19. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 11. května ve 21:00 SELČ. V případě excelentních podmínek by tedy mohl být k nalezení ve středu 12. května mírně vlevo dolů od Venuše a každopádně bude jeho slabý srpek pozorovatelný v konjunkci s Merkurem ve čtvrtek 13. května cca od 21 hodin SELČ.
Planety:
Večer za soumraku je tedy obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag), na kterou se musíme dívat již od západu Slunce triedrem. Naopak ideální podmínky viditelnosti má Merkur (kolem 0 mag), který se blíží do maximální východní elongace, a navíc má poměrně velkou jasnost. Na večerní obloze je vidět také Mars (1,6 mag). Ráno nad jihovýchodem jsou Saturn (0,7 mag) a Jupiter (−2,3 mag).
Aktivita Slunce je nízká, přesto můžeme hovořit o mírném zvýšení aktivity, zvláště po velké erupci třídy M 3,9 z pátku. Nachází se zde i nějaké skvrny, takže snad bude co pozorovat. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Dobře viditelná zůstává kometa C/2020 R4 (ATLAS). Jasnost je stále pod 10 mag. Kometu nalezneme na pomezí Vlasů Bereniky, Velké medvědice a Lva. Mapku k hledání najdete na druhé straně PDF mapky Aleše Majera. O něco slabší, ale kondenzovanější, a tedy také poměrně výrazná, je i kometa C/2020 T2 (Palomar), která je v souhvězdí Honicích psů.
Kosmonautika
Starlink - vláčky teček - družic - putujících oblohou - to je dnes a denně divadlo, které se nám naskýtá díky tomu, že družice jsou po vypuštění hodně jasné a poměrně blízko k sobě. Časem se rozptýlí a budou slabší, ale mezitím jsou vypouštěny další a další. Vždy 60 družic najednou. Prostě žádná invaze ET ani ruské armády. Jenom byznys projekt amerického miliardáře.
Autor: Martin Gembec
Vrtulníček Ingenuity provedl už pátý let na Marsu. Ten měl být původně poslední, ale ukázalo se, že možnosti helikoptéry jsou perfektní, a proto se bude snažit ještě pokračovat ve směru jízdy Perseverance a pořizovat zajímavé snímky oblastí, které by pro rover mohly být nedostupné. Při pátém letu poprvé přistál na jiném místě, než odkud startoval. Ke konci letu navíc poprvé vystoupal do výšky 10 metrů.
SpaceX si připsala další úspěch. Prototyp Starship SN15 jako první po letu do výšky asi 10 km přistál a neexplodoval. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Poprvé byl k vynesení družic použit první stupeň Falconu 9, který letěl už podesáté. Start se uskutečnil v neděli 9. května dopoledne a první stupeň rakety i po historicky prvním desátém použití úspěšně přistál na mořské přistávací plošině.
Blue Origin oznámila, že jejich kabina New Shepard opravdu poletí poprvé s lidmi na palubě. Termín startu je zatím určen na 31. července a jednu sedačku si lze koupit v aukci.
Čína opět nedokázala vrátit velký centrální stupeň rakety CZ-5B řízeně do atmosféry. Nakonec zanikl v neděli ráno poblíž Malediv. Stupeň předtím pomohl úspěšně vynést první modul orbitální stanice Tiangong-3. Přestože Wang Wenbin (mluvčí ministerstva zahraničních věcí) řekl, že „pravděpodobnost ohrožení leteckého provozu nebo pozemních zařízení je extrémně nízká“, je zřejmé, že takto velká tělesa by měla být řízeně deorbitována nad neobydlenými oblastmi.
Výročí
13. května 1861 (160 let) objevil z Austrálie John Tebbutt kometu, která se později ukázala být Velkou kometou 1861. Kometa prolétla kolem Země relativně nedaleko (necelých 20 mil. km při největším přiblížení) a v červnu a červenci 1861 byla ozdobou oblohy. Jednalo se o mimořádně jasnou kometu, která dokonce vrhala stíny a měla pěkný široký a prý až 90° dlouhý ohon.
14. května 1981 (40 let) odstartoval Sojuz 40. Šlo o poslední z původní série těchto kosmických lodí před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.
Výhled na příští týden
- Merkur v maximální východní elongaci na večerní obloze
- výročí: Norman Lockyer
- výročí: Ruđer Bošković
- výročí: Pavel Suchan
- výročí: Veněra 1
- výročí: Mars 2
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
