Astronomie ve školní výuce

... anebo několik námětů, jak se věnovat astronomii ve škole a mimo školu

Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. Tento článek mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit. Článek je v současnosti pod názvem „Astronomie ve škole a mimo školu“ posuzován v rámci recenzního řízení časopisu Matematika-fyzika-informatika.

Obsah:

• Úvod
• Historie a současnost výuky astronomie u nás (k roku 2016)
• Astronomie ve školním vzdělání prakticky
• Astronomie v mimoškolním vzdělávání
• Závěr: Inspirace (nejen) pro učitele
• Literatura a odkazy

 

ÚVOD

Výuka astronomie na našich základních a středních školách má za sebou historii dlouhou desítky let. Názor na to, proč a jak astronomii vyučovat, prošel za tu dobu značnými změnami. V dnešní době se vzdělávací dokumenty soustředí v první řadě na vytváření klíčových kompetencí a astronomie, obsažená dříve ve školních osnovách, z oficiálních dokumentů do značné míry vymizela. Z pohledu některých astronomů je to nepříjemná zpráva. Ovšem jak si uvědomují mnozí učitelé, nemusí povědomí o vesmíru ani tímto krokem utrpět a astronomii můžeme stále využívat jako nástroj ke splnění předepsaných cílů. Tento článek se pokouší zmapovat takové možnosti žáků a učitelů ve škole a především mimo ni.

Poznamenejme, že nebudeme v článku důsledně rozlišovat mezi astronomií a astrofyzikou a pro stručnější zápis použijeme označení „astronomie“ i pro spíše fyzikální partie věd o vesmíru.

HISTORIE A SOUČASNOST VYUČOVÁNÍ ASTRONOMII (aktuální k roku 2016)

Astronomie byla načas zavedena jako povinný předmět roku 1953 [1]. Slovy autora J. Grygara „ideologicky podbarvený projekt“ ztroskotal po čtyřech letech především na nevhodné volbě učebnice a nedostatečných znalostech pedagogů. Od té doby v Československu ani České republice nebyla astronomie jako samostatný povinný předmět nikdy plošně zavedena, ale dále se objevovala v osnovách dalších předmětů, například fyziky a zeměpisu. Zavedení rámcových vzdělávacích programů (RVP) umožnilo výuku astronomie dále omezit, nebo naopak využít volnost škol k jejímu rozšíření. Od školního roku 2014/15 tak vesmír tvoří například kostru výuky fyziky podle Školního vzdělávacího plánu (ŠVP) Gymnázia Jana Keplera v Praze.

Podívejme se, ve kterých vzdělávacích oborech a v jaké podobě dnes můžeme astronomické učivo nalézt v RVP pro základní vzdělávání [2]. Výběr byl proveden autorem. Konkrétní indikátory splnění očekávaných výstupů jsou v případě tematického okruhu Vesmír shrnuty ve Standardech pro základní vzdělávání z fyziky [3], včetně ilustračních úloh. Standardy však mají ve fyzice pro školy pouze doporučující charakter.

• Vzdělávací obor Člověk a jeho svět
  • Lidé a čas
    • Učivo – orientace v čase a časový řád (kalendáře, letopočet, roční období)
  • Rozmanitost přírody
    • Očekávané výstupy – vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období
    • Učivo – Vesmír a Země (sluneční soustava, den a noc, roční období)
• Vzdělávací obor Fyzika
  • Elektromagnetické a světelné děje
    • Učivo – vlastnosti světla (zatmění Slunce a Měsíce)
  • Vesmír
    • Očekávané výstupy – objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet
    • Očekávané výstupy – odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností
    • Učivo – sluneční soustava (její hlavní složky, měsíční fáze)
    • Učivo – hvězdy (jejich složení)
• Vzdělávací obor Přírodopis
  • Neživá příroda
    • Očekávané výstupy – objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života
    • Očekávané výstupy – rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků
    • Učivo – Země (vznik a stavba Země)
    • Učivo – vývoj zemské kůry a organismů na Zemi (geologické změny, vznik života)
• Vzdělávací obor Zeměpis (Geografie)
  • Přírodní obraz Země
    • Očekávané výstupy – zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy
    • Učivo – Země jako vesmírné těleso (tvar, velikost a pohyby Země, střídání dne a noci, střídání ročních období, světový čas, časová pásma, pásmový čas)

Mnohem skrovnější je potom zastoupení astronomických témat v RVP pro gymnázia [4] (seznam byl opět vytvořen autorem).

• Vzdělávací obor Geografie
  • Přírodní prostředí
    • Očekávané výstupy – porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy
    • Učivo – Země jako vesmírné těleso (tvar a pohyby Země, střídání dne a noci, střídání ročních období, časová pásma na Zemi, kalendář)
• Vzdělávací obor Geologie
  • Složení, struktura a vývoj Země
    • Učivo – geologická historie Země (geologická období vývoje Země, změny polohy kontinentů)
• Vzdělávací obor Dějepis
  • Počátky novověku
    • Očekávané výstupy – rozpozná nové filosofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14.-17. století, zhodnotí jejich praktické dopady

Zajímavé je ovšem zastoupení astronomie v RVP pro střední odborné vzdělávání [5], kde je mnohdy astronomie zahrnuta podrobněji než v RVP G. Např. v celkem 275 dokumentech RVP pro SOŠ jsme nalezli 230 dokumentů, obsahujících dohromady 938 výskytů řetězce „vesmír“. Téma je rozpracováno především v RVP pro obor vzdělání Kombinované lyceum (např. pohyby nebeských objektů pozorovatelné na obloze, určování rychlosti a vzdálenosti galaxií, spektrální analýza a další). Postavení a pohyby Země jsou podrobněji rozepsány v RVP pro obor vzdělání Přírodovědné lyceum, v obsahovém okruhu Environmentální příprava v části Geografie. RVP pro další SOŠ vesměs obsahují podobné astronomické učivo a očekávané výstupy jako RVP ZV. I to je však více než v případě RVP G. Nabízí se otázka, zda je zjištěný rozdíl mezi gymnaziálním vzděláváním a vzděláváním na jiných středních školách záměrný a žádoucí.

Vidíme tedy, že současné závazné dokumenty učitele k výuce astronomie příliš nevybízejí. Přesto však zařazení astronomických poznatků do výuky stojí za zamyšlení. Některé studie a možná i osobní zkušenost čtenáře ukazují, že takový krok může být pro žáky motivační. Výzkumy o názorech žáků, zahrnující otázky týkající se zájmu o výuku astronomie, jsou shrnuty například v článcích Kekule a Žáka [6], Lavonena a kol. [7] a Sjøberga [8]. Astronomická témata se zde řadí z hlediska atraktivnosti na první příčky pomyslných žebříčků.

V tomto článku shrneme možnosti, jak astronomii zařadit do výuky. V případě školního vzdělávání půjde zčásti o rešerši starších prací, které se tématu věnují. Těžiště našeho zájmu pak bude ležet v oblasti mimoškolního vzdělávání. Jde o oblast u nás v literatuře nezkoumanou, a přesto důležitou. Právě vzhledem k relativní absenci astronomie v rámci školní docházky vzrůstá role nejrůznějších mimoškolních aktivit, hvězdáren, spolků či informačních technologií, často zajišťovaná dobrovolníky a amatérskými astronomy.

ASTRONOMIE VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ PRAKTICKY

Jak bylo řečeno, astronomii je možné přímo do výuky začlenit v rámci povinných předmětů. Na toto téma byla napsána v češtině již řada prací a článků. Štefl a Krtička v učebnici pro studenty učitelství Didaktika astrofyziky [9] podrobně diskutují tento proces v případě fyziky a přinášejí materiály v podobě praktických i početních řešených úloh či ověřovacích testů. Další konkrétní aktivity přináší P. Pudivítr jako součást své disertační práce Výuka astronomie na středních školách [10]. Nejedná se přitom jen o program do hodiny fyziky, ale například i nápady pro dějepis, výtvarnou výchovu či jiné předměty. Podle osobní zkušenosti autora článku, který právě čtete, je lze využít třeba pro suplované hodiny, pokud nechcete bez ostychu vyměnit oblíbený předmět žáků za čistou fyziku. Obě zmíněné práce však vznikly před zavedením RVP. To, jak může astrofyzika pomoci splnit požadavky RVP ve fyzice a matematice, diskutuje Štefl [11-12]. Navrhuje také konkrétní kroky, jakými ji v případě fyziky zařadit do ŠVP [11]. V. Štefl je zároveň autorem, který již od konce 70. let publikuje v didaktických časopisech články o konkrétních možnostech zařazení astronomie do výuky [13]. Z poslední doby jmenujme články Štefla a Navrátila [14], Štefla a Domanskiho [15] a Štefla [16-18]. V prvních dvou je na příkladu Krabí mlhoviny resp. Hubbleova dalekohledu rozebráno, jaké fyzikální okruhy lze ve spojení s vesmírem procvičovat. Další dva články jsou sbírky 18 kratších příkladů z několika oblastí astronomie a 17 příkladů týkajících se Saturnu. Pátý článek je diskuze významu Měsíce ve výuce, doplněná seznamem běžných miskoncepcí a řadou i pokročilejších teoretických a pozorovacích úloh. Dalším počinem je článek Balcarové [19], která proložila několika tematickými úlohami životopis G. Galileiho.

Velkou zásobárnou aktivit je v dnešní době internet. Některé možnosti jsou popsané v článku Haniska [20]. Pro učitele, kteří vládnou základní znalostí anglického jazyka, se otevírá možností ještě více. Jednou z nich jsou stránky projektu AstroEdu [21], zřízené Mezinárodní astronomickou unií. Jedná se o databázi peer-review výukových aktivit. Všechny zveřejněné nápady prošly posouzením profesionálního astronoma i odborníka na vzdělávání. Učitel se tedy může spolehnout, že získává kvalitní výukový materiál.

Kromě internetu dnes žáci využívají i jiná moderní média, jako jsou například chytré telefony. Dnes již existují aplikace pro tato zařízení, použitelná ve výuce, včetně výuky fyziky a astronomie. Inspiraci v podobě konkrétních aplikací a aktivit, které je s nimi možné podniknout, lze nalézt v angličtině například v [22].

Existuje i velké množství dalších využitelných materiálů pro školní praxi, například starších článků v českých či československých didaktických časopisech. My však nyní přesuneme pozornost k mimoškolnímu vzdělávání.

ASTRONOMIE V MIMOŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Zatímco školní astronomické vzdělávání bylo popsáno v několika zmíněných publikacích a seznam je stále neúplný, k popisu našeho mimoškolního astronomického vzdělávání tolik úsilí věnováno nebylo. Jeho význam přitom vzrůstá současně s omezováním výuky astronomie ve školách. Popis mimoškolních aktivit jsme proto zvolili za hlavní náplň našeho článku. Slovem mimoškolní přitom rozumíme nejen to, že činnosti probíhají mimo školu, ale většinou také v době mimo vyučování a bez dohledu učitele. Následující odstavce proto mohou posloužit jak přímo žákům, tak učitelům, kteří chtějí svým svěřencům vhodnou aktivitu doporučit.

Některá místa, která je možné za tímto účelem navštívit, jsou přitom součástí interaktivní mapy, kterou autor zveřejnil na stránkách České astronomické společnosti [23]. Součástí mapy jsou české hvězdárny pracující s veřejností, dále planetária, astronomické spolky, oblasti tmavé oblohy nebo astronomické letní tábory. Mapa si klade za cíl být vzhledem k těmto vrstvám pokud možno úplná a průběžně aktualizovaná. Vznikla v rámci probíhajícího výzkumu o roli astronomie v našem vzdělávání, který autor provádí v rámci disertační práce na MFF UK [24].

Pojem, který člověku při zmínce o astronomické popularizaci vyvstane na mysli asi nejrychleji, je právě hvězdárna. V ČR je podle našich zjištění aktuálně 55 observatoří, které mohou zájemci z řad veřejnosti navštívit. Zatímco některé jsou otevřené pravidelně, na některé je možné podívat se po domluvě, především v případě malých soukromých hvězdáren. Při hvězdárnách existuje také několik kurzů astronomie, které mohou i zájemci z řad žáků pravidelně navštěvovat. Takový prezenční kurz nalezneme například v Praze [25]. Brněnští astronomové šli ještě dál a umožnili studium astronomie z pohodlí domova komukoliv, kdo ovládá češtinu – prostřednictvím kurzu internetového [26]. V tomto případě je navíc vše zdarma díky financování z evropských peněz.

Řada hvězdáren a také dalších subjektů se každoročně pouští do organizace letních táborů a expedic, které mohou být přínosné pro žáky rozličných preferencí. Například Expedice v Úpici je proslulá tradicí dlouhou desítky let a širokým spektrem aktivit [27]. Kromě vizuálního a CCD pozorování bývají představovány i méně obvyklé technické výdobytky jako je radioteleskop. Během autorovy návštěvy si účastníci dále vyzkoušeli stavbu rakety schopné dosáhnout výšky několik set metrů nebo se zabývali geologií či astronavigací.

Síť hvězdáren je doplněna o 12 planetárií. Tato zařízení bývají školami často navštěvována a disponují řadou vzdělávacích pořadů pro žáky různých věkových kategorií. Pořady jsou často zaměřeny i na témata neastronomická a je tak možné v návštěvě planetária skloubit exkurzi fyzikální s jinými předměty. V poslední době prošla některá tuzemská planetária modernizací (Praha, Brno, Ostrava) zahrnující použití nových digitálních metod. Navíc se nová planetária objevila (např. Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Cheb, Uherský Brod). Doporučujeme tedy zjistit aktuální situaci v okolí vaší školy, například s využitím zmiňované astronomické mapy.

V České republice se v posledních letech rozmáhá fenomén zakládání oblastí tmavé oblohy. Jedná se o území, která jsou hodnotná z hlediska zachovalého tmavého nebe. Hlavním posláním však nebývá chránit oblohu v této lokalitě (koneckonců oporu nemají tyto oblasti ani v zákoně), ale právě popularizace astronomie a problematiky světelného znečištění. Naše země společně s Polskem drží světový unikát daný zřízením první přeshraniční oblasti v Jizerských horách [28]. Další nalezneme v Beskydech [29] a zatím poslední na Manětínsku [30]. V manětínské oblasti byl již učiněn i mezikrok směrem k ochraně kvality nebe do budoucna, jelikož se k ní místní obce zavázaly podpisem memoranda. Pro žáky může být zajímavé navštívit oblast tmavé oblohy v noci a zúčastnit se pozorovacího programu nebo i ve dne, zpravidla se pak dozví zajímavé poznatky formou informačních tabulí nebo jiných exponátů. I provoz oblastí tmavé oblohy u nás spoléhá na práci dobrovolníků a amatérských astronomů a to skýtá naději dohodnout si individuální program. Na závěr zmiňme, že ve všech oblastech se konají alespoň jednou do roka akce pro veřejnost formou astronomických dnů.

Nejen při hvězdárnách, ale i na mnoha dalších místech existuje řada astronomických kroužků pro děti či společností pro starší zájemce, kde je možné se astronomií rovněž zabývat a seznámit se s dalšími lidmi podobného zaměření. Většina společností se sdružuje v rámci České astronomické společnosti (ČAS) s celostátní působností [31]. Několik společností je rovněž zaneseno do interaktivní mapy, seznam kroužků můžete najít na stránkách Sekce pro děti a mládež ČAS [32]. Nebyl však již několik let aktualizován a tak je třeba na údaje v něm uvedené zcela nespoléhat. Astronomické kroužky bývají naplněny hrami s tematikou vesmíru, běžné je využívání výpočetní techniky či reálné pozorování okem i za použití dalekohledu. Astronomické společnosti slouží zpravidla buď k setkávání místních zájemců o obor, nebo jsou úžeji odborně zaměřené (viz např. seznam sekcí, poboček, odborných skupin a kolektivních členů ČAS [33]). V případě druhé možnosti pak není výjimkou, že se členové téměř osobně nestýkají, a vyměňují si informace prostřednictvím internetu.

Stejně jako v jiných oborech, i v astronomii existuje pro žáky několik soutěží. Jednoznačně nejrozšířenější je u nás Astronomická olympiáda [34], organizovaná ČAS od školního roku 2003/04. Její kategorie dnes pokrývají celý druhý stupeň základních škol (nebo nižší stupeň víceletých gymnázií) a střední školy. Kategorie jsou celkem čtyři a každá z nich sdružuje dva sousední ročníky. Soutěž začíná školním kolem, které má motivační charakter a většina řešitelů zde uspěje. Záleží potom na nich, zda vypracují úlohy druhého (korespondenčního neboli krajského) kola. Nejlepší práce umožní svým autorům postoupit do celostátního finále. Nejlepší finalisté jsou potom pozváni na soustředění, které slouží k tréninku úloh mezinárodních kol a zároveň k výběru několika řešitelů, kteří na nich Českou republiku reprezentují.

Od školního roku 2014/15 vznikla česká část slovenské soutěže Astronomický korespondenční seminář [35], vše organizované Astronomickým klubem Bratislava. Záběr této soutěže je od 5. třídy ZŠ až do konce SŠ v celkem třech kategoriích. Podobně jako jiné korespondenční semináře jsou zde zadávány série úloh, na jejichž vyřešení mají žáci vždy kolem pěti týdnů. Odměnou jsou diplomy a věcné ceny.

Nejen soutěžní prvky přináší projekt Astronomický rok [36], který ve školním roce 2015/16 spustila Sekce pro děti a mládež ČAS. Na každý měsíc je pro učitele připravena projektová hodina a pozorovací úloha pro žáky, oboje spojené nějakým astronomickým tématem. Na webových stránkách Sekce vše ještě doprovází náměty na domácí pokusy. Pozorovací úlohy je možné zasílat organizátorům, kteří na konci školního roku vyhodnotí nejlepší školy a řešitele a odmění je cenami. Organizátoři plánují v případě úspěchu pokračovat i v dalších letech.

Mnoho možností žákům umožňuje práce s počítačem, připojeným k internetu. Kromě zmíněného brněnského kurzu se nabízí například kurz Astro a modelování, vedené P. Pudivítrem a S. Zelendou v rámci projektu Talnet [37]. Žáci si zde přesně podle nadpisu rozšíří nejen znalosti astronomie, ale i počítačového modelování fyzikálních problémů. Talnet v minulosti zorganizoval také např. astronomickou výzkumnou expedici. Velkou zásobárnou informací, ale i praktických rad, pracovních listů, nebo odkazů na aplikace jsou stránky Astronomia Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni [50]. Zajímavým doplňkem je možnost otestovat se ze znalosti příslušné kapitoly, tematického celku nebo i z astronomie obecně, a to v několika úrovních obtížnosti.

Pokud žáci rádi bádají, je možné jim to umožnit i v rámci jiných projektů. Omezený okruh zájemců se hlásí do astronomických výzkumných projektů v rámci Otevřené vědy, organizované AV ČR [38] nebo řeší astronomická témata v rámci Středoškolské odborné činnosti [39].

Dnes je možné zapojit se do různých výzkumných projektů i s využitím internetu. Pohodlnějším způsobem je například poskytnutí výpočetního času osobního počítače v době, kdy není třeba jeho plný výkon věnovat majiteli. Právě astronomové začali jako první využívat takzvané distribuované výpočty ke hledání mimozemské inteligence spuštěním programu SETI@home roku 1999. V ČR dnes existuje skupina, zabývající se koordinací zájemců o účast v distribuovaných výpočtech (Czech National Team) [40]. Můžete se zde dozvědět o běžících projektech mimo jiné z astronomie – v současnosti lze mimo hledání mimozemšťanů napomoci i pátrání po gravitačních vlnách, výzkumu potenciálně nebezpečných planetek nebo reliktního záření. Pomoci můžete dokonce i českým astronomům s modelováním tvarů planetek v projektu asteroids@home [41]. Zahraniční projekty umožňují i analýzu dat přímo uživatelem – například objevování nových exoplanet v datech z dalekohledu Kepler v projektu Planet Hunters [42] nebo i o něco náročnější nacházení planetek v databázi SkyMorph. V případě zapojení do posledně zmíněné aktivity je možné využít návod S. Kürtiho [43].

Kromě výše uvedených způsobů se samozřejmě řada dětí věnuje astronomii tradičně čtením časopisů nebo knih a sledováním pořadů. Kromě periodik, zaměřených na popularizaci vědy obecně (bohužel někdy s obsahem pochybné kvality) jsou u nás k dostání kvalitní tištěné časopisy Astropis [44] (vydává ČAS) a Kozmos [45] (vydává Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo). Na  knižním trhu dnes nalezneme řadu titulů různé kvality a stáří. Nesmrtelné tituly minulého století, jako je např. kniha Vesmír autorů Grygara, Horského a Mayera [46] doplňují novější díla. Mnohdy je těžké vybrat mladému čtenáři vhodný titul a tak doporučme jako jedno z míst, kde je možné se informovat, tradiční rubriku v časopisu Astropis, která je recenzím zasvěcena. Známkou kvality knih a jejich autorů je také cena Littera astronomica, kterou každoročně udílí Česká astronomická společnost na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě [47]. V televizním vysílání dnes navazuje na úspěchy československého pořadu Okna vesmíru dokořán seriál Hlubinami vesmíru, který vytváří od roku 2007 Televize Noe [48].

Na závěr se ještě krátce zastavme u vlastních astronomických pozorování, která někteří žáci touží ve svém volnu provádět. Naštěstí na rozdíl od vžité představy k mnoha hezkým zážitkům pod hvězdnou oblohou stačí neozbrojené oko, případně triedr. Není tak nutné hned kupovat drahé vybavení nebo se stěhovat do blízkosti hvězdárny. Bližší informace a nápady pro začínající pozorovatele hledejme především na internetu, např. na stránkách Sekce pro děti a mládež ČAS [49].

ZÁVĚR

Tento rozbor má sloužit jako pomocník učitelů i žáků při cestě za astronomií, především mimo školní vyučování. To se stává důležité zejména v dnešní době, kdy povinná výuka astronomii obsahuje ve stále menší míře, a to i přes její výraznou motivační roli. Článek přináší základní přehled o širokém spektru aktivit včetně odkazů na literaturu nebo web. Inspirovat se tedy mohou zájemci o obor, kteří preferují nejrůznější volnočasové aktivity, i učitelé zvídavých žáků. V úvodní části je také podrobněji popsána role astronomie v platných vzdělávacích dokumentech a rešerše zdrojů, zabývajících se jejím zařazením do školního vyučování v současném systému.

Rozbor vznikl díky podpoře grantu SVV 260220 Karlovy univerzity.

LITERATURA a odkazy

[1] Grygar, J.: Lesk a bída školního vzdělávání vastronomii. Školská fyzika 21 (2013), č.6, s. 2–6.
[2] VÚP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. VÚP, Praha, 2013.
[3] Dvořáková, I., a kol.: Standardy pro základní vzdělávání: Fyzika. VÚP, Praha, 2013.
[4] VÚP: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. VÚP, Praha, 2007.
[5] http://www.nuv.cz/t/rvp-os
[6] Kekule, M. a Žák, V.: Mají dívky a chlapci rozdílné postoje k fyzice a zájem o ni? Co s tím? Pedagogická orientace 19 (2009), č. 3, s. 65–88.
[7] Lavonen, J., a kol.: Pupil interest in physics: A survey in Finland, Nordic Studies in Science Education 1 (2005), č. 2, s. 72–85.
[8] Sjøberg, S.: Science for the children? Report from the SAS-project, a cross-cultural study of factors of relevance for the teaching and learning of science and technology. Oslo, 2002.
[9] Štefl, V. a Krtička, J.: Didaktika astrofyziky. Brno, 2003.
[10] Pudivítr, P.: Výuka astronomie na středních školách. Disertační práce, MFF UK, Praha, 2004. Dostupné z: http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~puda/materialy/soubory/vyuka_astro.pdf.
[11] Štefl, V.: Proč vyučovat astrofyziku na gymnáziích? Matematika-fyzika-informatika 16 (2007), č. 9, s. 538–546.
[12] Štefl, V.: Výuka astronomie v matematice , respektive matematiky vastronomii. Školská fyzika 21 (2013), č. 6, s. 15–19.
[13] Štefl, V.: Třetí Keplerův zákon. Matematika a fyzika ve škole 7 (1977), č. 6, s. 450–454.
[14] Štefl, V. a Navrátil, Z.: Krabí mlhovina ve fyzikální výuce na gymnáziu. Matematika-fyzika-informatika 19 (2009), č. 1, s. 32–39.
[15] Štefl, V. a Domanski, J.: Hubbleův kosmický dalekohled ve výuce fyziky na středních školách, Matematika-fyzika-informatika 21 (2012), č. 5, s. 274–286.
[16] Štefl, V.: Zajímavé úlohy z historie astronomie. Matematika-fyzika-informatika 22 (2013), č. 3, s. 197–210.
[17] Štefl, V.: Nejkrásnější planeta sluneční soustavy Saturn vúlohách. Matematika-fyzika-informatika 23 (2014), č. 1, s. 27–40.
[18] Štefl, V.: Měsíc ve školní výuce. Matematika-fyzika-informatika 24 (2015), č. 5, s. 357–370.
[19] Balcarová, K.: Galileův život v úlohách. Pokus, jak oživit výuku fyziky dějinami fyziky. Matematika-fyzika-informatika 20 (2011), č. 3, s. 145–155.
[20] Hanisko, P.: Informačné a komunikačné technológie a vyučovanie astronómie a astrofyziky. Matematika-fyzika-informatika 20 (2011), č. 9, s. 544–553.
[21] http://astroedu.iau.org/
[22] http://www.science-on-stage.de/download...pdf
[23] https://www.astro.cz/rady/interaktivni-mapa-astronomie-v-ceske-republice.html
[24] Kříček, R.: The Link of Education and Popularization of Astronomy with the Choice of a Future Focus of Study. Week of Doctoral Students, Proceedings of Contributed Papers. MATFYZPRESS, Praha, 2015, s. 132–137.
[25] http://www.observatory.cz/news/astronomicky-kurz.html
[26] http://www.hvezdarna.cz/astrokurz/
[27] http://expediceupice.cz/
[28] http://www.izera-darksky.eu/
[29] http://www.boto.cz/
[30] http://manetinskatma.cz/
[31] https://www.astro.cz/
[32] http://mladez.astro.cz/?page_id=1644
[33] https://www.astro.cz/spolecnost/usporadani-spolecnosti.html
[34] http://olympiada.astro.cz/
[35] http://aks-cr.vesmir.sk/uvodni-stranka
[36] http://mladez.astro.cz/?page_id=1735
[37] http://www.talnet.cz/astro-modelovani-i-0
[38] http://www.otevrena-veda.cz/
[39] http://www.soc.cz/
[40] http://www.czechnationalteam.cz/
[41] http://asteroidsathome.net/
[42] http://www.planethunters.org/
[43] http://www.skaw.sk/huntpage.htm
[44] http://astropis.cz/
[45] http://www.suh.sk
[46] Grygar, J., Horský, Z., a Mayer, P.: Vesmír. Mladá Fronta, Praha, 1979.
[47] https://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/littera-astronomica.html
[48] http://www.tvnoe.cz/
[49] http://mladez.astro.cz/?cat=5
[50] http://astronomia.zcu.cz