31. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 4. srpna ve 20:18 SELČ. V noci na úterý se úhlově přiblíží k Neptunu na necelých pět stupňů. V sobotu 4. srpna po půlnoci bude pět stupňů pod Uranem. Úplné zatmění Měsíce se jak se zdá pozorovatelsky vydařilo, až na výjimky se sešly fotografie ze všech koutů naší Země i sousedního Slovenska.

Zajímavý příběh se šťastným koncem si prožil Oliver Beneš, když pořídil níže uvedený snímek. Přikládáme popis autora: „Pro mě jedno z nejvíce stresujících focení. Plán byl se dostat k výhledu na toto jezero. Cesta končila o kopec dříve, takže jsem se na vrchol musel už nějak doškrábat. Hora se jmenuje Tauernhöhe a má 2328 metrů. Nahoře jsem vybalil věci, dal montáž na stativ a začal čekat až se vyčistí zatažená obloha. Kolem dokola bylo vidět nečetně mnoho bouřek a občas se i v dálce zablýskalo - navíc většinu cesty nahoru pršelo. Díkybhou, nakonec se zázračně vyčistila obloha, a zbývala už jen dostatečná tma. Cca v 23:45 jsem začal fotit oblohu. Nikde nebyla žádná pevná podstava a stativ na trávě a mechu moc nedržel, takže jsem montáž ustavoval po každém záběru. Po vyfocení oblohy jsem rychle odšrouboval montáž, položil na zem, nasadil kulovou hlavu, a co nejrychleji začal fotit popředí. Stihl jsem to jen tak tak. Jakmile začal svítit srpeček měsíce, obloha se do 10 minut kompletně zatáhla. Proto tohle focneí považuji poměrně za zázrak, nakonec to vyšlo téměř dokonale.“

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2,1 mag) je večer už relativně nízko nad jihozápadem. Saturn (0,2 mag) je po setmění nad jihem. Velmi jasný Mars (−2,8 mag) je nízko nad jihem po půlnoci. V druhé polovině noci je Neptun ve Vodnáři na jihovýchodě a nízko v Rybách také Uran.
Úkazy Jupiterových měsíců: 2. srpna ve 20:21 SELČ končí přechod měsíce Europa, ve 20:41 začíná přecházet stín Europy a ve 21:02 začíná přechod měsíce Io a jeho stín začíná přecházet ve 22:18.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 30. července ve 21:10 SELČ, 1. srpna ve 22:50 a 4. srpna ve 20:20.

Aktivita Slunce je velmi nízká. V posledních 33 dnech na něm 32 dnů nebyla jediná skvrna. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Letní meteorické roje

Už to padá. Toho si jistě všiml nejeden pozorovatel třeba během úplného zatmění Měsíce. Je to tak, vrchol několika meteorických rojů připadá na přelom července a srpna. Počty spatřených „padajících hvězd“ budou kolísat od několika kusů večer až po desítku nad ránem. Lepší to bude až v dalším týdnu, kdy se přiblíží maximum roje Perseid. Ostatně tyto meteory už začaly také létat, ale nyní mají radiant nikoli v Perseu, ale spíše pod dvojitým W souhvězdí Kasijopeji (asi 6 stupňů pod deltou Cas je v noci na neděli 30. 7.). Poznáme je podle jejich poměrně rychlého letu z tohoto bodu (rychlost 59 km/s).
30. července nastává maximum roje jižních delta Akvarid. Vylétají tedy zdánlivě z Vodnáře a jejich rychlost je asi o třetinu nižší, než u Perseid (41 km/s). Na temné obloze lze spatřit asi 3 meteory tohoto roje za hodinu, takže spolu s asi třemi Perseidami lze spíše očekávat, že řada spatřených meteorů nebude patřit ani k jednomu z těchto rojů a poletí prostě odjinud.
27. července měly maximum alfa Kaprikornidy, ale zde lze očekávat spatření maximálně jednoho kusu za hodinu. Pokud takový meteor z Kozoroha poletí a bude pomalý (22 km/s), pak by to mohla být Kaprikornida.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu jsme si především užívali zajímavé starty raket. Vrcholem byla středa 25. července, kdy během 15 minut odstartovaly dvě rakety a v jednu chvíli pracovaly dva různé horní stupně těchto raket nad dvěma různými oceány. Nejprve startovala Ariane 5 z Francouzské Guayány. Jejím úkolem bylo vynést čtyři družice evropské navigační sítě Galileo a to se perfektně povedlo. Druhou raketou byl Falcon 9, který vynesl úspěšně deset družic Iridium-NEXT. Tato telekomunikační síť umožňuje nejen satelitní telefonování, ale také sledování letadel a lodí v odlehlých oblastech. Protože první stupně Falconu 9 už létají ve verzi Block 5, opět můžeme sledovat přistání těchto stupňů. V uplynulých sedmi dnech se to povedlo při misi s velmi těžkou družicí Telstar 19, kdy první stupeň dosedl v Atlantiku a poté po misi s družicemi Iridium dosedl první stupeň v Pacifiku. V obou případech pochopitelně na mořské plošiny. Poprvé nyní také sledujeme, kterak by mohlo probíhat sklápění přistávacích nohou této rakety, protože právě to je jedna z podmínek rychlé znovupoužitelnosti Falconu 9 verze Block 5.

Virgin Galactic provedla další test svého miniraketoplánu VSS Unity, shazovaného z podvěsu letounu. Je radost vidět toto plavidlo úspěšně ve vzduchu, i když i díky úspěchům Blue Origin s jejich raketou a lodí New Shepard, přichází tyto úspěchy tak trochu pozdě. Uvidíme, jaká bude budoucnost letů s turisty. Oba stroje mají své výhody.

Japonská vesmírná agentura uvolnila další snímek planetky Ryugu, tentokrát už jen z výšky přibližně 6 km.

Podle měření Curiosity i snímků amatérských astronomů, a koneckonců i dle snímku HST, je zřejmé, že celoplanetární marsovská bouře pomalu končí. Bude to sice ještě pár týdnů trvat, ale nějakých detailů se snad ještě dočkáme.

Už 29. 7. byl v plánu start CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou. Očekáváme zprávy o tomto startu. 4. srpna je v plánu start rakety Falcon 9 s geostacionární družicí Merah Putih. I tentokrát se má s prvním stupněm přistávat na moři. Možná poletí i ruská raketa Sojuz z Plesecku, kde má jít o vojenskou misi.

2. srpna má podle plánu přistávat loď Dragon se vzorky z ISS. Přistání má proběhnout do Tichého oceánu.

Výročí

30. července 1938 (80 let) byl Sethem Nicolsonem objeven měsíček Jupiteru zvaný dnes Carme. Jedná se o malé těleso s průměrem kolem 20 km. Měsíc byl prý nejdříve přezdíván Pan, ale toto jméno dnes nese měsíc v prstencích Saturnu. Jméno Carme označuje v krétské mytologii matku boha Dia. Dnes se po něm jmenuje celá skupina jupiterových měsíčků nepravidelného tvaru a sklonu dráhy 165° vůči rovině oběhu planety.

1. srpna 1818 (200 let) se narodila americká astronomka Maria Mitchellová. Pomocí dalekohledu objevila kometu, známou jako „kometa paní Mitchellové“, formálně dnes C/1847 T1. Objev komety v Evropě nejprve oznámil o dva dny později Ital de Vico, ale objev komety byl posléze přisouzen této Američance, která za něj dostala také ocenění od dánského krále Frederika VII. Byla to první americká profesionální astronomka.

5. srpna 1973 (45 let) odstartovala sovětská sonda Mars 6. Šlo o třetí z řady čtyř sond vypuštěných sověty během tří týdnů. V plánu bylo seslat na povrch pouzdo. Samotná sonda pokračovala kolem Marsu na dráhu kolem Slunce. Poudro při přistávání měřilo podmínky v atmosféře, ale krátce před dopadem s ním bylo přerušeno spojení.

Výhled na příští týden 

• Perseidy
• Výročí: Pioneer-Venus 2
• Výročí: Mars 7
• Výročí: ISEE-3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.