Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Webbův teleskop prozkoumal mlhovinu umírající hvězdy připomínající lebku

Webbův teleskop prozkoumal mlhovinu umírající hvězdy připomínající lebku

Mlhovina PMR 1, zvaná "odhalená lebka" na snímku přístroje MIRI vesmírného teleskopu Jamese Webba.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Image Processing: Joseph DePasquale (STScI)

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil velmi zajímavé a detailní záběry mlhoviny vzniklé díky zániku hvězdy. Tyto snímky se nápadně podobají průhledné kosmické lebce, která odhaluje „mozek“ uvnitř. Mlhovina, oficiálně pojmenovaná PMR 1, vzniká, když stárnoucí hvězda vyvrhuje své vnější vrstvy.

Mlhovina PMR 1 je oblak plynu a prachu, který se podivuhodně podobá mozku v průhledné lebce, což inspirovalo vědce k přezdívce „Mlhovina odhalená lebka“. Webb zachytil její neobvyklé rysy v blízkém infračerveném oboru i na středních vlnách IR oboru pomocí dvou přístrojů, které odhalují detaily mlhoviny.

Na snímcích vidíme zřetelně vnější obálku plynu, složenou převážně z vodíku, která byla vyvržena jako první. Vnitřní oblak s bohatou strukturou obsahuje směs různých plynů. Jak Webbova kamera NIRCam (Near-Infrared Camera), tak i přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) ukazují výraznou tmavou linii, která na snímku prochází shora dolů středem mlhoviny a rozděluje tak zdánlivou strukturu připomínající mozek na dvě mozkové hemisféry.

Dva různé pohledy na mlhovinu s označením PMR 1 a přezdívkou "odhalená lebka", protože vnější vodíková obálka připomíná otevřenou lebku a hmota uvnitř mlhoviny odhalený mozek. Snímek vlevo v blízkém infračerveném oboru pořídila kamera NIRCam, vpravo je středněvlnný infračervený pohled z kamery MIRI. Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Image Processing: Joseph DePasquale (STScI)
Dva různé pohledy na mlhovinu s označením PMR 1 a přezdívkou "odhalená lebka", protože vnější vodíková obálka připomíná otevřenou lebku a hmota uvnitř mlhoviny odhalený mozek. Snímek vlevo v blízkém infračerveném oboru pořídila kamera NIRCam, vpravo je středněvlnný infračervený pohled z kamery MIRI.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Image Processing: Joseph DePasquale (STScI)

Díky rozlišení Webba máme indicie, že tato linie by mohla souviset s výbuchem nebo výronem plynu z centrální hvězdy, k němuž obvykle dochází, když se vytvoří lalokovité výtrysky v opačných směrech. Důkazem toho je zejména horní část mlhoviny na Webbově snímku, kde to vypadá, jako by plyn byl vyvrhován zvnitřku ven.

Ačkoli ještě o této mlhovině mnoho nevíme, zdá se, že ji vytváří hvězda na konci svého „života“. Ve svých konečných fázích hvězdy odvrhují své vnější vrstvy. Z kosmického hlediska se jedná o dynamický a poměrně rychlý proces. Webb zachytil okamžik těsně před koncem života této hvězdy. Co se nakonec stane, bude záviset na hmotnosti hvězdy, která zatím nebyla určena. Pokud je dostatečně hmotná, exploduje jako supernova. Méně hmotná hvězda podobná Slunci by však pouze pokračovala ve vyvrhování vrstev, až zůstane odhaleno pouze její jádro v podobě hustého bílého trpaslíka, který bude v průběhu věků nadále chladnout.

Bílý trpaslík má obvykle velikost Země, ale je stokrát hmotnější. Čajová lžička jeho hmoty by vážila více než větší automobil. V astronomickém kroužku by vám ale možná řekli, že byste tu hmotu nechtěli mít v kapse, protože možná byste se propadli do sklepa a ještě by vám tam explodovala. Bílý trpaslík sám o sobě nevytváří žádné nové teplo, takže se během miliard let postupně ochlazuje. Navzdory svému názvu vyzařují bílí trpaslíci celé spektrum barev od modré do červené. Je to vlastně podobné, jako když sluneční bílé světlo pronikne kapkou vody a rozloží se na barvy duhy. Vědci někdy zjistí, že bílé trpaslíky obklopují prachové disky, trosky a dokonce i planety – zbytky z původní planetární soustavy, když byla hvězda ještě červeným obrem. Také Slunce čeká tento osud a asi za 10 miliard let tu po fázi obra zůstane bílý trpaslík.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mlhovina PMR 1 z JWST (esawebb.org)
[2] Mlhovina PMR 1 a další z dalekohledu Spitzer



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mlhovina Lebka, PMR 1


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce

Poslední zimní západ úplňkového Měsíce v tomto roce nad Svatým kopečkem v Mikulově.

Další informace »