Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2019

6. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 6. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a vozítko Yutu 2. InSight na Marsu přikryla seismometr. SpaceX chystá zážeh motoru Raptor. Před 45 lety prolétl Mars 4 kolem Marsu a Mariner 10 kolem Venuše.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 4. února ve 22:04 SEČ. O víkendu se přiblíží na večerní obloze Marsu s Uranem.

Planety:
Mars (1 mag) a Uran (5,8 mag) najdeme večer vysoko nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−1,9 mag), Venuše (−4,3 mag) a Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, opět žádné skvrny. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice poblíž relativně jasné hvězdy theta UMa (3,2 mag). Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nyní pohybuje rychle, takže během týdne přejde z Panny do Lva.

Orientační mapka poloh komety C/2018 Y1 (Iwamoto) vždy v 0:00 SEČ daného dne (Guide)
Orientační mapka poloh komety C/2018 Y1 (Iwamoto) vždy v 0:00 SEČ daného dne (Guide)

Kosmonautika

Čínská sonda Chang’e 4 a vozítko Yutu 2 se probudili k činnosti po 14ti denní noci Podrobně se k nim vrací článek na Kosmonautix.cz.

SpaceX finišuje s testy nového motoru Raptor, jehož exemplář v plné velikosti byl nyní umístěn na testovací stand v Texasu.

InSight na Marsu během svého 66. dne pobytu umístila na seismometr SEIS kryt proti vlivům atmosféry. I slabý vítr by mohl ovlivnit měření.

5. února ve 22:01 SEČ je v plánu start rakety Ariane 5 s dvěma družicemi HS4-SGS1 (Hellas-Sat-4, SaudiGeoSat-1) a GSAT-31.

Výročí

5. února 1974 (45 let) proletěla sonda Mariner 10 kolem Venuše. Gravitační pole planety pomohlo sondu urychlit, aby mohla dosáhnout cíle – prolétnout kolem planety Merkur. Ultrafialové záběry atmosféry planety ukázaly v bezprecedentním detailu, jak je tento systém komplikovaný, ačkoli ve viditelném světle nelze skoro žádné struktury zpozorovat.

7. února 1824 (195 let) se narodil anglický astronom William Huggins. Společně se svou ženou byl průkopníkem v oboru spektroskopie. Všiml si, že nebeské objekty mají spektra plná emisních, nebo absorpčních čar. Poprvé pozoroval spektrum mlhoviny Kočičí oko v roce 1864. Všiml si také odlišnosti spektra mlhoviny v Orionu (emisní mlhovina) a mlhoviny v Andromedě (absorpční spektrum typické pro hvězdy). Koncem sedmdesátých let 19. století inspirován Henry Draperem fotografoval spektra nebeských objektů.

7. února 1984 (35 let) se uskutečnil zajímavý výstup do volného kosmu, když astronaut Bruce McCandless vykonal vycházku neupoután k mateřské lodi – raketoplánu Challenger. V rámci mise STS-41B tehdy vystoupil s pomocí jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit) na zádech. Díky tomu nemusel být připoután žádným lanem a vznášel se volně vedle lodi. Při tomto výstupu vznikl i jeden z nejznámějších záběrů historie kosmonautiky.

7. února 1999 (20 let) odstartovala mise Stardust. Jejím úkolem bylo přinést na Zemi vzorky kometárního prachu. Vydala se proto ke kometě 81P/Wild 2. Cestou pomocí aerogelu zachytávala také meziplanetární prach. Přistání návratového pouzdra proběhlo v roce 2006 a mohlo tak dojít k průzkumu vzorků. Sonda také vyfotografovala asteroid Annefrank, jádro samotné komety Wild 2 a v rámci prodloužené mise NExT navštívila v únoru 2011 také jádro komety Tempel 1, které předtím navštívila sonda Deep Impact a zasáhla ho projektilem.

10. února 1974 (45 let) proletěla sonda Mars 4 kolem Marsu. Nezapálil se totiž její brzdící motor a po průletu tak skončila na oběžné dráze kolem Slunce. Nedoplnila tak první oběžnici Marsu z roku 1971, americký Mariner 9. Stihla alespoň poslat 12 snímků.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Marsu a Uranu
  • Výročí: Mars 5 na oběžnou dráhu Marsu
  • Výročí: Galileo Galilei
  • Výročí: Vanguard 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Bruce McCandless, Stardust, Mariner 10, William Huggins, Mars 4, Vesmírný týden


47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie M110 (NGC205)

Další informace »