8. vesmírný týden 2012
Měsíc je kolem novu. Velmi mladý srpek Měsíce bude vidět od středy. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru se vynořuje jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. února v 19:00 SEČ.
Obloha:
Planety:
Merkur je v tomto týdnu mimořádně jasný (-1 mag), ale pohybuje se jen velmi nízko nad západním obzorem těsně po západu Slunce. Díky velké jasnosti se vyplatí jej hledat a měl by být snadno viditelný i pouhým okem, pokud bude průzračno.
Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je nejvýraznějším večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti 18" je osvětlený o něco více, než z poloviny.
Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Berana se po setmění sklání k jihozápadu, ale stále je viditelný velmi vysoko, což umožňuje spatřit řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 20.2. | 19:17 | 23.2. | Ió přechod 17:26-19:37, stín 18:38-20:48 | |
| 22.2. | 20:56 | 24.2. | Európa zákryt zač. 18:08 | |
| 25.2. | 18:27 | 26.2. | Ganymédés zákryt zač. 20:18 | |
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Mars (-1,1 mag) nalezneme v souhvězdí Lva. Pomalu se blíží březnová opozice se Sluncem, takže je viditelný dobře i v první polovině noci a jeho velikost již přesáhla 13". Na povrchu lze pozorovat polární čepičku a světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° od jasné hvězdy Spica. Největší výšky asi 30° nad jihem dosahuje před čtvrtou hodinou ranní. Kotouček má kolem 18". Zajímavější je pochopitelně prstenec dvojnásobných rozměrů.
Slunce má opět neobvykle nízkou aktivitu, což se může každým dnem změnit. Výskyt slunečních skvrn na povrchu si můžete zkontrolovat na aktuálním snímku z SDO.
Přelety ISS pokračují tento týden ve večerních hodinách. Pokud se chceme podívat na stanici ze Země, stačí si v tabulce kliknout na nejbližší velké město.
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Most |
| Ústí nad Labem | České Budějovice | Tábor |
| Liberec | Kolín | Jihlava |
| Pardubice | Hradec Králové | Brno |
| Prostějov | Olomouc | Zlín |
| Opava | Ostrava | Frýdek-Místek |
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.
Kosmonautika:
- Ke startu se chystá raketa Atlas V 551. Původní termín startu byl posunut nejdříve na středu kvůli špatnému počasí. Raketa vynese vojenský telekomunikační satelit.
- Z kosmodromu Bajkonur konečně odstartovala raketa Proton-M/Briz-M s telekomunikační geostacionární družicí SES-4.
- Evropská sonda Mars Express je opět v normálním provozu po více než čtyřměsíční pauze způsobené problémy s pamětí.
- Mars Reconaissance Orbiter pořídil další detailní záběry míst přistání amerických sond Phoenix a Spirit. Můžeme tak porovnat, jak vypadalo místo přistání Phoenixe v roce 2008 a letos. Také přistávací modul a štít Spirit jsou dosud dobře patrnými objekty v kráteru Gusev. Na snímku je přistávací část v levém dolním rohu a štít je nahoře jako světlý objekt na severním okraji kráteru Bonneville.
- Marsovský robot Opportunity je zaparkován na okraji velkého kráteru Endeavour a snaží se přežít zimu s velmi zaprášenými solárními panely.
Výročí
- 20. února 1962 (50 let) úspěšně vynesla na oběžnou dráhu raketa Atlas kosmickou loď Mercury, Friendship 7, s astronautem Johnem Glenem na palubě. Americká kosmonautika tak oficiálně slaví 50 let (nepočítáme-li balistické skoky do vesmíru Sheparda a Grissoma v roce 1961). Tiskovou zprávu k výročí připravil Milan Halousek, slavnostní stránku připravila i NASA.
- 23. února 2002 (10 let) zemřel Záviš Bochníček, čestný člen České astronomické společnosti. Známý je především jako popularizátor astronomie a kosmonautiky. Většinu života strávil na Slovensku. Vzpomínku sepsal Jiří Grygar v Kosmických rozhledech 4/2002 str. 8.
- 24. února 1987 (25 let) byl zaznamenán výbuch supernovy v blízkém Velkém magellanově mračnu, průvodci naší Galaxie. Supernova 1987A je tak nejlépe prozkoumanou supernovou v historii. Její vzdálenost od nás je pouze 168 tisíc světelných roků. To ale znamená, že hvězda vybuchla před 168 tisíci lety a dnes už po ní zbyla jen mlhovina a uvnitř patrně neutronová hvězda. Vzhledem k tomu, že tato hvězda nebyla dosud detekována, není ani vyloučeno, že se dále zhroutila do podoby černé díry. Další podrobnosti také v angličtině.
- 25. února 1972 (40 let) zemřel Jan Kvíčala, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti z roku 1940.
Výhled na příští týden:
- Bernard Lyot, významný francouzský astronom
- Veněra 13, přistála na Venuši
- Pioneer 10, start první sondy k Jupiteru a ke hvězdám
Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.
p_blankSupernova 1987A
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
