Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2015

16. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 15. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 4. do 19. 4. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. Přichystán je start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Začínají večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 12. dubna. Pokud si jej najdete nad ránem, určitě hezky vyniknou povrchové útvary. V sobotu nad ránem bude procházet přes hvězdokupu M 25 ve Střelci a zakryje i jednu hvězdu 5,6 mag nad hvězdokupou.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Za velmi příhodných podmínek lze koncem týdne po západu Slunce vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (-1,5 mag).
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný hlavně v první polovině noci, večer je nad jihem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci stoupá 10° nad jihovýchodní obzor Saturn (0,4 mag). Nad ránem je nejvýše kolem 3:30 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 4. 22:25   13. 4. Io přechod měsíc 20:49 - 23:06
Io přechod stínu 22:01 - (0:19)
16. 4. 19:55   14. 4. Io zatmění konec 21:40
Ganymed přechod měsíc 22:07 - (1:46)
18. 4. 21:35   17. 4. Kallisto přechod stínu zač. 23:14
Europa zatmění konec 23:30
      18. 4. Ganymed zatmění konec 20:46
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je zvýšená. Zajímavá aktivní oblast s několika většími skvrnami se totiž začala natáčet o víkendu na k Zemi směrovanou polokouli. Erupce druhé nejvyšší kategorie jsou v plánu určitě a jestli se aktivita zvýší, může to být ještě zajímavější. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Pokud vás zajímají komety, zaměřte svůj dalekohled alespoň do souhvězdí Kasijopeje, kde se nacházá sice už slabší, ale stále viditelná kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Mapka poloh komety je k dispozici také v PDF verzi na druhé straně mapy oblohy na duben.

Kosmonautika

  • Na pondělí je v plánu první termín startu rakety Falcon 9 v1.1 se zásobovací lodí Dragon k ISS. Plánováno je také pokusit se opět přistát s prvním stupněm na palubě mořské plošiny. Po předchozích zkušenostech snad konečně vše vyjde. Ještě se uvidí, co na to pondělní počasí. Prozatím si můžete prohlédnout celkem vtipnou infografiku o raketě Falcon 9 v překladu Kosmonautix.cz.
    Na Mezinárodní stanici ISS se můžete podívat i na večerní obloze, tento týden začaly večerní přelety. Tabulka přeletů.

Výročí

  • 13. dubna 1960 (55 let) odstartovala první družice zkušebního systému určování polohy a času, tedy navigačního systému pod jménem Transit 1B. Přesnost určení času byla mnohem lepší, než u polohy, kde šlo zpočátku o stovky metrů a později se podařilo jít až na desítky metrů.
  • 16. dubna 1495 (520 let) se narodil německý filosof, zabývajícího se matematikou, kartografí a astronomií, Peter Apian. Jeho délo bylo oceňováno pro účely astronomů i navigátorů. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, které se díky němu zachovaly pro naši společnost.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Mao 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Transit 1B, Vesmírný týden, Peter Apian


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »