29. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 16. července ve 23:38 SELČ. Jeho částečné zatmění, které nastane v noci z úterý na středu, je pro Středoevropany poslední na dlouhé tři roky. V roce 2020 totiž vstoupí Měsíc dvakrát pouze do polostínu a 2021 nečekáme zatmění vůbec. V dalších letech bude možné vidět jen zatmění částečná a nejbližší úplné zatmění Měsíce bude od nás vidět až v roce 2025! Letošní zatmění proběhne poměrně nízko nad obzorem a částečná fáze začíná po 22. hodině. Maximální zanoření Měsíce do zemského stínu očekáváme v půl dvanácté v noci našeho letního času.

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) je vidět nad jihem už po 22. hodině a vypadá jako velmi jasná hvězda. O něco slabší Saturn (0,1 mag) kulminuje až po půlnoci a během částečného zatmění bude 7° západně od Měsíce. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,8 mag) v Beranovi už jsou také k vidění, ale lepší to bude nad ránem a až se zmenší fáze Měsíce.
Úkazy Jupiterových měsíců: v pondělí 15. července končí přechod Io už ve 20:52 a jeho stínu ve 21:40 SELČ. Výhodněji vychází přechod Ganymedu, který přechází 17. 7. od 22:09 do 18. 7. 0:27.
Přechody GRS: 15. 7. 1:30 a 21:20; 17. 7. 23:00; 20. 7. 0:35 a 20:30.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka byla vidět například 10. července. I když jejich aktivita zeslábla, stále by mohla být vidět v následujících dnech.

Kosmonautika

Celý svět slaví 50 let od přistání lidí na Měsíci. Mise Apolla 11 odstartovala 16. července 1969. Přistání v Moři klidu se zdařilo 20. července a po půlnoci, 21. 7. 1969, vykonali Armstrong a Aldrin vycházku na povrch. Mise skončila úspěšným přistáním kabiny s posádkou, kterou doplňoval Michael Collins, do Tichého oceánu 24. 7. 1969. Mise splnila úkol vytyčený prezidentem Kennedym, tedy přistát na Měsíci a vrátit posádku bezpečně zpět na Zemi do konce šedesátých let. Důležité bylo, že už první posádka umístila na povrchu vědecké přístroje a přivezla na dvě desítky kilogramů vzorků hornin a půdy (regolitu).
Výročí je věnována řada aktivit. Například Kosmonautix.cz mu věnuje seriál TOP5, Český rozhlas vysílá na rádiu Junior zajímavé rozhovory, 16. 7. chystají přednášku v Chomutově, velký Měsíc a řada akcí je k vidění na hvězdárně v Brně, v Jihlavě proběhne speciální Raketiáda a samozřejmě NASA připravila celou řadu akcí.

Evropská kosmonautika nezaznamenala ideální týden, když raketa Vega selhala při vynášení družice Falcon Eye 1. Doposud se jí podařilo 14 úspěšných startů. Za selháním stojí buď neoddělení prvního stupně, nebo nezažehnutí stupně druhého (což by u rakety na tuhé pohonné látky bylo poměrně neobvyklé).

Úspěšný start zaznamenali Rusové, když Proton-M vynesl (konečně po několika odkladech) družicovou rentgenovou observatoř Spektr-RG.

Japonská sonda Hayabusa 2 provedla 11. července další úspěšný sestup k porchu planetky Ryugu, kde se pokusila o druhý odběr vzorků hornin. Třetí odběr se už nakonec neuskuteční a všichni věří, že se sonda na konci roku vydá s dvěma vzácnými vzorky zpět k Zemi. Přistání je plánováno koncem roku 2020.

Konec týdne patří ambiciózní misi Indické vesmírné agentury, jejíž sonda Chandrayaan 2 má startovat k Měsíci v neděli 14. července. Přímý přenos s českým komentářem přinese Mall.tv ve spolupráci s Kosmonautix.cz.

Závěrem ještě dodejme, že 10. července startovala z Plesecku raketa Sojuz 2-1v s vojenskými družicemi Kosmos 2535 až 2538 a v týdnu očekáváme dva starty k ISS. Pokud půjde vše podle plánu, tak 20. července odstartuje Sojuz FG s lodí Sojuz MS-13 a o den později 21. 7. má startovat nákladní loď Dragon na Falconu 9.

Výročí

16. července 1969 (50 let) odstartovala k Měsíci kosmická loď Apollo 11. Osud slavného Apolla, které vedlo až k vysazení Armstronga s Aldrinem na povrchu Měsíce, jistě netřeba připomínat, ovšem leckoho zamrzí, že od této události již půlstoletí nevkročila noha člověka na povrch Měsíce. V dalších letech se asi změny nedočkáme, ale přípravy už probíhají a tak snad do deseti roků konečně opět zažijeme to úžasné dobrodružství, jakým cesta na Měsíc byla a je.

16. až 22. července 1994 (25 let) padala na Jupiter jednotlivá jádra roztrhané komety Shoemaker-Levy 9. Bylo to v té době obrovské překvapení a významný jev k pozorování, protože pomohl studovat atmosféru Jupiteru i reakci planety na dopad komety jako takové. Ačkoli se to jeví jako zcela mimořádný jev, Jupiter je tak hmotný, že působí ve Sluneční soustavě jako vysavač a svojí gravitací komety docela ovlivňuje, nebo rovnou přitahuje. V roce 2009 byla například na Jupiteru pozorována další velká tmavá skvrna. Dopadu komety na Jupiter v roce 1994 je věnována samostatná stránka JPL / NASA, která se prakticky neliší od té originální z počátků World Wide Webu.

17. července 1894 (125 let) se narodil belgický kněz a kosmolog Georges Lemaître. Z prací Alexandra Fridmana věděl o možnosti, že se vesmír může rozpínat nebo smršťovat. Z prací Vesto Sliphera věděl o červeném posuvu ve spektru galaxií. Jako první odvodil z obecné relativity vztah, podle kterého je v expandujícím vesmíru rychlost objektu (galaxie) úměrná jeho vzdálenosti (Hubbleův zákon) a dokonce odhadnul ze Slipherových měření hodnotu konstanty úměrnosti (Hubbleovu konstantu), jen mu vyšla desetinásobná oproti tomu, jakou ji známe dnes. Také si uvědomil, že vesmír musel být kdysi velmi hustý a horký. Tento stav vesmíru nazval prvotní atom (dnes Velký třesk). Protože své poznatky publikoval francouzsky v lokálním časopise, svět se o tom dozvěděl nejprve od Edwina Hubblea v roce 1929. Teorii Velkého třesku tedy poprvé formuloval Lemaître.

21. července 1914 (105 let) objevil Seth Nicholson Jupiterův měsíček Sinope. Objevil jej na Lickově observatoři patřící Kalifornské univerzitě, když pozoroval jiný tou dobou nedávno objevený měsíček Pasiphae. Měsíc byl dlouho nazýván Jupiter IX. Teprve v roce 1975 dostal jméno Sinope podle řecké mytologie. Lickova observatoř je známa tím, že se zde nachází druhý největší čočkový dalekohled na světě – refraktor o průměru 90 centimetrů z dílny bratří Clarků.

Výhled na příští týden 

• Výročí: Friedrich Wilhelm Bessel
• Výročí: prstence Neptunu
• Výročí: rentgenová observatoř Chandra
• Výročí: S. Savická, první ženská EVA
• Výročí: Luboš Perek
• Výročí: Ranger 7
• Výročí: Neptunovy měsíce Despina & Galatea

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.