Pozorování proměnných hvězd má u nás dlouhou tradici. I přes pokrok techniky a vznik robotických přehlídek oblohy stále platí: Proměnných hvězd je příliš mnoho a profesionální astronomové je nestíhají pozorovat. I z tohoto důvodu je o pozorování zájem a česká Sekce proměnných hvězd a exoplanet patří mezi nejaktivnější a nejúspěšnější světové skupiny.
Pozorovatelé proměnných hvězd mají k dispozici mnoho pomůcek a funkcí šitých na míru. Nachází se na proměnářském portálu var.astro.cz.
Web Sekce proměnných hvězd a exoplanet Autor: SPHE.
Velký výběr
Protože proměnných hvězd jsou stovky tisíc, má každý pozorovatel velký výběr, a může pozorovat každou hvězdu, která ho zaujme, a kterou je schopen sledovat svou technikou.
Mnohem výhodnější je ale netříštit síly a spolupracovat na sledování určité skupiny hvězd. Přináší to obvykle lepší výsledky. U nás se pozorují zejména zákrytové dvojvězdy - ty je třeba sledovat po několik hodin během noci a fyzické proměnné hvězdy - u většiny stačí několik minut pozorování danou noc, ale je třeba je měřit opakovaně během roku.
Ozvěte se
Pokud si myslíte, že by Vás pozorování proměnných hvězd zaujalo, ale nevíte přesně, jak začít, ozvěte se, zeptejte se. Je to nejspolehlivější způsob, jak se vyvarovat přehmatů a jak netápat. Své vlákno mají proměnné hvězdy na navštěvovaném diskuzním fóru. Nejlepší je samozřejmě kontaktovat vedení Sekce, buď přes sekční Facebook nebo emailem.
Přijeďte
I když se dá komunikovat po internetu, osobní setkání je nenahraditelné. Sekce pořádá každý rok minimálně dvě pravidelné akce. Během letních prázdnin si na týdenním Praktiku v Peci pod Sněžkou účastníci přímo vyzkouší pozorování proměnných hvězd. I úplní začátečníci jsou vítáni! Druhou akcí je Konference o výzkumu proměnných hvězd konající se v listopadu. Na ní se prezentují především výsledky pozorování.
Skupinová fotografie z praktika Autor: Martin Mašek
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
Pozorování proměnných hvězd na praktiku Autor: Martin MašekSekce byla založena již v roce 1924. Její činnost spočívá především v koordinaci pozorování proměnných hvězd (a v posledních letech i exoplanet – planet obíhajících jiné hvězdy, než je Slunce), pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a pozorovacích praktik. Sekce vydává odborný mezinárodní elektronický žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV).
Na webových stránkách sekce (var.astro.cz) naleznou zájemci návody na pozorování proměnných hvězd a všechny služby, které k pozorování potřebují. Pozorovatelé mohou svá data ukládat do databází nebo si vypsat časové předpovědi minim jasností zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes disk mateřské hvězdy. Sekce též spravuje katalog nových proměnných hvězd, které objevili čeští astronomové. Katalog již obsahuje stovky záznamů.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773.
Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli.
Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop
203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats
4.3. až 12.4.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
