Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2026  >  Červenec  >  Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Uznání a copyright: Václav Kubeš (https://i.ibb.co/dJPFYm31/NGC6888-RGBv2.jpg)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek 
Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“

„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento širokoúhlý astrofotografický snímek zachycuje jednu z nejzajímavějších a dynamicky bohatých oblastí letní oblohy v souhvězdí Labutě. Dominuje mu komplex emisních mlhovin tvarovaných silným hvězdným větrem a zářením masivních hvězd.
Dominantním objektem v pravé horní části snímku je emisní mlhovina NGC 6888, vzdálená od Země přibližně 5 000 světelných let. Mlhovinu vytvořila masivní hvězda typu Wolf-Rayet s označením WR 136, nebo též HD 192163, která se nachází v jejím centru. Hvězda před zhruba 250 000 lety odvrhla své vnější obálky během životní fáze červeného veleobra. Rychlý hvězdný vítr, dosahující rychlosti přes 2 000 km/s, naráží do staršího pomalejšího materiálu, stlačuje jej a rázovými vlnami zahřívá na vysoké teploty. Modrozelená vnější obálka tvořená ionizovaným kyslíkem [O III] tvoří zářící bublinu obklopující vnitřní vláknitou strukturu zářícího vodíku (Hα). Ta dává mlhovině její charakteristický srpkovitý tvar. Ten dal mlhovině i její jméno. Objevil ji astronom William Herschel v září roku 1792. Při pozorování svým zrcadlovým dalekohledem ji tehdy popsal jako slabý svítící paprsek v blízkosti dvojhvězdy, kterou byla centrální hvězda WR 136.
V levé dolní části snímku se nachází extrémně slabá a téměř dokonal sférická struktura známá jako Mýdlová bublina. Na rozdíl od jasné NGC 6888 byla tato planetární mlhovina objevena až v roce 2008 amatérským astronomem Davem Jurasevichem na digitálních snímcích. Tyto úzkopásmové obrázky v čáře vodíku Hα pořizoval z observatoře Mount Wilson v Kalifornii. Použil k tomu malý, 160 mm refraktor s CCD kamerou a úzkopásmovým Hα filtrem. Jen o několik dní později objekt nezávisle identifikovali také amatérští astronomové Mel Helm a Keith Quattrocchi na vlastních úzkopásmových snímcích z observatoří Sierra Remote Observatories. Po nahlášení objevu astronomové zpětně zkoumali starší historické snímky. Zjistili, že Mýdlová bublina byla velmi slabě patrná již na fotografických deskách v rámci Druhé palomarské přehlídky oblohy (POSS-II) z počátku 90. let, zhruba 16 let před oficiálním objevem.
Kvůli své extrémně nízké plošné jasnosti unikala po staletí vizuálnímu i fotografickému pozorování. Jde o klasickou planetární mlhovinu – rozpínající se obálku plynu odvrženou umírající hvězdou podobnou našemu Slunci na konci jejího vývoje.
Snímek využívá techniku úzkopásmového fotografování s mapováním emisních čar vodíku Hα a dvojnásobně ionizovaného kyslíku [O III]. Redukce světelného znečištění a zdůraznění plynných obálek umožňuje vyniknout jak jemným modrozeleným [O III] strukturám obou mlhovin, tak červeným Hα vláknům pozadí, kterými je celá Mléčná dráha v souhvězdí Labutě protkána.
Obě mlhoviny představují zcela odlišná stádia hvězdného vývoje. Srpková mlhovina je výslovně produktem obří, extrémně svítivé a masivní hvězdy na samém konci jejího krátkého života. Její centrální hvězda WR 136 spálí své palivo během pouhých několika milionů let a celé divadlo vyvrcholí v dohledné astronomické budoucnosti (během několika set tisíc let) gigantickým výbuchem supernovy. Zůstane po ní buď neutronová hvězda, nebo černá díra. Naproti tomu Mýdlová bublina je tichým pomníkem hvězdy mnohem podobnější našemu Slunci. Takové hvězdy žijí miliardy let a na konci svého života odvrhnou své vnější obálky jako planetární mlhovinu, přičemž zanechají pomalu chladnoucího bílého trpaslíka. 
Na závěr bychom rádi i za Českou astronomickou společnost jakožto garanta soutěže i za její porotu autorovi pogratulovali k úspěšné, krásné a také poučné fotografii a popřáli mnoho dalších podobných pohledů do nebes.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Strakonice

Datum pořízení: 25.06.2026

Optika: TS 130/910

Montáž: SW EQ6-R

Snímač: ZWO ASI 2600MM

Zpracování:

PixInsight

Štítky: ČAM


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »