Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Umělecká představa ultramasivní černé díry v centru vzdálené galaxie
Autor: NASA/JPL-Caltech

Pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory astronomové zřejmě objevili důkazy existence nejhmotnějších černých děr, jaké byly doposud pozorovány. „Černá díra je neviditelným vesmírným objektem, jehož gravitační působení je tak silné, že žádná hmota a dokonce ani světlo ji nemůže opustit – přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír,“ říká profesorka Julie Hlavacek-Larrondo, Department of Physics, Université de Montréal, Kanada.

Černá díra vzniká nejčastěji v případě, když hmotná hvězda umírá a dojde k jejímu smrštění. Nejvíce fascinující záležitostí, pokud se týká černých děr, je skutečnost, že zakřivují časoprostor ve svém okolí. V souladu s Einsteinovou teorií relativity čas plyne mnohem pomaleji v silném gravitačním poli těchto kolosálních nebeských objektů,“ dodává Julie Hlavacek-Larrondo.

Při pátrání po velmi hmotných černých dírách Julie Hlavacek-Larrondo se svými spolupracovníky studovala 72 galaxií v centru známé nejjasnější a nejhmotnější kupy galaxií. Vypočítali hmotnosti černých děr objevených v této kupě galaxií, která je od Země vzdálená 3,5 miliardy světelných roků, a to na základě analýzy rádiového záření a rentgenové emise.

Výsledky ukazují, že hmotnosti černých děr jsou zhruba 10× větší než původně vyplývalo z výpočtů využívajících odlišnou metodu, která předpokládala, že černé díry rostou společně s mateřskými galaxiemi. Kromě toho u téměř poloviny ze vzorku černých děr bylo odhadnuto, že jejich hmotnost je přinejmenším 10 miliard hmotností Slunce. To je zařazuje do třídy extrémně hmotných objektů, které astronomové označují termínem „ultramasivní černé díry“.

Vizualizace ultramasivní černé díry objevené ve vzdálené kupě galaxií Autor: NASA
Vizualizace ultramasivní černé díry objevené ve vzdálené kupě galaxií
Autor: NASA
Objevili jsme černé díry, které jsou mnohem větší a mnohem hmotnější, než jsme předpokládali,“ říká spoluautor článku Mar Mezcua, postgraduální vědecký pracovník na Institutu kosmických výzkumů (Institute of Space Sciences) ve Španělsku. „Mohou být tak velké buď proto, že se tak již zrodily, nebo protože jim počáteční ideální podmínky umožnily vyrůst velmi rychle v průběhu miliard roků. V tuto chvíli nemáme žádnou možnost se to dozvědět.“

Víme, že černé díry jsou mimořádně výjimečnými objekty, takže není překvapením, že většina těchto extrémních exemplářů se vzpírá pevně zavedeným zákonům, které platily doposud,“ říká Julie Hlavacek-Larrondo.

Objev pomůže astronomům nejen lépe porozumět vývoji stavebních bloků našeho vesmíru, ale zanechává nám novou zajímavou otázku – jak vůbec černé díry podobné těmto neuvěřitelně velkým monstrům vznikly?

Galaxie jsou základními stavebními bloky vesmíru. Abychom porozuměli jejich vzniku a vývoji, musíme nejdříve porozumět těmto ultramasivním černým dírám,“ dodává Julie Hlavacek-Larrondo z Université de Montréal.

Nejmenší a nejčetnější hvězdné černé díry vznikají jako konečné stadium vývoje velmi hmotných hvězd. V centrech téměř všech galaxií jsou usazeny tzv. supermasivní černé díry, jejichž hmotnosti dosahují několika miliónů až miliard hmotností Slunce. V případě nového objevu byly nalezeny důkazy existence ještě hmotnějších monster, nacházejících se v centrech galaxií. Astronomové pro ně použili označení ultramasivní černá díra.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Chandra X-ray Observatory, NASA, Ultramasivní černá díra, Kupa galaxií


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »