4. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 25. 1. do 31. 1. 2016. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno mizí Venuše, zlepšila se viditelnost planety Saturn a Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Budeme mít zase devět planet? SpaceX téměř uspěla s přistáním na moři. Blue Origin opět vzlétla a přistála s raketou, která letěla a přistála už v prosinci.
Obloha
Měsíc je těsně po úplňku. Poslední čtvrť nastane na konci týdne v noci na pondělí 1. 2. ve 4:28 SEČ. Měsíc se přiblíží jasnému Jupiteru v noci ze středy na čtvrtek 27. / 28. 1. Úhlová vzdálenost bude večer asi 1,5 stupně.
Planety:
Jupiter (–2,3 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,9 mag). Jeho úhlový průměr je pouze 6,5" a nachází se u nás nízko nad obzorem, ale i tak se občas můžeme setkat s velmi kvalitní fotografií Rudé planety. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Ráno se k ní postupně přidá i Merkur, ale bude velmi nízko a příliš slabý na nějaký extra zážitek. Přesto za výjimečných podmínek je tu ráno šance vidět všechny okem viditelné planety.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 25. 1. | 4:50 | 26. 1. | Ganymed přechod konec 23:53 | |
| 26. 1. | 0:40 | 27. 1. | Europa zatmění zač. 3:32 | |
| 27. 1. | 6:30 | 28. 1. | Kallisto přechod 1:02 – 2:54 Europa přechod stínu 21:49 – (0:38) Europa přechod měsíce 23:36 – (2:20) |
|
| 28. 1. | 2:20; 22:10 | 29. 1. | Io přechod stínu 3:03 – 5:19 Io přechod měsíce 3:55 – 6:09 |
|
| 30. 1. | 4:00; 23:50 | 30. 1. | Io zatmění zač. 0:13 Io zákryt konec 3:19 Io přechod stínu 21:32 – 23:47 Io přechod měsíce 22:21 – (0:35) |
|
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je nadále nízká. Nějaké skvrny můžeme sice pozorovat, ale po erupcích není téměř památky. Během týdne se možná objeví skvrny nové, jak naznačuje snímek sondy STEREO. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.
Jak jsme se mohli v týdnu dočíst, američtí vědci přišli s potvrzující teorií předchozích úvah o planetě podobném tělese za dráhou Neptunu. Kdyby se její existence měla potvrdit, každopádně půjde o velmi vzdálený objekt, který se bude nejen obtížně hledat, ale případně dále zkoumat.
Kosmonautika
- Družice Jason-3 byla minulou neděli úspěšně vynesena raketou Falcon 9. Navíc první stupeň rakety měkce dosedl na mořskou plošinu, ale kvůli závadě na jedné z přistávacích nohou se nakonec raketa převrátila. Přesto se dá hovořit o dalším relativně zajímavém úspěchu SpaceX. Záznam z přistání rakety. Kromě toho SpaceX uveřejnila video z pokusu o motorický manévr chystané lodi Dragon 2.
- Blue Origin dokázala úspěšně podruhé vzlétnout a přistát s raketou New Shepard, která tentýž manévr zvládla i v prosinci. Znovupoužitelnost této rakety, i kosmické lodi, byla úspěšně vyzkoušena.
Výročí
- 28. ledna 1986 (30 let) došlo krátce po startu k havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
- 28. ledna 1611 (405 let) se narodil polský astronom Johannes Hevelius. Tento polský astronom 17. století je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.
- 31. ledna 1961 (55 let) odstartovala americká raketa Mercury-Redstone 2 se šimpanzem Hamem na palubě. Dalo by se s nadsázkou říci, že první ve vesmíru nebyl člověk, ale šimpanz (Gagarin 12. 4. 1961). Po návratu na Zemi se dožil klidného stáří necelých 27 let v ZOO ve Washingtonu a Severní Karolíně.
- 31. ledna 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 9. Zde se jí podařilo úspěšně přistát 3. února a stala se první sondou, která měkce přistála na Měsíci.
- 31. ledna 1971 (45 let) odstartovala k Měsíci americká kosmická loď Apollo 14. Výstup na povrch uskutečnili astronauti Alan Shepard a Edgar Mitchell 5. února. Na oběžné dráze Měsíce na ně čekal Stuart Roosa. Shepard byl první Američan ve vesmíru (pouze na skok v lodi Mercury-Redstone 7, tedy hned po šimpanzovi zmiňovaném výše) a 5. člověk na povrchu Měsíce.
Výhled na příští týden
- Ranní Měsíc a planety
- Výročí: Ernst Zinner
- Výročí: Clyde Tombaugh
- Výročí: Konstantin Feoktistov
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
