Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2016

24. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 15. června 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2016. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Večer klesá stále níže Jupiter, v noci jsou vidět Saturn a Mars. Slunce je klidné, ale konečně se objevily skvrny. Vyhlížet můžeme případný výskyt nočních svítících oblak.

Obloha

Měsíc bude v úplňku až v pondělí 20. června ve 13:02 SELČ. V úterý 14. června prochází kolem hvězdy Spica v Panně, od čtvrtka 16. 6. se začne přibližovat Marsu a Saturnu ve Váhách a Štíru. Nejbližší setkání proběhne v sobotu 18. června, kdy bude jen 3° od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–1,9 mag) je vidět nejlépe hned od soumraku. V tabulce ještě přidáváme úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS).
Mars (–1,7 mag) a Saturn (0,1 mag) jsou jako dvě výrazné hvězdy vidět celou noc, přičemž vrcholí nad jihem o půlnoci.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nízko nad východem už se objevuje také Uran (5,9 mag) v Rybách.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 6. 21:30   13. 6. Europa zatmění konec 21:22
15. 6. 23:10   16. 6. Io přechod měsíce zač. 22:23
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale opět se vynořily nějaké skvrny. Jedna aktivní oblast se objevila na západní části disku a pomalu mizí, druhá se naopak v sobotu vynořila a u východního okraje disku navíc vylezla celkem velká skvrna. Ta je v aktivní oblasti 2553 a jedná se o tu samou, která byla vidět o otočku dříve jako 2546 (ale ne ta velká okem viditelná skvrna 2529 alias 2542 viditelná při přechodu Merkuru). Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka nejsou jev astronomický, ale pozorovatelé soumrakové a noční oblohy je asi vídají nejčastěji a proto na ně upozorňujeme i letos. Více k tomuto jevu najdete v samostatném článku.

Kosmonautika

  • Uplynulý týden proběhlo několik zajímavých startů raket. Proton-M vynesl ve čtvrtek telekomunikační geostacionární družici, ale neoběšlo se to zcela bez problémů, které zachránil urychlovací stupeň Briz-M.
    Další start obstarala těžkotonážní raketa Delta IV Heavy, které se to povedlo ale až na druhý pokus, protože čtvrteční noční start překazilo počasí. Na oběžnou dráhu se dostal velký vojenský satelit NROL-37, což by měla být radarová družice, schopná snímat telemetrii raket pomocí snad až 100 metrů veliké antény.
    Třetí start měl proběhnout v neděli navečer v Číně prostřednictvím rakety CZ-3C s další navigační družicí Beidou. 
  • Také další týden nabízí zajímavé starty. SpaceX by měla vypustit další Falcon 9 s geostacionární družicí Eutelsat. Start je zatím v plánu 15. června v 16:29 SELČ. Z Francouzské Guayány potom poletí Ariane 5 ECA s dvěma telekomunikačními družicemi. Start je v plánu 16. 6. ve 22:30 středoevropského letního času.
  • Zkušební mise LISA Pathfinder si vede dobře. I taková informace nás potěšila v minulém týdnu.
  • Nafukovací modul BEAM nebude navštěvován příliš často, ale svou první inspekci už má za sebou.

Výročí

  • 13. června 1831 (185 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu – elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie. Podrobněji o tomto třetím velikánovi fyziky čtěte česky nebo anglicky.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Saljut 5
  • Výročí: Fred Hoyle

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Clerk Maxwell


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »