Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V pátek 20. března nastane částečné zatmění Slunce

V pátek 20. března nastane částečné zatmění Slunce

Časový průběh částečného zatmění Slunce 20. 3. 2015

V dopoledních pátečních hodinách 20. března 2015 se nad územím České republiky odehraje velmi výrazné částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje asi tři čtvrtiny průměru slunečního disku. Při zatmění bude možné vyhledat na nebi i planetu Venuši. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026 a zároveň poslední u nás viditelné v tomto desetiletí. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu. 20. března také nastane jarní rovnodennost, a to ve 23 hodin 44 minut, začne astronomické jaro. 

Zatmění Slunce vzniká v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, hovoříme o úplném zatmění Slunce a při jeho pozorování jsme svědky bez nadsázky dech beroucího představení.  Je-li Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dál od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak pozorujeme rovněž nezvyklé, tzv. prstencové zatmění Slunce. V obou případech je zatmění pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi, kde se velkou rychlostí pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo tento pás je pak zatmění pozorovatelné jako částečné a zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.

Zatmění v pátek 20. března se odehraje jako úplné v Severním moři, kde jej na pevnině spatří pozorovatelé z  Faerských ostrovů nebo na Špicberkách.  V České republice spatříme velmi výrazné částečné zatmění, při kterém Měsíc shora zakryje okolo 73 % průměru slunečního disku (na území České republiky se hodnota pohybuje od 70 do 75 %), což je největší zatmění, jaké na našem území uvidíme až do 12. srpna 2026.

Venuše během částečného zatmění Slunce 20. 3.. 2015. Data: Stellarium
Venuše během částečného zatmění Slunce 20. 3.. 2015. Data: Stellarium
Úkaz v Česku proběhne nad obzorem v celém průběhu, a to v pátečních dopoledních hodinách. Na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky (nedaleko města Kouřim) vyjde Slunce v 6 hodin a 6 minut. První kontakt Měsíce se slunečním diskem přijde až o více jak tři hodiny později, v 9 hodin 37 minut.  Slunce v té době  najdeme  30°  vysoko  nad jihovýchodním obzorem a Měsíc v té chvíli začne „ukrajovat“ naší mateřskou hvězdu z pravého horního okraje. Jak čas poplyne, zatmění bude výraznější a temná silueta Měsíce v novu se bude postupně přesouvat doleva přes horní polovinu Slunce. Maximum úkazu, kdy Měsíc ukousne přes 73 procent slunečního disku (platí pro tyto souřadnice středu Evropy), se odehraje v 10 hodin 46 minut. Slunce do té doby vystoupá do výšky 37° nad jiho-jihovýchodní obzor. Zájemci mohou své dalekohledy přesunout asi 33° východně od částečně zakrytého Slunce k planetě Venuši, která by za dobrých podmínek mohla být viditelná i pouhýma očima. Po dosažení maximálního zákrytu se Měsíc začne pomalu odsouvat k levému hornímu okraji, kde v 11 hodin 58 minut sluneční kotouč opustí. Ke konci úkazu pak Slunce vystoupá do výše téměř 40° nad jižní obzor. Průběh úkazu na území České republiky se liší v minutách. Podrobnější informace pro jednotlivá místa jsme pro vás proto připravili na stránce www.astro.cz/zatmeni.

Při pozorování slunečního zatmění je třeba dbát na bezpečnost! Ačkoliv půjde o opravdu výrazné zatmění, nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku! Doporučujeme použít speciální brýle pro pozorování zatmění, které jsou k dostání na hvězdárnách, folii Baader AstroSolar k zakoupení například u firmy SUPRA (www.supra-dalekohledy.cz/clanky/pozorovani-slunce/), případně svářečský filtr stupně 13 a vyššího.  Další informace naleznete na stránce www.astro.cz/bezpecnost.

Pro plný zážitek z pozorování doporučujeme navštívit některou z hvězdáren. České hvězdárny i různé astronomické spolky po celé republice budou pořádat mimořádná pozorování úkazu spojená s bohatým doprovodným programem. Seznam institucí a jejich nabízený program najdete na stránce www.astro.cz/zatmeni_cr. Těšit se proto můžete nejen na bezpečné pozorování zatmění přes velké hvězdářské dalekohledy, ale rovněž na nejrůznější optické pokusy, přednášky či projekce úplného  zatmění  přes  internetový  webcast  z  pásu  totality.   Otevřeno   pro   veřejnost  bude  mít i ondřejovská hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR. Hvězdárna a planetárium Brno pro veřejnost připravila krátké informační video: http://zatmeni.hvezdarna.cz/.

Za úplným zatměním do Severního moře vycestovaly české vědecké expedice. Pod vedením brněnského matematika prof. Miloslava Druckmüllera z Vysokého učení technického a americké astronomky prof. Shadii Habbalové z Univerzity v Honolulu budou úkaz koordinovaně pozorovat skupiny zejména českých astronomů. Právě čeští odborníci si získali za posledních 9 let světové renomé při výzkumu Slunce prostřednictvím slunečních zatmění. Výsledky by měly podpořit současný výzkum Slunce prostřednictvím družicových dat, jejichž matematické zpracování je nyní zájmem jmenovaných vědců. Pozorování bude probíhat jak na Faerských ostrovech a Špicberkách, tak z lodě a rovněž z letadla vysoko nad případnou oblačností.

Jde o poslední sluneční zatmění v České republice na příštích 6 let. Úkaz si proto nenechte ujít. Nicméně hned od roku 2021 nás čeká bohatá "sezóna". Mezi lety 2021 – 2030 budeme moci spatřit v České republice až 7 částečných slunečních zatmění. Hned první z této dekády, které se odehraje 10. června 2021, uvidíme v celém průběhu. Půjde o malé částečné zatmění, při němž Měsíc ukrojí přibližně 17 procent průměru slunečního kotouče. Zatmění bude zajímavé i tím, že jako prstencové jej lidé budou moci pozorovat přímo na severním pólu, kde potrvá 3 minuty 48 sekund. Předchozí částečné zatmění Slunce nad naším územím proběhlo 4. ledna 2011. Nejbližší úplné zatmění Slunce u nás proběhne 7. října 2135.

Doporučujeme:

[1]  www.astro.cz/zatmeni
       Podrobné informace o úkazu na Astro.cz
[2]  www.astro.cz/zatmeni_cr
       Akce pořádané v ČR k příležitosti úkazu
[3]  www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/
       Stránky prof. Miloslava Druckmüllera
       – autora světově unikátních snímků slunečních zatmění
[4]  www.astro.sci.muni.cz/zatmeni
       Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad Českou republikou

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 207 ze 16. 3. 2015 můžete stahovat v DOC a PDF.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Sluneční zatmění, Zatmění , Částečné zatmění Slunce


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »