Redakce Astro.cz Ostatní

Výstava: Od diáku po diodu

Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř naší zavřené kopule, se dozvíte na šesti výstavních panelech před budovou planetária ve Stromovce.

Aktuální články

Martin Zima Sluneční soustava

Seminář SMPH v Pardubicích

Tradiční podzimní seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu se tento rok bude konat v „"předadventním“ čase ve dnech 1. – 3. prosince v Pardubicích. Místem konání a rovněž spolupořadatelem je Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice.

Adam Denko Vzdálený vesmír

Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu

Bystré „oko“ dalekohledu Jamese Webba svým objevem znovu překvapilo astronomy. Teleskop se zaměřil na jednu z nejjasnějších mlhovin na noční obloze, která zdobí meč známého souhvězdí mytologického lovce Oriona, a sice Velkou mlhovinu v Orionu. Jedná se o hvězdotvornou oblast nacházející se 1 350 světelných let od nás. Její šířka dosahuje asi 33 světelných let a na nočním nebi je o něco větší než Měsíc v úplňku.

Roman Mikušinec Sluneční soustava

Orionidy 2023

V noci z 21. na 22.10.2023 nastane maximum meteorického roja Orionidy. Zvýšená aktivita sa síce nepredpokladá, ale roj vie prekvapiť pomerne zaujímavými bolidmi. Predpokladaná hodinová frekvencia by mala dosiahnuť približne 20 meteorov za hodinu.

Adam Denko Kosmonautika

Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

Ve středu 11. října agentura NASA zveřejnila vůbec první náhled na dopravené vzorky z planetky (101955) Bennu, která je 4,5 miliardy let stará. Těleso tak můžeme považovat za časovou schránku z dob vznikající Sluneční soustavy. V minulosti podobné asteroidy narážely do Země, čímž sem zanesly různé sloučeniny, přičemž některé z nich, jako například voda a uhlík, jsou přímo kritické pro vznik našeho života. 

Martin Gembec Úkazy

42. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 10. do 22. 10. 2023. Měsíc po novu se vynoří jako zvětšující se srpek velmi nízko na večerní obloze. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko na východě i Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět velmi jasná Venuše. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Blíží se maximum meteorického roje Orionidy. Víme, jak vypadají vzorky z planetky Bennu. Startoval Falcon Heavy – sonda Psyche byla úspěšně vyslána na správnou dráhu k planetce Psyche. Evropská raketa Vega úspěšná. Pokračuje vypouštění Starlinků, viděli jste vláček? Před 15 lety startovala k Měsíci indická sonda Čandraján-1, před 60 lety letěla do kosmu kočka Félicette.

Jan Herzig Kosmonautika

Psyche: Cesta za tajemstvím kovové planetky

Pokud půjde všechno podle plánu, rozezní se již dnes v 16:19 Kennedyho kosmickým střediskem hluk sedmadvaceti motorů Merlin 1D+ rakety Falcon Heavy. Půjde přitom o jeden z nejočekávanějších startů celého letošního roku, na palubě totiž bude sonda Psyche, která se vydá na dlouhou cestu do hlavního pásu planetek za stejnojmenným tělesem, k planetce číslo 16 Psyche. Pojďte se s námi podívat na to, proč je sonda Psyche tak významná, co se skrývá na její palubě, proč bude zkoumat zrovna tuto planetku i jak bude vypadat její mise.

Redakce Astro.cz Vzdálený vesmír

Vědci poprvé pozorovali centrum naší Galaxie díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba

Mezinárodní tým vědců, jehož členem je také astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, identifikoval mladou hvězdokupu v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sgr A* v centru naší Galaxie. Vědce překvapilo stáří pozorovaných objektů a poprvé publikovali spektrum centra naší galaxie pořízené vesmírným dalekohledem Jamese Webba.

Radka Křížová Ostatní

Medailová smršť na IOAA junior v řeckém Volosu

Tak jako minulý podzim, proběhla i tento rok Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior). Letošní druhý ročník hostilo řecké přímořské městečko Volos. Čeští studenti v mezinárodní konkurenci opravdu zazářili, neboť celý tým vybojoval medaile. Celkem dovezla česká výprava dvě zlata, dvě stříbra a jeden bronz!

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 303 z 11. 10. 2023

Další články »



42. vesmírný týden 2023

42. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 10. do 22. 10. 2023. Měsíc po novu se vynoří jako zvětšující se srpek velmi nízko na večerní obloze. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko na východě i Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět velmi jasná Venuše. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Blíží se maximum meteorického roje Orionidy. Víme, jak vypadají vzorky z planetky Bennu. Startoval Falcon Heavy – sonda Psyche byla úspěšně vyslána na správnou dráhu k planetce Psyche. Evropská raketa Vega úspěšná. Pokračuje vypouštění Starlinků, viděli jste vláček? Před 15 lety startovala k Měsíci indická sonda Čandraján-1, před 60 lety letěla do kosmu kočka Félicette.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) 9. 9. 2023

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2023 obdržel snímek „Kometa C/2023 P1 (Nishimura)“, jehož autorem je Martin Gembec     Kometa C/2023 P1 Nishimura – velké překvapení tohoto roku. I tak bychom mohli nazvat objev, který učinil 12. srpna 2023 japonský amatérský astronom

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 457 Sovia hviezdokopa

NGC 457 je otvorená hviezdokopa v súhvezdí Kasiopeja, ktorú objavil britsko-nemecký astronóm William Herschel 18. októbra 1787. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 6,4. Nachádza sa vo vzdialenosti viac ako 7 900 svetelných rokov od Slnka. Jej vek sa odhaduje na 21 miliónov rokov. Zhluk je niekedy amatérskymi astronómami označovaný ako Sovia hviezdokopa alebo E.T. hviezdokopa (kvôli podobnosti s filmovou postavou). Dve jasné hviezdy Phi Cassiopeiae (5. magnitúda a spektrálny typ F0) a HD 7902 (7. magnitúda) si možno predstaviť ako oči. Zatiaľ nie je jasné, či je Phi Cassiopeiae členom hviezdokopy, a ak áno, potom by to bola jedna z najjasnejších známych hviezd, ktorá svojou svietivosťou prekoná Rigel. Pre porovnanie, Slnko v rovnakej vzdialenosti ako Phi Cassiopeiae by svietilo len s magnitúdou 17,3. Ďalšou najjasnejšou hviezdou je červená premenná hviezda V466 Cassiopeiae. Kopa obsahuje bohaté pole asi 150 hviezd s magnitúdou 9-13. Asi 60 hviezd bolo identifikovaných ako skutočných členov hviezdokopy. Vybavenie: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Adobe photoshop 122x120 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats

Další informace »