odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13. Osudový let, který je všem dobře známý díky nehodě a šťastnému návratu, má na svém kontě jeden primát, když při obletu Měsíce byli astronauti nejdál, co kdy kosmická loď s lidmi od Země doletěla.

13. dubna 1960 (65 let) odstratovala na oběžnou dráhu první navigační družice Transit 1B sítě NAVSAT/NSSS, kterou zpočátku využívaly ponorky a lodě a později byla i pro civilní využití. Přesnost určení času byla mnohem lepší než u polohy, kde šlo zpočátku o stovky metrů a později se podařilo jít až na desítky metrů.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc poblíž hvězdy Antares
  • Výročí: Peter Apian
  • Výročí: Ing. Vilém Gajdušek
  • Výročí: Árjabhata, první indická družice
  • Výročí: Záviš Bochníček

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Telesto, Transit 1B, Kleopatra, Apollo 13, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »