Obálky kolem kataklysmatické hvězdy Z Cam, první SR/ČR kolektivní astrofotografie

Uznání a copyright: Karel Kolomazník (http://)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2026 obdržel snímek 
Karla Kolomazníka s kolektivem
 „Obálky kolem kataklyzmatické hvězdy Z Cam“

Vítězná fotografie červnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je v rámci dosavadní soutěže poněkud netradiční. I když jsme již měli snímky s více autory, a dokonce pořízené více přístroji, deset autorů a devět různých teleskopů, tak to tu ještě doopravdy nebylo. 
Snímek vznikl v rámci pozorovací kampaně Sekcie premenných hviezd a exoplanét a Sekcie astronomickej fotografie Slovenskej astronomickej spoločnosti pri SAV a Slovenského zväzu astronómov. Jejím cílem bylo pozorování málo jasných pozůstatků po vzplanutí rekurentních nov. S rozvojem pozorovací techniky, a to i té amatérské, ruku v ruce s novými až téměř „zázračnými“ numerickými metodami zpracování obrazu a samozřejmě s nadšením amatérských pozorovatelů oblohy vznikají úplně nové možnosti astronomického bádání. Samozřejmě to neplatí ve všech oborech astronomického výzkumu, ale ukazuje se, že amatérští astronomové se již často nabažili líbivých snímků a hledají cesty ke smysluplnému vědeckému využití svého přístrojového, časového i osobního potenciálu.
Jednou z takových oblastí je například získávání obrazů málo jasných mlhovin, tvořících pozůstatky po opakovaných vzplanutích nov. Na rozdíl od běžného zbytku novy (nova remnant), který vznikne po jednom jediném výbuchu novy a po pár desítkách či stovkách let se rozplyne, super-remnant je obří obálka z plynu a prachu, která se formuje tisíce až miliony let. Vzniká kolem tzv. rekurentních nov. To jsou dvojhvězdy tvořené bílým trpaslíkem a běžnou hvězdou (často červeným obrem). Bílý trpaslík ze svého společníka vysává materiál, který se hromadí na jeho povrchu. Když tlak a teplota dosáhnou kritického bodu, dojde k termonukleární explozi – nově. Tento proces se u rekurentních nov opakuje klidně každých několik let či desetiletí.
A jak tedy vzniká super-remnant? Každý jednotlivý výbuch vyvrhne materiál do okolního vesmíru. Tento materiál naráží do mezihvězdného prostředí a do hmoty z předchozích výbuchů. Postupem času (po statisících výbuchů) se tak kolem dvojhvězdy vytvoří gigantická, permanentní bublina. Zatímco běžné zbytky nov mají velikost v řádu světelných týdnů či měsíců, super-remnant může mít v průměru desítky až stovky světelných let. Dosahují tak velikostí, které si nezadají se zbytky po obřích supernovách. Tyto struktury existují stovky tisíc až miliony let, protože jsou neustále „přiživovány“ novými a novými výbuchy z centra. Rekurentní novy jsou hlavními kandidáty na vznik supernovy typu Ia. Pokud bílý trpaslík díky neustálému nabírání hmoty překročí tzv. Chandrasekharovu mez, zhroutí se a exploduje jako supernova. Objev super-remnantu je tedy jako nalezení „kouřící zbraně“ – ukazuje nám, kde přesně k takovému gigantickému výbuchu v budoucnu dojde.
Proč jsou taková pozorování důležitá? Supernovy se v astronomii používají jako „standardní svíčky“ pro měření vzdáleností ve vesmíru a zkoumání temné energie. Studiem super-remnantů můžeme lépe pochopit, jak systémy, které k těmto supernovám vedou, fungují před samotným finálním výbuchem. Dále tato pozorování můžeme využít ke studiu vlastností lokálního mezihvězdného prostředí.
Autoři využili jak zrcadlové, tak čočkové dalekohledy s průměry od 100 do 500 mm průměru i s různými filtry k pořízení rozsáhlého soubor snímků, které spojili do výsledného obrazu okolí kataklyzmatické dvojhvězdy Z Cam. A tento snímek též zaslali do soutěže. 
Za porotu soutěže i za Českou astronomickou společnost a jistě i za všechny čtenáře gratulujeme nejen k vítězství, ale zejména k jejímu pořízení a přejeme jasné nebe k získání dalších zajímavých snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Lokality v SR/ČR/Španělsku

Datum pořízení: v průběhu roku 2025

Optika: různé

Montáž: různé

Snímač: různé

Zpracování:

Celý popis zpracování je poměrně složitý, protože je použitých mnoho různých dalekohledů i kamer. Velkou výzvou bylo zpracování fotografií, co mají rozdílné zorné pole tak, aby nevznikaly "poškozené oblasti" na okrajích polí. Dále pak správné váhování fotografií podle toho, jaký užitečný signál v nich byl obsažen. Celý proces normalizace a integrace fotografií proběhl v programu Pixinsight.

Postup:

Doplnenie (z emailu autora):

astrophoto.kozmos.sk je naša kampaň, ktorá zdužuje amatérske ďalekohľady a jeden ďalekohľad Vihorlatskej hvezdárne v Humennom. V porovnaní s Condorom máme väčšiu zbernú plochu, ale omnoho menej dostupného pozorovacieho času. Tiež je omnoho náročnejšie spracovať snímky z úplne rozdielnych aparatúr. Parametre jednotlivých prístrojov sú v nasledujúcej tabuľke: 

	Optika	Kamera	Pole [obl. min.]	Operátor	Lokalita
T1	Newton 300/1200	MII C3-61000	103 × 68.8	K. Kolomazník	AO Kolonické sedlo
T2	Newton 406/1800	MII C4-16000	70.4 × 70.4	P. A. Dubovský, R. Adam	AO Kolonické sedlo
T3	Refraktor 100/412.5	QHY268M	196 × 129	R. Barsa	AO Kolonické sedlo
T4	Newton 350/1400	Atik APX60 Mono	88 × 59	D. Volný	Stupava
T5	Refraktor 102/560	SV605MC	67.8 × 67.8	M. Mančuška	Boldog
T6	Newton 250/1000	ZWO ASI1600MM	61 × 46	M. Gnida	Veľké Chlievany
T7	Refraktor 130/910	ZWO ASI 6200MM	136 × 91	A. Kováč	Trevinca, Španielsko
T8	Newton 250/950	ZWO ASI 2600MM	85 × 57	P. Jurista	Martin
T9	Newton 500/2000	FLI PL16803	36.8 x 36.8	P. Kollárik	Šenkvice