51. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 14. prosince v 17:17 SEČ. Ve čtvrtek 17. 12. bude v konjunkci s Jupiterem a Saturnem.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou sice večer nízko nad jihozápadem, ale už se vejdou do jednoho zorného pole dalekohledu s menším zvětšením. Na počátku týdne je dělí ¾ stupně, v neděli večer už budou od sebe jen 10 úhlových minut a velké finále nastane v pondělí 21. 12. v podobě jejich vzácně blízké konjunkce. Mars (−0,5 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Zde je také více k jihozápadu Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a více na jihovýchod v Beranovi je jasnější Uran (5,7 mag). Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Větší skvrny zmizely, ale zato jsme měli možnost zaznamenat silnější erupci (7. 12. síly C7) se slabým vlivem na magnetosféru. Silná geomagnetická bouře nakonec nenastala. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Na přelomu týdne (13. až 15. 12.) nastává maximum meteorického roje Geminid. A protože to je také období kolem měsíčního novu, noci jsou tmavé a příhodné k sledování i slabších meteorů.

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) se nyní pohybuje souhvězdím Vozky a směřuje k hvězdě Capella.

Astronomové se dočkali třetího balíčku dat z vesmírné observatoře Gaia – EDR3 (Early third Data Release).

Kosmonautika

Čínská sonda Chang’e 5 se konečně vrací se vzorky, které odebrala před týdnem. V noci na sobotu došlo ke korekci dráhy na protáhlou elipsu kolem Měsíce a v noci na neděli 14. 12. přišel zážeh (trvající 22 minut), který ji poslal na cestu k Zemi. Zbývá jen malý krůček k návratu vzorků. Pouzdro se oddělí od přeletové části a přistane 16. 12. mezi 19:30 a 20:30 SEČ na padáku na území Číny (v prefektuře Wu-lan-čcha-pu ve Vnitřním Mongolsku).

SpaceX uskutečnila ve čtvrtek 10. 12. dlouho očekávanou letovou zkoušku Starship SN8. Poprvé se letělo se třemi motory Raptor, poprvé do vyšší atmosféry (12,5 km) a poprvé se podařilo i překlopení a řízený pád na bok. Na závěr jsme mohli sledovat také úspěšné překlopení do svislé polohy a zapálení motorů Raptor pro přistávací manévr. Bohužel pro malý tlak paliva v této fázi v zápětí raketa tvrdě dosedla a došlo k jejímu zničení. Přesto se podařilo otestovat to hlavní, a sice manévrování v atmosféře. Můžeme tedy doufat, že už let prototypu SN9 bude dokonale úspěšný.

Čínská raketa CZ-11 vynesla ve čtvrtek 10. 12. dvojici vědeckých družic GECAM (Gravitational wave high-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor) určených na hledání gama protějšků zdrojů silných gravitačních vln, které vznikají při sloučení hmotných černých děr nebo neutronových hvězd.

Mise rakety Delta IV Heavy s tajnou družicí NROL-44 byla konečně završena. Po problémech s technikou, především na straně rampy, se start podařil 10. prosince.

Start rakety Falcon 9 s družicí SiriusXM SXM 7 proběhl úspěšně v neděli 13. prosince večer našeho času. Šlo o první případ, kdy letěl pro zákazníka už šestkrát použitý stupeň (tedy sedmé použití – to jsme dosud zažili pouze jednou při letu se Starinky). V tomto případě bylo přelomové, že sedmkrát letěný stupeň vynesl družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a ještě přistál.

Indové chystají start rakety PSLV XL s družicí GSAT-12R. Start se má uskutečnit 14. 12. Na tento den chystají start také Rusové na kosmodromu Pleseck. Raketa Angara-A5 s družicí IPM-2. Pokud ke startu dojde, má nastat v 6:50 SEČ.

Na kosmodromu Vostočnyj se ke startu chystá raketa Sojuz 2-1b. Ta má vynést třetí várku družic OneWeb. Start je v plánu 18. 12. ve 13:31 SEČ.

Výročí

15. prosince 1965 (55 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 6. Původně mělo jít o let k cílovému tělesu Agena, ale jeho vypuštění se nezdařilo a tak došlo k náhradnímu plánu pod názvem Gemini 6A. Pokus o start se taky původně nezdařil (viz. seriál Kritické momenty kosmonautiky), ale nakonec astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford nakonec provedli úspěšné blízké setkání s lodí Gemini 7 až na vzdálenost 30 cm. K setkání nemohlo dojít, lodě neměly stykovací zařízení. Bylo to první takové přiblížení v historii kosmonautiky. Předtím se lodě Vostok dokázaly přiblížit alespoň na vzdálenost několik kilometrů.

15. prosince 1970 (50 let) přistála na Venuši sovětská sonda Věněra 7. Byl to první lidský výrobek, který úspěšně přistál na povrchu jiné planety. Při přistání došlo nejspíš k převrácení sondy na bok a signál byl proto velmi slabý. Po důkladném průzkumu "šumu" se podařilo nalézt slabý signál sondy, která vysílala celkem 35 minut, z toho 23 minut z povrchu Venuše. V okolí sondy v té době panoval tlak 90-krát vyšší, než je na Zemi a teplota asi 475 °C.

16. prosince 1965 (55 let) odstartovala americká sonda Pioneer 6. Sonda se pohybovala v oblasti mezi planetami Venuší a Zemí a studovala zde magnetické pole a sluneční vítr.

19. prosince 1960 (60 let) odstartovala bezpilotní kabina americké lodi Mercury-Redstone 1A k testovacímu suborbitálnímu letu. Šlo o náhradu za neúspěšný let kabiny Redstone 1. Tentokrát se let do výšky 210 km podařil a mohly být otestovány všechny systémy kabiny pro prvního amerického astronauta.

Výhled na příští týden 

• Výjimečná konjunkce Jupiteru a Saturnu
• Zimní slunovrat
• výročí: První přistání Falconu 9
• výročí: Anders J. Lexell

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).