Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2017

44. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 1. listopadu 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 10. do 5. 11. 2017. Měsíc bude v úplňku. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Jupiter je za Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Jasnou oblohu nasvětlenou Měsícem se pokusí přezářit jasné meteory z roje Taurid. Očekáváme start rakety Falcon 9 z Floridy, Minotaur z Vandenbergu v Kalifornii a čínské rakety CZ-3B.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 4. listopadu v 07:23 SEČ.

Planety: Saturn (0,5 mag) je večer nízko nad jihozápadním obzorem. Pozorování Neptunu s Uranem je možné již v první polovině noci, avšak poněkud bude vadit jasný Měsíc, který projde kolem Neptunu v pondělí 30. října a kolem Uranu bude 2. a 3. listopadu. Před svítáním je vidět nad východem Mars (1,8 mag) a stále blíže Slunci je jasně zářící planeta Venuše (–3,9 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Na celém povrchu jsou jen malé skvrny. Díky korónografu vesmírné observatoře SOHO jsme si mohli v minulém týdnu zobrazit blízký průlet komety 96P/Machholz, (26 MB) animace zde. Zároveň je v korónografu LASCO C3 také jasný objekt vpravo od zakrytého kotouče Slunce – planeta Jupiter. Ta ze zorného pole během týdne zmizí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Meteorický roj Taurid asi nebude vzhledem k fázi Měsíce opěvovanou podívanou, ale kdybyste náhodou na jasné obloze ozářené téměř úplňkovým Měsícem zahlédli jasný bolid, často i zelené barvy, letící jakoby ze souhvězdí Býka, mohlo by jít o Tauridu, úlomek komety 2P/Encke.

Pozorování č. 82: Planetka Iris v opozici (30. 10. 2017)

Asteroid (7) Iris je objektem hlavního pásu (planetka typu S), který objevil v Londýně astronom John Russell Hind 13. srpna 1847. Jméno dostala po starořecké bohyni duhy Iris. Co do velikosti se jedná o jednu z největších planetek mezi Marsem a Jupiterem s průměrem kolem 200 km. V opozici dosahuje jasnosti až 6,9 mag. Po své eliptické dráze v rozmezí vzdáleností od Slunce 1,833 au (přísluní) až 2,937 au (odsluní) se pohybuje průměrnou rychlostí 19,03 km/s.

Model planetky (7) Iris
Model planetky (7) Iris

Při sledování zákrytu hvězdy planetkou 19. února 2011 byl potvrzen jeden z modelů zpracovaných podle sledování změn jasnosti Iris (viz obrázek). Na konci října letošního roku dostaneme příležitost spatřit tuto planetku i v triedru či malém dalekohledu na vlastní oči. Kolem místní půlnoci (0 hod SEČ) se nám společně se souhvězdím Berana, do něhož se promítá, dostane nejvýš na obloze, více než 60° nad jižní obzor.

Pozorování č. 83: Maximum meteorického roje Tauridy (5. 11. 2017)

(Zdroj textu: Sylvie Gorková – Tauridy překvapily množstvím jasných bolidů)
Přesto že Tauridy nepatří mezi nejvýznamnější a nejznámější meteorické roje, jsou něčím výjimečné. Bývají totiž častým zdrojem bolidů, tedy velmi jasných meteorů. Mateřským tělesem Taurid je Enckeova kometa, která byla objevena francouzským astronomem Pierrem Méchainem roku 1786. Není však pojmenovaná po svém objeviteli, ale po Johannu Enckeovi, který provedl výpočty její dráhy a stanovil oběžnou dobu na 3,3 roku.

Roj Taurid však patří do velmi složitého komplexu Taurid (TC), někdy nazývaném komplexu komety Encke. S komplexem komety Encke je spojeno i množství dalších meteorických rojů, které jsou v činnosti od konce srpna do února. Většinou se jedná o roje nižšími frekvencemi a dlouhou dobou aktivity, což ukazuje na značné stáří celého meteorického komplexu této komety. Vzhledem k nízkému sklonu oběžných drah vůči ekliptice mají všechny uvedené roje dvě větve, severní a jižní.

STA, tedy tzv. jižní větev (Southern Taurids), je v maximu v období od 20. 10. do 7. 11. a NTA, severní větev (Northern Taurids), má maximum přibližně od 28. 10. do 17. 11. Celé období aktivity meteorického roje Taurid je pak ohraničeno počátkem přibližně v polovině září a koncem na konci listopadu. Maximální ZHR (zenitální korigovaná hodinová frekvence) obou větví kolísá mezi 5 a 10 meteory za hodinu, maximum aktivity je vzhledem ke své délce nenápadné a z vizuálních pozorování velmi těžko definovatelné.

Meteory vylétávají v okolí maxima aktivity jakoby ze souhvězdí Býka a oba radianty jsou hodně rozptýlené, tvar obou radiantů nejvíce připomíná elipsu s rozměry zhruba 5° vertikálně (v deklinaci) a 10 až 15° horizontálně (v rektascenci). Pořád to však není úplně vše. V. Porubčan a kol. (2006) prokázali, že každý roj z komplexu Encke je možné rozdělit na tzv. filamenty, skupiny drah s podobnými dráhovými elementy. To by potvrzovalo teorii, že v místě komplexu je spousta těles, které vznikla rozpadem původní, pravděpodobně obrovské komety. Jejím pozůstatkem je kometa Encke, ale i další tělesa podobné asteroidům. Některým tělesům tedy zůstala i po rozpadu kometární aktivita (např. kometa Encke), jiným ne. Jedná se o rozsáhlý systém dynamicky souvisejících objektů, jejichž velikost se pohybuje od řádu mikrometrů až do několika kilometrů.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Ačkoli s vrtákem Curiosity na Marsu byly problémy, vědci mezitím hledali nový způsob, jak by mohla vrtat, a nyní se jejich snaha chýlí k závěru. Při použití nové metody to vypadá, že se bude moci i nadále vrtat.
  • V pondělí by měl proběhnout start Falconu 9 s družicí KoreaSat 5A. Na Vandenbergově základně je 31. října v plánu start rakety Minotaur C se sérií družic SkySat-C8 až 13. V Číně plánují start rakety CZ-3B s navigačními družicemi Beidou. Start je v plánu 3. listopadu.

Výročí

  • 2. listopadu 2002 (15 let) vyfotografovala sonda Stardust asteroid Annefrank. Sonda byla určena především ke sběru materiálu z komety 81P/Wild-2. Návratové pouzdro přistálo na Zemi v lednu 2006.
  • 3. listopadu 1957 (55 let) odstartoval do vesmíru Sputnik 2 se psem Lajka. Kvůli problémům s teplotou uvnitř v důsledku neoddělení od zbytku nosné rakety zemřela Lajka již mezi pátou a sedmou hodinou letu, místo plánovaných více než sedmi dnů. S návratem se nepočítalo, měl být přerušen přívod kyslíku, díky němuž by Lajka v poklidu skonala. To se nakonec nestalo a bylo to ještě dlouho utajováno.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Zákryt Aldebarana Měsícem
  • Výročí: Pavel Mayer (Nušlova cena 2009)
  • Výročí: Surveyor 6
  • Výročí: meteorit Wethersfield
  • Výročí: Saturn V (první let)
  • Výročí: Tychonova supernova 1572

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sputnik 2, Lajka, Vesmírný týden, Annefrank


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »