Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2020

16. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 15. dubna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 4. do 19. 4. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme stále pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou zase seřazeny planety Mars, Saturn a Jupiter. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, přičemž na Floridě se chystá ke startu várka dalších šedesáti. Zatímco Sojuz MS-16 úspěšně doletěl na ISS, tak Sojuz MS-15 má přistát s trojicí kosmonautů zpět na Zemi. Před 60 lety odstartovala první navigační družice Transit 1B.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 15. dubna v 0:56 SELČ. Pokud bychom se na Měsíc dívali 13. dubna nad ránem, zaznamenali bychom zhruba po 3:40 SELČ výstup hvězdy 7 Sgr (5,4 mag), která je kousek od mlhoviny M8, na které se zrovna bude Měsíc nacházet. Samotnou mlhovinu Měsíc opustí za svítání. 15. dubna už bude Měsíc v poslední čtvrti procházet pod Jupiterem a další den bude poblíž Marsu.

Níže uvedenou animaci publikoval Marek Tušl a zobrazuje úžasnou hru, kterou nám Měsíc předváděl v minulých dnech. Je patrná nejen změna fáze, ale i librace, tedy kolébání vůči pozorovateli.

Mars, Saturn a Jupiter vychází nad ránem 9. dubna 2020 Autor: Jiří Šíp
Mars, Saturn a Jupiter vychází nad ránem 9. dubna 2020
Autor: Jiří Šíp
Planety:
Venuše (−4,6 mag) je vidět večer vysoko na obloze, tvoří zhruba trojúhelník s hvězdokupami Plejády a Hyády v Býku. Ráno jsou vidět planety Mars (0,7 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,2 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, jen výjimečně se vyskytují skvrny. Zajímavější je to na okrajích disku, kde ve speciálním h-alfa dalekohledu můžeme pozorovat protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Družice Starlink poznáte snadno, protože letí většinou v jedné linii za sebou. Pokud nejde o čerstvě vypuštěné družice, mívají od sebe rozestupy, nyní nejčastěji jednotky až desítky stupňů. V praxi tak najednou na obloze vidíme v řadě za sebou alespoň několik letících Starlinků. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above.

Venuša, Plejády a Starlinks 8. 4. 2020 Autor: Michal VOJTECH
Venuša, Plejády a Starlinks 8. 4. 2020
Autor: Michal VOJTECH

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-16 s trojicí kosmonautů Ivanišinem, Vagnerem a Cassidym přiletěla k ISS. Sojuz MS-15 s trojicí Skripočka, Meir(ová) a Morgan má přistát v pátek 17. dubna. Poslední nákladní Dragon první generace přistál v rámci mise CRS-20, čímž SpaceX splnila zakázku na zásobování, kterou NASA požadovala. Další zásobování bude za SpaceX zajišťovat nový Crew Dragon.

Ve čtvrtek 16. dubna je v plánu start rakety Falcon 9 s dalšími 60 družicemi Starlink. První stupeň má přistát na mořské plošině.

9. dubna se nepodařilo čínské raketě CZ-3B doručit indonézskou družici Nusantara Dua (Palapa-N1) až na oběžnou dráhu. Selhal třetí stupeň rakety, kterému se možná vůbec nezapálily motory. Pro Čínu je to další selhání v krátké době po neúspěchu CZ-7A. Navíc nosič CZ-3B je jinak hodně spolehlivý.
17. dubna má každopádně startovat menší čínská raketa KZ-1A s dvěma družicemi Xingyun-2 01 a 02.

10. dubna se kolem Země prosmýkla sonda BepiColombo na své cestě k Merkuru. Průlety kolem Země a Venuše jí pomáhají dosáhnout svého cíle.

Výročí

13. dubna 1960 (60 let) odstratovala na oběžnou dráhu první navigační družice Transit 1B sítě NAVSAT/NSSS, kterou zpočátku využívaly ponorky a lodě a později byla i pro civilní využití. Přesnost určení času byla mnohem lepší, než u polohy, kde šlo zpočátku o stovky metrů a později se podařilo jít až na desítky metrů.

16. dubna 1495 (525 let) se narodil německý filosof, zabývající se matematikou, kartografií a astronomií, Peter Apian. Jeho dílo bylo oceňováno astronomy i navigátory. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, která se díky němu zachovala pro naši společnost.

19. dubna 1975 (45 let) startovala první indická družice Árjabhata. Start proběhl z raketového polygonu Kapustin Jar v dnešním Rusku. Tvořil jej 26stěn a byl určen k testovaní technologií na poli rentgenové astronomie, vlastností atmosféry a sluneční fyziky.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce a Venuše
  • Výročí: DFH-1, první čínská družice
  • Výročí: start raketoplánu s HST

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Árjabhata, Peter Apian, Transit 1B, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »