Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2021

50. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 15. prosince 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 12. do 19. 12. 2021. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) zmizela z ranní oblohy. Uvidíme ji obtížně večer? Hlavním tahákem týdne je meteorický roj Geminid, pokud jeho pozorování umožní počasí. Večer samozřejmě pokračuje viditelnost Venuše, Jupiteru a Saturnu. Aktivita Slunce je nízká. Vrcholí přípravy ke startu dalekohledu JWST. Na ISS přiletěla návštěva s japonskými turisty v Sojuzu MS-20. Ke startu se chystá další várka Starlinků. Před 475 lety se narodil Tycho Brahe.

Obloha

Venuše 3. 12. 2021 Autor: Petr Lívanec
Venuše 3. 12. 2021
Autor: Petr Lívanec
Měsíc dorůstá k úplňku, který nastane v neděli 19. prosince ve 5:35 SEČ.

Planety:
Venuše (−4,9 mag) září opravdu výrazně za večerního soumraku. Později se vynoří také Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,7 mag). Planety tvoří opravdu výrazné seskupení téměř v přímce a dávají tak vizualizaci, kudy vede zdánlivá dráha Slunce během roku, ekliptika. Ráno se dá za vynikajících podmínek najít pomocí dalekohledu také Mars.

Planety a Měsíc na večerní obloze 10. 12. 2021 Autor: Petr Lívanec
Planety a Měsíc na večerní obloze 10. 12. 2021
Autor: Petr Lívanec

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny jsou malé až žádné. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) zjasnila na pomezí 5. a 6. hvězdné velikosti a byla na ranní obloze snadno viditelná všemi přístroji. Za nejlepších podmínek se zdálo, že je vidět i pouhým okem. Kometa byla nejblíže Zemi 12. prosince a nyní bude tedy její jas stagnovat, pokud náhle nezjasní. Ráno už vidět není, ale večer bude každý den zhruba stejně vysoko. Za soumraku však vždy méně než pět stupňů nad obzorem.

C/2021 A1 Leonard 11. 12. 2021 05:38 - Bulovka - EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, ZWO ASI294MC Pro, Optolong L-Pro 200x10sec, EQ6 Onstep & ASiairPlus Autor: Roman Hujer
C/2021 A1 Leonard 11. 12. 2021 05:38 - Bulovka - EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, ZWO ASI294MC Pro, Optolong L-Pro 200x10sec, EQ6 Onstep & ASiairPlus
Autor: Roman Hujer

Kosmonautika

K ISS se připojila kosmická loď Sojuz MS-20, která sem dopravila dva japonské turisty (známější je Yusaku Maezawa, šéf firmy s módou, druhým je jeho spolupracovník Yozo Hirano, filmový režisér) a s nimi dorazil také zkušený ruský kosmonaut Alexandr Misurkin. Yusaku uveřejnil na Twitteru video/timelapse z prakticky celého obletu Země.

11. prosince proběhl třetí komerční let kabiny a stejnojmenné rakety New Shepard. Na palubě bylo dalších šest kosmoturistů a mezi nimi i dcera prvního Američana ve vesmíru Alana Sheparda. Zažili tři minuty stavu beztíže a byli ve výšce až 107 km.

10. prosince odstartovala raketa CZ-4B se dvěma družicemi Shijian 6.

9. prosince proběhl start rakety Falcon 9 s rentgenovou družicí NASA s názvem IXPE a start rakety Electron s horním stupněm Curie a dvěma družicemi BlackSky č. 14 a 15.

7. prosince proběhl úspěšný start rakety Atlas 5 s několika družicemi mise STP-3 (Space Test Program) a start rakety Gushenxing-1 (Ceres-1) s pěti menšími družicemi.

17. 12. má odstartovat z Kalifornie raketa Falcon 9 s další várkou družic Starlink.  19. prosince má potom z Floridy letět Falcon 9 s družicí Türksat 5B.

Vše se připravuje ke startu dalekohledu Jamese Webba. Nyní proběhne integrace na raketu Ariane 5. Základní informace a průběh příprav sleduje Kosmonautix.cz. Start je v plánu 22. prosince.

Výročí

14. prosince 1546 (475 let) se narodil významný dánský astronom Tycho Brahe. Od jeho úmrtí v Praze zároveň letos uběhlo 420 let.

15. prosince 1966 (55 let) objevil francouzský astronom Audouin Charles Dollfus na vysokohorské observatoři Pic du Midi měsíček Saturnu Janus.

16. prosince 1826 (195 let) se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, jehož jméno si asi většina lidí spojuje se slavnou kresbou komety nad Paříží. Kometa Donati byla objevena 2. června 1858. Později zjasnila tak, že se stala jednou z nejkrásnějších komet 19. století. 10. října 1858 dosáhla bodu nejblíže Zemi a hlavu této komety (bez ohonu) se prý podařilo poprvé také vyfotografovat.

18. prosince 1991 (30 let) odstartovala československá družice Magion 3. Letěla s družicí Interkosmos 25 v rámci programu APEX (Aktivní Plazmový EXperiment). Na oběžné dráze pracovala do září 1992.

Výhled na příští týden 

  • Start JWST
  • výročí: Luna 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tycho Brahe, Janus, Magion 3, Giovanni Donati, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »